Well done 2

Jak začít, sobotní léčebnou kůru jsem započal odpoledním švihem v nesnesitelném pařáku, pokračoval jsem ve vymrzlém novoměstském kině a pár minut po návratu z něj, jsem opět vyrazil na švih. 29km dlouhej trip, měl být původně takovým vyklusáním, nicméně se proměnil v slušný úprk, při které jsem se luxusně vypotil, ten den minimálně podruhé. Z části za to mohl spolujezdec, kterého jsem opustil v půlce cesty a snažil se pokračovat loudavým tempem, to mi však dlouho nevydrželo, protože se probudil k životu telefon, ve kterém mi známý hlas oznámil, že kamarádi jsou ve městě a kde že to jsem já, Metaxa v Pohledci prý nečeká. No co: "Co tě nezabije, to ...", opřel jsem se do pedálů a dal pokouřit biku v několikakilometrovém kopci, no asi jsem si dával víc, než jsem měl, ale to bych asi nebyl já... Domů jsem dorazil na čas, kromě sprchy jsem si dal i luxusní večeři v podobě jahodo-vanilkového pudinku s čerstvě otrhanými jahodami, ještě teď se mi sbíhají sliny...