Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

sobota 29. května 2021

Sabelell a BMR R18 Classic First Edition aneb když kvalita a funkčnost stíhají sekundovat stylu

Za mě jeden z nejhezčích cruiserů vůbec, ba co víc, rozhodně nejlepší z těch, na kterých jsem se svezl. Poznámku, že jsem neseděl na více deseti strojích stejné či aspoň příbuzné kategorie beru v potaz, na druhou stranu mnoho z nich tvořilo vrchol nabídky dané značky, ať už šlo o HD, Indiana apod. Vědom si důsledků srovnávání jablek a hrušek si dovolím vynést soud o tom, že R18 je zkrátka výš. 

Jak výš? První cruiser, ze kterého mě nebolela záda. Potlesk! Přestože na první pohled nespatřuji v posedu na R18 cokoliv specifického, něco tu je, sázím na sedlo ve spojení s odpružením, které odvádí báječnou práci. Vzpomenu-li si na křižníky výše zmíněných značek, nelze se ubránit vytanutí jejich zvukového projevu při překonávání nerovností a jiných imperfekcí našich silnic na mysl. Něco jako scéna z filmu Sám doma 2: Ztracen v New Yorku: "Znělo to jako když po schodech padá taška s nářadím." S R18 jsem si překvapivě neužil příliš Rocku a tahání za plyn, ale zase mi to vynahradily nerovnosti, díry a zpomalovací prahy. A v tomhle ohledu obstálo BMW na jedničku. Na tomto místě bych rád připomenul, že ani R18 není tichošlápkem. Se svými 365kg hmotnosti, hromadou kovu a chromu se může poměrně směle poměřovat s americkou konkurencí a tak své porovnání i zamýšlím.

Když už mluvím od jízdním posedu a odpružení, tak se můžeme rovnou zastavit i u ovladatelnosti, která je nepřekvapivě výborná. Přes svojí váhu se se strojem manipuluje i bez motoru velice snadno a po rozjetí na hmotnost zcela zapomenete, tedy minimálně do první zatáčky, kam vletíte nepřiměřenou rychlostí, jenže o tom tahle mašina není, takže věřím, že to nebude zrovna běžný use case. Nemohu si pomoci, v BMW znají recept na skvěle ovladatelné stroje a nebojí se ho použít na jakoukoliv kategorii motorek. Stejně tak jak oceníte nízko položené těžiště a sedlo, tak věřím, že se vám bude líbit ochota stroje měnit směr a pokládat se do zatáček. Pravda, ani na míle daleko jsem se nepřiblížil limitům, k tomu mi krom absence umu a zkušeností bránil i déšť a mokrá vozovka... 

Zpátky však k ergonomii. Poprvé v životě mi na mašině nevadily plotny namísto stupaček a ani řazení patou nebylo tak zlé, jak jsem si myslel, že bude. Mimochodem řazení považuji jednoznačně za nejlepší, které jsem kdy na boxerech od BMW zažil. Jsem rád, že se tu nekoná klasická nakopnutá bedna s nářadím. Vzhledem ke krouťáku, který musí převodovka přenést bych čekal cokoliv, jen ne takovou preciznost, opět palec hore. O pohodlném posedu jsem si již zmiňoval, zbývá snad jen doplnit informaci o řídítkách dokonale padnoucích do rukou, správném průměru plynové rukojeti, ideálním chodu spojkové a brzdové páčky. Stejně tak nemám výhrad k ostatním ovládacím prvkům na řidítkách, které mají o něco jednodušší úlohu kvůli jejich nízkému počtu. A tak se mohu otřít pouze o páčku blinkru, které mi prostě na bavorácích nevoní...

Zastavme se ještě u řidítek, kde si nemůžete nevšimnou krásně provedeného tachometru, který sdružuje i informační display a kontrolky světel, blinkrů, zařazené rychlosti a dalších.... V chromované obrubě zasazený tubus elegantního provedení v odstínech šedi s jasným odkazem na historické kousky možná z 20. a 30. let minulého století musím pochválit. Zkrátka, dobře čitelný analogový budík s malým digitálním displayem a v zhasnutém stavu neviditelnými kontrolkami je to, co sem patří. Jenže je tu i pár drobností, které jsem úplně tak neocenil. Třeba neznačená 50 na tachometru, zbytečný rozsah tachometru někam do 200km/h, příliš hrubá matice LCD, nevhodně umístěná signalizace zařazeného převodového stupně navazující přímo na ujeté kilometry a zejména absence otáčkoměru. 

Pojďme však na zpět na silnici a řekněme si něco málo o motoru. Zdálo by se, že stačí nechat promluvit pár čísel, ale věřte mi, není tomu tak. 1802ccm, 91k (při 4750ot/min) a 158Nm (při 3000ot/min) sice stále omračují stejně jako první nastartování motoru (a každé další zatažení za heft při neutrálu), kdy se rozbíhající hrnky postarají o mrazení, které ucítíte na zátylku. Motor zamává s mašinou i s vámi a vy budeme mít jasno v tom, že sedláte pořádnou bestii. Pokud si nenecháte ujít zlomek PR, který zmiňuje že při otáčkách motoru mezi 2000-4000ot/min máte k dispozici stále nad 150Nm, bude možná přemýšlet o tom, zda vám mašina nevytahá nebo rovnou neurve ruce. Naštěstí je tu inteligentní elektronika, které vévodí palivové mapy, Rain, Roll, Rock. Vzhledem k tomu, že, pro BMW, na typicky organizovanou vyjížďku  vyrážíte ve formaci a pro tentokrát i v dešti s nastavenou palivovou mapou na Rain, možná vás přepadne zklamání, protože se neděje nic, co by vás mělo děsit a nebo přesně naopak potěšení, že tu nic takového není a vy jste se na základě nastartování báli, že to bude bestiální. No co, déšť nedéšť nepřepínáte na Roll a vzápětí si dáte i trochu Rocku, přestože vás varovali, že toho krouťáku je tam dost i na sucho a ABS vám do toho také přestane sahat. K mému štěstí/smůle jedeme ve formaci kilometry rychlostí 80km/h za autem, takže hledání bestie si budeme muset nechat na jindy. Takže zpět do klidu, jak to vypadá při běžné jízdě? Neskutečně jsem postrádal otáčkoměr. Možná se mi budete smát, ale nedokázal jsem odhadnout, kolik motor točí a jaký krouťák mám k dispozici. Pořád jsem čekal mamutí zátah a ten nepřicházel. Spolu s tím jsem také očekával, že v obci zařadím šestku a z ní podřadím maximálně tak na stopce. Ouha. Při 80km/h to chtělo trojku... V obcích tak maximálně za dva... Během zkušební jízdy jsem tak nedosáhl takové rychlosti, aby mělo smysl řadit pět nebo šest. Že mi tohle nechutná samozřejmě neznamená, že by to bylo špatně. Pro mě zkrátka pouze nečekané, domníval jsem se, že i na volnoběžné otáčky na šestku odtáhnu auto...

Nemohu se zbavit pocitu, že se bavoráky rok od roku přibližují k dokonalosti a jen těžko se hledá něco objektivně kritizovatelného, tedy s výjimkou vysoké ceny. :-) Díky deštivému počasí a mokrým trenkám jsem přeci jenom něco našel. :-) Ano, mokré trenky mě fakt naštvaly, zaschlé kapky deště na stroji usvědčily inženýry, kudy že nechávají proudit vzduch okolo nádrže a jestliže to může být v důsledku příjemné chlazení v létě, tak za deště ten průvan mezi nohama vážně neoceňuji. A přední blatník je tam také jen pro parádu, když jsem vlítl do kalužiny, tak to překvapivě schytaly přímo moje boty, přestože jsem se domníval, že přes platformy a obrovské válce nemůže proniknout zhola nic, omyl... A když už kritizuji ochranu proti klimatickým nepříjemnostem, tak i poměrné rozměrné plexi by sneslo pár cenťáků k dobru. Tělo je sice chráněno slušně, ale o hlavě se to už zdaleka říct nedá. Ale tím, dámy a pánové, končím. 

Resumé? Líbí se vám plutí krajinou? Líbí se vám krásné stroje. Líbí se vám stroje odkazující se na historii? Líbí se vám absence/maskování elektroniky a poctivý a svým způsobem syrový/brutální projev motoru? Líbí se vám pohodlí (odmyslíme-li si projev motoru)? Při jakékoliv kladné odpovědi má dle mého soudu smysl na BMW R18 Classic aspoň kouknout a nejlépe ho rovnou projet.