Jezdím na D-panthenol a už nejezdím...

5.7.2012 jsem se po přesvědčení "pana bikera" dostal po delší době na slušný švih. Tomu se zároveň musím omluvit, jak jsem se zmiňoval, že byl otrávený, tak ne, byl pouze po opici :-) Přesto po příjezdu vystřelil jak raketa a já si pomyslel, to zase bude... Už u novoměstského koupaliště jsem ho prosil o zastávku :-) Né, tak to zase ne, po 2km jsem ještě vcelku mohl ;-) Jen jsem se rozhodl ověřit na biku včerejší zkušenost, že nejlepší sportovní dres = žádný dres. Plachý exhibující introvert? Ale ne... Jen jsem potřeboval trochu ekvalizovat histogram, zase špatně - jel jsem bez foťáku, ale potřeboval jsem lehce ekvalizovat zbarvení svého těla. Při vytváření iluze velkého bikera, se tu a tam přihodí, že se kvůli fotkám převleču do těch vtipných hadříků a pokud se focení na slunci protáhne, tak se začínám připalovat podobně jako bikeři... :( Zpět však k trati, od koupaliště jsme pokračovali po nádherné modré až do Vojnova Městce. Po přejezdu do Krucemburku, jsme to otočili a začali se vracet. Zdejší nepříliš vzdálený kraj jsem navštívil poprvé a byl jsem za to náležitě odměněn - na každém kroku luxusní přírodní rezervace, za všechny uvedu např. Ranská jezírka a dále samé lesy, krásné a hluboké lesy, ze kterých jsme se vynořili až u Velkého Dářka... Od moře Vysočiny následoval již klasický návrat po červené do ZNS a pak přes Slavkovice do NMNM. Doma jsem hořce zalitoval, že se našeho švihu nezúčastnil kamarád - fotoaparát... On to měl taky tak, proto jsem zaběhl do bytu a po nezbytné večeři vyrazil zpět ke koupališti pořídit momentkodokumentaci s nerozlučným kamarádem... Jak mnozí víte a většina nikdy neuvidíte :-) mám v oblibě hru se samospouští, aneb kam až se člověk dohrabe za 10 vteřin od stisknutí spouště ;-) Po příjemně strávené chvilce s posledními paprsky slunce jsem ještě vyrazil na obhlídku polomů u Ski hotelu, jo, bouřka byla slušná divoška... Podruhé doma, odečetl jsem z tachometru slušný nájezd 81km a šel se přikrmit. V tu chvíli jsem si již nemohl nevšimnout podivného pocitu, pocitu sebeupálení na slunci... A tak jsem si dal panáka, panáka D-panthenolu, pogratuloval si k dokonalé ekvalizaci - už jsem trojbarevný, marně pátrám v paměti, které že zemi na státní vlajce vévodí červená, černá a bílá - nabídl bych se jako chodící reklama ;-) Díky Internete... Být asiat, případně mít žloutenku, tak vyrazím do Belgie či do Německa. Ale ani jedno není... Tak jak, vlastně záleží na tom, zda se nechám tetovat - pak-li že ano, tak si můžu vybírat - Egypt, Irák, Sýrie. Zůstanu-li u země, bez kérky, mám fordovskou volbu - mohu si zvolit jakoukoliv zemi, pokud je to Jemen :-) No dobře monetizaci si nechám na zítřek a dnes už budu jen uvažovat nad tím, jak zachráním svůj kožich...