Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

úterý 17. července 2012

Ztracen v mapě aneb Merida Bike Adventure 2012

Překrásné Křivoklátsko hostilo o víkendu 14.7.-15.7.2012 již 12. ročník bodovacího cyklistického závodu dvojic (MTBO scorelauf). Dvou etapový závod byl v sobotu vypsán na 6h a v neděli na 4h. Pro neznalé, jde o cyklistický orientační závod dvojic, které se pohybují společně, na doslech. Sdílí jeden SI čip, kterým "razí" kontroly. Při registraci dostane dvojice jednu mapu dané oblasti (klasická turistická mapa měřítka 1:50 000) se zakreslenými a očíslovanými kontrolami. Po ostrém startu, který probíhal v 3 minutových intervalech po vlnách, vás asi po půl kilometru čeká mapový start, na kterém dostanete bodové ohodnocení jednotlivých kontrol. V tu chvíli začíná jedna z nejdůležitějších fází závodu volba postupů a vůbec celé strategie... Cíl je jednoduchý vrátit se v časovém limitu s co největším počtem bodů.

Pár slov o tom proč vůbec MTBO
  • závodění mám rád
  • orientační závody mám rád
  • v zimě jsem se s Magdou úspěšně zúčastnili Ski Adventure 2012
  • s Magdou jsme se dohodli, že zkusíme bikovou variantu Ski Adventure
  • možnost poznat něco nového a poznat neznámý kraj (Křivoklátsko)
Nezajímavější momenty ze závodů

Mapník, důležitá pomůcka
Ano, mapník se vážně hodí a to nejen při MTBO. Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli vyzkoušet závod ze zvědavosti, tak jsem neměl chuť investovat do profesionálního mapníku v ceně přibližně 1500Kč. A nebyl bych to já, abych si mapník nevyrobil sám, jó tohle mě vážně baví. Nerezové "L", starý držák na světlo, šrouby, matky, podložky, pružinky, staré desky na dokumenty, fóliová složka z nějakého školení a mapník se pomalu začínal rodit. Původně jsme chtěl mapník vyrobit asi tak měsíc před závody, otestovat ho, vylepšit ho, naučit se číst mapu za jízdy apod. No trochu jsem to nestihl, a tak čas narození mapníku předešel start závodu asi o 10h :-) Asi nemusím dodávat, že si dost věřím, když bez jakéhokoliv vyzkoušení nasadím takový bastl na dvoudenní závody :-)

Příjezd na závody
Jak jsem výše poznamenal, závod se skládal ze dvou etap, sobotní 6h a nedělní 4h. V sobotu jsme startovali v 9:33 a v neděli 10:24. Kdo by se ovšem táhl na Křivoklátsko, asi 250km vzdálené, již v pátek, zvlášť, když jsem ještě neměl vyrobený mapník :-) S Magdou jsme se dohodli, že vyrazíme brzy ráno v sobotu, tak abychom stihli začátek sobotní registrace v 8h :-) Vstávání, když na budíku svítí před dvojtečkou trojka je kapitola sama pro sebe, zvlášť, když vás čekají 4h řízení auta a vzápětí 6h závod :-) Ale i s nečekanou objížďkou Vlašimi jsme přijeli do kempu v 8:02, vau, po nedlouhé době, na poměrně vzdálené cestě opět zpoždění rovných 2 min oproti plánu a BTW hodiny v autě mi jistě jdou o 2-3 min napřed :-) To že jsem posledních 40km řídil v polospánku raději zdůrazňovat nebudu...

Nestíháme start
Na registraci jsme dorazili včas, dostali jsem SI čip, mapu, instrukce, prohlídli jsem si start, dali jsem si snídani, vrátili se do kempu, kde jsme začali skládat kola a chystat se na start... Zde si neodpustím vsuvku o mé přední kotoučovce, nevím co se s ní během převozu stalo, nicméně po nasazení kola sama slušně přibržďovala a chod brzdové páčky je smrsknul asi na 1cm, ideální pro chirurgicky přesné dávkování brzdného učinku ;-) No a necelá hodina a půl utekla jako voda a my na start letěli jako bychom už letěli ze startu :-) Po vynulování čipu nás už posílali nějakou boční uličkou na start do přední vlny, jo bylo to o fous :-)

Sobotní salto
Na kole jsem už dlouho nespadl, a tenhle závod mi to měl vynahradit :-) Sobotní let byl zcela zasloužený a mohl jsem si za něj sám. Valíme z kopce, za námi další závodníci, já koukám do mapy, kontroluji lidi okolo sebe a nedaleko vidím lom, ve kterém čekala další kontrola. Zároveň vidím ten kopec co pojedeme dolů a pak opět nahoru, když v tom z ničeho nic odbočka do pole, říkám si. "Že by se to dalo vzít po vrstevnici?". Volám na Magdu ať odbočí z asfaltu na pole, sám koukám střídavě na mapu, na Magdu, na další závodníky, na lom a začínám odbočovat... Já netrefil tu odbočku... Ale to zjišťuji až po plavném kotoulu kříženém se saltem a parakotoulem. Typický příklad letu, kdy mozek neměl žádný čas nabídnout vědomí, aby tuto situaci vyřešilo, a tak si s tím poradil elegantně sám. Salto to bylo extrémně rychlé, plné kapsi na zádech zůstaly díky odstředivé síle plné a já v okamžiku seděl na zadku. Jediný problém byl, že při dokončení parakotoulu jsem šel přes poškozené pravé rameno a to nebylo vážně dobré... Chvíli jsem seděl jako opařený, pak chvíli přemýšlel, zda další kontrola nebude nejbližší nemocnice, nakonec jsem však vstal, ruka jakštakš držela na svém místě :-) tak jsem si ji zavěsil jako by byla zlomená, naskočil jsem na bike a pokračovali jsme v jízdě... Jsem rád, že jsem jel na fullovi, ono těch 20-30km, které jsem se držel řidítek pouze levou rukou byl celkem nářez, zvlášť ve sjezdech, v lese na kořenech a i jinde...

Jak jsem srazil Magdu ze skály
Kontrola na Krušné hoře byla točkou, kde to všichni otáčeli zpět, jen my jsme jeli dál... Cesta tam vážně byla, na mapě jsem viděl i ty nahuštěné vrstevnice, vážně! Přesto jsem nás tam poslal, když jsem začal ztrácet cestu, tak jsem přibrzdil, Magda mě předjela. Zatímco jsem se rozhlížel, tak se Magda dostala do úzkých, kopec byl tak prudký, že člověk přepadával přes řidítka a to i bez těch balvanů, která se náhle objevily... A v okamžiku, kdy jsem to pustil opět dolů, tak Magda slízala/padala z kola a jak jsem byl rozjetý, tak jsem ji k tomu ještě pomohl, ještě že pod balvany nenásledoval extrémní sráz...

Proč všichni tlačíte?
Stoupání po modré okolo Bukova, parádní kopec, v sobotu jsem ho vyjel, v neděli také. Druhý den byl výšlap okořeněn snad 30 závodníků, kteří všichni kopec tlačili. Mé poznámky o tom proč tlačí, když jedeme po rovině je očividně příliš nebavily. Přeci jenom jde o závody a tak není od věci lehce demonstrovat sílu, když už mi chyběly správné navigační schopnosti :-), aby věděli že s námi mají také počítat :-)

Nedělní salto
Za sobotní jsem si mohl sám, v tom nedělním jsem byl nevinně. Jedu takhle po rovné lesní cestě, najednou ležím a kolo na mě. Řidítka protočená, rohy dotlučené, zlomená buzola, já zase vyjevenej... Nepříjemné bylo, že jsem jel příliš pomalu a švih nebyl dostatečný, aby mě pustili nášlapy, jedna noha zůstala zacvaklá, což znamenalo, že jsem si užil ataku od svého kola. Poté co jsem se sesbíral, začalo hledání příčiny, ale nikde nic... Až když jsem zvedl kolo a to se ani nepohlo, tak jsem zaměřil svoji pozornost na přední brzdu. A ejhle... Mezi třmen kotoučovky a do otvoru v kotouči jsem chytl klacek s průměrem 4cm, který se vzpříčil a kotouč ho vážně nedokázal useknout... Asi netřeba dodávat, že kotouč byl v háji a moje přední brzda od té doby příliš nefungovala...

Lomík
Největší nedělní kufrování, nesnáším svoji neschopnost orientace na padesátkových mapách ve spojení s mizernou mapou. Kde jsou ty slibované aktualizace? Mapa byla vážně stejně zlá jako moje orientační schopnosti... BTW lomík byl ve skutečnosti celkem regulérní lom, proč ta zdrobnělina? Nechápu!

Defekt zadního kola
Červená u Radnice, máme další kontrolu a dáváme si parádní sjezd, bohužel trochu více kamenitý než je zdrávo... Magda zastavuje s defektem zadního kola. Nastal čas na zkoušku ze servisních postupů. Myslím, že jsme obstáli na jedničku :-) Týmová spolupráce zafungovala naprosto dokonale. Vše klapalo jak na drátkách, za 3-4 minuty jsme vesele pokračovali.

Když všichni tudy, my jinudy
Moje typické hlášky: "Když všichni vpravo, my vlevo! Když se všichni vrací, my jedeme dál..." Ano, výsledek tomu odpovídá :-)

Deštivá neděle
Snad polovinu nedělní etapy jsme jeli v dešti, to pro to, abychom se asi nenudili :-) Zvlášť příjemné je jet s bouřkou za zády po hřebenu, snažit se v mapníku posunout mapu vytištěnou na normálním papíře zcela rozmočenými prsty v neskutečném slejváku, hrabat na bílých čárách při cestě do kopce apod.


Maleny, houby, lesy, hrady, výhledy a fotky
Kdybyste se chtěli vydat na Křivoklátsko na maliny, tak vás předem varuji, všechny jsem snědl :-) Zároveň jsem stíhal hledat houby, ty jsem však nesbíral, takže na houby a borůvky s klidem... Neskutečně jsem si užíval místní lesy, výhledy, hrady, zámky, zříceniny... Nádhera! Během závodu jsem stihl pořídit asi 100 fotek, schválně kdo jich udělal víc? :-) Vzhledem k tomu, že jsem závod jeli na zkoušku, tak jsem si mohl užívat všechny krásy, které Křivoklátsko nabízí. Magda snad promine, že jsem se věnoval všemu jen ne pořádné orientaci a navigaci :-)



Piju, piješ, pijeme, já tedy moc ne
Ne že by to byl následování hodný postup, ale na fulla se mi rozumně nevejde více než půl litru pití, camel bag nevozím, nevyhovuje mi, a tak jsem se po oba dny musel spokojit s tímto půllitrem :-) Možná by šla pochopit nedělní 4h etapa, ale ta sobotní 6h, to už je slušně praštěný výkon :-)


Klasický deníček:
14.7.2012 3:55
Díky, mobile, za příjemné vstávání :-)

14.7.2012 4:15
Vyjíždím z NMNM.


14.7.2012 4:30
V ZNS se naloďuje Magda a vyrážíme směr Zbiroh.


14.7.2012 8:02
Jsme v kampu, kousek od registrace v RS Hlavatice. Po registraci se vracíme do kampu a začíná rychlé chystání se na závod.


14.7.2012 9:33
Startujeme sobotní 6h etapa. Zábava začíná...

14.7.2012 15:33
Jsme v cíli sobotní etapy a začíná odpolední pohoda - relax, jídlo, sprcha, a spánek.



15.7.2012 6:00
V neděli se probouzím 3h před nastaveným budíkem. Vylézám ze spacáku a ze stanu a s chutí se pouštím do vydatné snídaně. Pak se v autě začtu do několika časopisů a u nich vytuhnu a ještě nějakou dobu spím.


15.7.2012 9:00
Auto sbaleno, kola vyzvednuta z hlídaného parkoviště pro kola, následují poslední úpravy a vychystávání na nedělní etapu.


15.7.2012 10:24
Tentokráte jsme na startu včas, čip vynulován a my můžeme uhánět vstříc novému dobrodružství...

15.7.2012 14:19
Jsme v cíli nedělní etapy a vlastně celé Merida Bike Adventure. Krásný pocit...

15.7.2012 15:30
Opouštíme kemp a vyrážíme k domovu.

15.7.2012 19:30
Zastávka v ZNS, kde se vylodila Magda.

15.7.2012 19:45
NMNM, konečná.

Jak jsme dopadli:
Zle jsme dopadli, veškerá vina spočívá na mých bedrech. Lze se na to dívat 2 pohledy. Buď nejsem obdařen orientačními schopnostmi a všechny předchozí slušné výsledky jakýchkoliv orientačních klání vzešli ze znalosti místního prostředí. Druhý pohled zohledňuje jen neschopnost mého mozku vyrovnat se specificky s generalizací map měřítka 1:50000, vážně je nemám rád a vůbec mi nesedí. Převážná většina mých úspěchů je sice spojena se znalostí místního prostředí, ale zároveň jsem měl vždy v ruce kvalitní mapy většího měřítka, podle kterých se vážně můžete orientovat... Myslete si, co chcete, konec konců je to vaše svaté právo :-) Kriticky však musím uznat, že i kdybych neudělal spoustu orientačních chyb, i kdybych zvolil mnohem lepší postupy, tak bychom stejně na špičku zdaleka nestačili cyklisticky. Je neuvěřitelné jak si nás některé mixové a čistě ženské teamy dávaly...

Po první etapě jsem drželi v naší kategorii BA-MD průběžné 37. místo ze 105 teamů, v neděli jsem se propadli na konečné 48. místo ze 103 teamů.

Zajímavé odkazy:


















































Žádné komentáře:

Okomentovat