Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

pondělí 31. října 2016

Tuníme prohlížeče

Firefox 49.0.2

about:config
browser.sessionstore.max_tabs_undo=0
browser.sessionstore.max_windows_undo=0

Chrome 54.0
chrome.exe --disable-features=AutomaticTabDiscarding
or
chrome://flags/#automatic-tab-discarding=Disabled

úterý 25. října 2016

Sabelell a Volvo V90

Svezení ve Volvu V90 se z mého pohledu de facto nelišilo od svezení v S90 viz Sabelell a Volvo S90.

Takže se omezím na rozdíly a nové postřehy:

  • Tak předně a ne neočekávaně se auta liší zavazadlovým prostorem ve prospěch V90 :-)
  • Mnohem více se mi líbí černá barva, bílá mi nepřipadala tak luxusně vyhlížející ač mám pro ni obvykle slabost... O špinavost vážně nejde.
  • Černý interiér - sloupky, strop, palubka působily nezvykle, asi bych si zvykl rychle a hlavně mi to přijde přínosné s ohledem na plánované využívání vozu.
  • Seděl jsem i vzadu a lze konstatovat, opět nepřekvapivě, že je tu dostatek prostoru pro posádku, opěrky loktů jsou tam, kde mají být a vůbec je to celkem fajn, tedy s malinkou výtkou směřují k výdechům klimatizace pod předními sedačkami, díky nímž jsem si nemohl libovolně natáhnout nohy tak, jak bych to byl býval učinil nebýt jich.
  • Celkově mám z auta báječný pocit, jen přemýšlím, zda nezkusit jinou motorizaci, trochu mě přeci jenom nahlodává hybridní technologie...


Beskydy na poslední chvíli aneb na inspekci běžkařských tras


Jaké byly letošní Beskydy? Zkuste hádat... Mrazivé, náročné a krásné, jak jinak taky. Některé tradice nejsou vůbec zlé a vlastně se mi i líbí, takže není příliš divu, že jsem si jednu (samozřejmě to neskončilo u jedné) takovou tradici založil, pracovně ji nazývejme "každoroční návštěvou Beskyd". Mám rád zdejší ostré kopce doprovázené potem štípajícím v očích, zatímco se člověk snaží pošilhávat po všudypřítomné kráse, zatímco lapá po čistém horském vzduchu hluboko v lesích...

Popravdě řečeno jsem se začínal obávat, že mi to letos nevyjde, ale nakonec platilo co většinou platí aneb "přání otcem myšlenky". V sobotu ráno jsme si s Jáňou řekli, že jedeme a tak jsme vyjeli... Nejprve tedy bylo nutné uvařit tradiční těstoviny, které mi jen tak mimochodem poslední dobou začínají lézt krkem :-) nabalit se, vymyslet, kterou z předpřipravených cest zvolíme, skočit do mého oblíbeného Lidlu a po deváté se dalo říct "jsme na cestě do Beskyd". Ta nebyla zrovna jednoduchá, polovina délnice je ozdobena osmdesátkou, až člověka přepadají chmury vyvolané zamyšlením, proč vůbec jezdíme po přeplněných dálnicích, za které jednak platíme a druhak se pohybujeme pomaleji než po okreskách... No a aby toho nebylo málo, má snaha objednat ubytování pro dva lidi na jednu noc neslavilo zrovna úspěch, takže nakonec jsem se fallbackem propracoval až k loňskému ubytování v "Ubytování Pod horami", které se nachází na strategickém místě, ne nemyslím tím poblíž Beskydského pivovárku, ale mezi Smrkem a Lysou :-) Ubytování není zlé (k detailům se dostanu později), nicméně jsem neměl v plánu opakovat loňský výlet přestože se vydařil. Nakonec jsem tedy slevil ze své představy o dvoudenním putováním s přespáním v horské salaši a zamířil si to do Ostravice, převzali jsme pokoj a hurá do kopců... No hurá, hlad mi připomněl, že se blíží čas obědu, takže start jsme odložili, prvně se snad najíme :-)

A tak sobotní výšlap na Lysou začal ukrajovat až z druhé půle denního bochníku... Zatímco mnoho turistů se již vracelo dolů, zatímco ortodoxní Lysaři byli již dávno v teple svých domovů, my se pomalu sunuli vzhůru. No zas tak pomalu to nebylo, protože ze mě teklo jak z vola. Pro cestu tam jsme si zvolili červenou turistickou, což nebylo zcela ideální, zejména kvůli provozu aut a nejvíc kvůli focení svatebčanů :-) Ne že by pohled na novomanžele ve Felicii ze šedesátých let nebyl fajn, ale ten smrad z výfuku... když nás předjížděli asi po třetí, tak jsem toho měl vážně celkem dost. Situace se však rapidně zlepšila, jakmile jsme dosáhli mety parkoviště u lanového centra Opičárna, dál už totiž auta nesmí :-) Za nedlouho nás uvítala Butořanka nabízející první pořádný výhled na Lysou a že to stálo za to, namrzlé špičky stromů pod vrcholem, prosvítající sníh, rozmanité barvy podzimu podkreslené milou polojasnou oblohou, paráda! A pak bylo ještě lépe, půl kilometru pod vrcholem se začal objevovat sníh, kterého přibývalo a přibývalo až na dobrých dvacet čísel u meteorologické stanice. Na velké zdržování to však nebylo, trochu nás tlačil čas a záhy i patrné chladno, rychlá kofola v Bezručovce, hladící bod, pokec s paraglidisty chystajícími se na start a hurá dolů po žluté. BTW celkem dobrá volba, na rozdíl od exponovaných barev modrá/červená jsem na žluté potkali snad jedinou rodinku a jinak nikoho, což nebylo nepříjemné, přeci jenom na vrcholu oblíbené hory to je tak trochu jak na Václaváku. K sestupu na Šanci lze snad jen říct, že podzimní lesy jsou krásné.

První den jsme po 18km uzavřeli ne nepřekvapivě na místě, ze kterého jsme vyšli, tedy v pivovaru :-) Pardon, vedle pivovaru. Ubytování si zaslouží pár slov, které mu ještě dlužím. O strategické poloze už něco zaznělo, o mimo sezónně nízké ceně 200Kč slyšíte teď a v budoucnu se dovíte už jen tolik, že se netopilo, což bylo jaksi jediným nepříjemným bodem na našem pobytu. Poněvadž vše ostatní spadalo do kategorie "v pohodě" a nebo dokonce "ocenitelné", kupříkladu operativnost domluvy na samotné ubytování...

Večer, po vařící sprše, jsem se rozhodli zahřát se ještě zevnitř, jak od Járy da Cimrmana víme "Teplé pivo je horší než studená Němka", takže blízký pivovar nepřicházel v úvahu, a tak opět došlo na strýčka Googla. Ten poradil, kde se "dobře" najíst... Zvolili jsme lehce nadprůměrnou Restauraci U Tkáčů, tam nás však potkalo překvapení v nenabídce polévek, které korunovala servírka nabídkou ohřívaného kysela ze včerejška, kdy polévku ještě měli :-) A vzhledem k tomu, že ještě nenadešel čas na gastro zážitek v Miuře, skočili jsme do Hotelu Freud. A co vám budu povídat, cenově nadprůměrná restaurace, čemuž odpovídalo prostředí i vřelost personálu a hovězího vývaru. Možná, že byl i poctivý, nicméně bez chuti a to jednoho dokáže nepotěšit. Ale co, aspoň ho bylo hodně :-)

Neděle nás zastihla v rozlámané kondici, přeci jenom matrace nehýřily přívlastky s kořeny na ortopedii a jistě tomu ani nepomohl noční chlad... Ale to neva, v osm hodina kola našeho vozu ukrajovalo ranní mlhou rozstřelenou slunečními paprsky nemnoho kilometrů až na parkoviště Ski Park Gruňu. Přestože nás lze stěží označit za ranní ptáčata, nebylo to zas tak tragické, na placeném parkovišti chyběl výběrčí daní a krom jednoho karavanu tu nic nestálo. Jasná obloha, slunce nízko nad obzorem a čerstvý vítr nás provázeli po naučné stezce Gruň - Bílý Kříž. Na zažitou představu Beskyd jako ostrých kopců, jde o slušnou hřebenovku bez jakýchkoliv nezbedných stoupáků. Po celou dobu jsme se opájeli krásnou zdejšího podzimu a to nám vydrželo až na Sulov (Bílý Kříž), kde ne nepřekvapivě převládlo znechucení nad monstrózní komunistickou megavýstavbou ohromných komplexů zejících prázdnotou, chátrajících a hyzdících krásy přírody... 

Otočka na patě a jedeme zpět s úmyslem vykonat inspekční cestu po Lysohorské běžecká magistrále, která mi stále uniká, ježto jsem v Beskydech na běžkách nesjel ani metr... A to se snad konečně letos zlomí...  Inspekce dopadla nad očekávání... Jak jen to říct, zkrátka to bude chvílemi o hubu :-) Ale bylo krásně, modrá obloha, slunce a barevné lesy. Krásou jsme se nechali opájet i během obědu, Janička nalezla několik špalků na sekání dříví ve Vyšní Mohelnici, které se staly naším stolem a židlemi... Luxusní chilli tuňák, italské sýry a chléb, to vše s mimořádným výhledem na Lysou, co víc si přát.

Zbytek naší cesty se odehrál v hlubokých lesích a přinesl příjemné hry stínů a paprsků slunce, vtipné místní názvy typu Poledňana, setkání s houbaři nesoucími plné koše babek a než jsme se nadáli, stanuli jsme zpět, asi s hodinovým předstihem oproti odhadu na naučné stezce Gruň - Bílý Kříž. Tím to však neskončilo, poněvadž byly otevřeny dveře do dřevěného kostelíku Panny Marie Pomocnice křesťanů, což neznamenalo pouze toliko, že bychom nahlédli, ale dokonce jsem se zúčastnili bohoslužby a povím vám, zpěv beskydských děvčat zněl vážně andělsky... Lepší tečku za nádherným víkendem v horách jsme si vymyslet nemohli.

A tak by se mi chtělo říct, na shledanou Beskydy za rok, ale nepříliš tajně doufám, že to bude ještě letos, avšak na sněhu.


  • Co jsme zdolali:
    • Celkem, 39km/3446m 
      • Sobota, 18km/1645m
      • Neděle, 21km/1801m
  • Co to stálo:
    • Celkem, 521Kč (osoba)
      • Doprava, 642Kč (auto), 321Kč (osoba)
        • benzín: 642Kc, 21,816l, 404km, 5,4l/100km
      • Ubytování, 200Kč (osoba)

úterý 18. října 2016

Arduino aneb robky a drobky elektronické

Etymologie nemyje, ale ujasňuje
The picturesque town of Ivrea, which straddles the blue-green Dora Baltea River in northern Italy, is famous for its underdog kings. In 1002, King Arduin became the ruler of the country, only to be dethroned by King Henry II, of Germany, two years later.
Today, theBar di Re Arduino, a pub on a cobblestoned street in town, honors his memory, and that’s where an unlikely new king was born. The bar is the watering hole of Massimo Banzi, the Italian cofounder of the electronics project that he named Arduino in honor of the place.

Další troška etymologie nikoho ještě nezabila, stejně tak jako přídavek mytí
The personal name “Arduino” is derived from the Germanic name, Harduwin or Hardwin, composed fromhardu “strong, hardy” and wini “friend.” (Source.) It has cognates in French (Ardennes, site of the Battle of the Bulge in World War II) and English (the Forest of Arden in Warwickshire, the setting of Shakespeare’sAs You Like It).

Co má web https://www.arduino.cc/ společného s emailem a kokosem
Arduino uses the .cc domain extension, the country code for the tiny Cocos Islands, a territory of Australia. It’s the preferred domain of many Creative Commons (open source) projects—another example of when a non-dot-com domain is the more appropriate choice.

Nená
zvuhodná prasečina a nehledejte za tím knížete pornofolku



Jak (ne)/(po)/známe Arduino aneb Fritzing na scéně



Pojmy a dojmy z Wikipedie, bez kterých to neseje
Jednočipový počítač nebo také anglicky microcontroller (mikrokontrolér, MCU, µC) je většinou monolitický integrovaný obvod obsahující kompletní mikropočítač. Jednočipové počítače se vyznačují velkou spolehlivostí a kompaktností, proto jsou určeny především pro jednoúčelové aplikace jako je řízení, regulace apod.

Co to není a co je(ště)
  • devkit 
    • deska
    • mikrokontrolér
      • Atmel AVR 8b či jiný 
      • bootloader (typicky UART)
    • převodník USB/RS-232

Okolo Arduina obšírnější cestička

  • vznikl 2005 viz https://www.arduino.cc/
  • open HW + open SW (vývojová deska, Arduino IDE, knihovny)
  • široká komunita
  • Shield aneb rozšiřující deska
  • příklad HW
    • Arduino Uno, Atmel AVR ATmega328P, 32KiB Flash, 1KiB EEPROM, 2KiB SRAM, 14 I/O, 6 PWM, 6 analog
    • cena originál 650Kč versus Čína 90Kč

Poznámky bez oplzlých poznámek
  • rozkol USA/Itálie (ochranná známka), 2016 split 
  • historie Wiring/Arduino
  • pozor na ovladače USB/RS-232
    • FTDI versus CH340
  • pozor na čínské klony, údajně vykazují slušnou úmrtnost >10% (zejména napájecí obvody)

Tradiční ramp up Arduino Uno R3

Online ramp up Arduino Uno R3

    V čem to budeme programovat
    • obecně by to šlo v ledasčem, ale my použijeme standardní vývojové prostředky (Arduino IDE) a Arduino language
    • Arduino language je založen na Wiring language a je implementovaný v C/C++ což v praxi znamená, že bude programovat v C/C++, ale zapomeneme na main()
    • prostředky jazyka nalezneme v referenční příručce - https://www.arduino.cc/en/Reference/HomePage
    • program je tvořen dvěma sekcemi
      • setup() - vykoná se jednou při startu programu
      • loop() - nekonečná smyčka, která se pustí po dokončení funkce setup()

    Co si vyzkoušíme
    • rozsvítit diodu
    • rozblikat diodu
    • zabzučet
    • zjistit, zda je zmáčklé tlačítko
    • vypsat něco na sériový port
    • použit nějaké čidlo

    Rozsvěcujeme diodu
    #define LED 12 
    void setup() {
      pinMode(LED, OUTPUT);
      digitalWrite(LED, HIGH);
    void loop() {
    }


    Blikáme diodou
    • zapojení neměníme
    #define LED 12
    #define ON_MS 1000
    #define OFF_MS 300 
    void setup() {
      pinMode(LED, OUTPUT);
    }
    void loop() {
        digitalWrite(LED, HIGH);
        delay(ON_MS);
        digitalWrite(LED, LOW);
        delay(OFF_MS);
    }

    Bzučíme
    • je libo trochu muziky?
    #define BUZZER 12
    #define MIN_FREQUENCY 500
    #define MAX_FREQUENCY 16000
    #define DELTA_FREQUENCY 500
    #define ON_MS 500 
    void setup() {
    void loop() {
      int frequency = MIN_FREQUENCY;
      while (frequency < MAX_FREQUENCY) {
        tone(BUZZER, frequency);
        frequency += DELTA_FREQUENCY;
        delay(ON_MS);
      }
    }


    Kdo na to mákl
    #define LED 13#define BUTTON 12 
    int buttonState = 0;
    void setup() {  pinMode(LED, OUTPUT);  pinMode(BUTTON, INPUT);} 
    void loop() {  buttonState = digitalRead(BUTTON);
      if (buttonState == HIGH) {    digitalWrite(LED, HIGH);  } else {    digitalWrite(LED, LOW);  }}



    Paralelně? Neblázněte! Série frčí
    • držte si klobouky
    #define MAX 100 
    int counter = 0;
    void setup() {
      Serial.begin(9600);
    void loop() {
      counter = (counter + 1) % MAX;
     
      Serial.print(counter);
      Serial.println(" = hodnota pocitadla");
    }

    Teplota a vlhkost nám to komplikuje
    • a stejně je to jednoduché aneb použití knihoven v praxi
    #include "DHT.h"
    #define DHTPIN 13    // what digital pin we're connected to
    // Uncomment whatever type you're using!
    #define DHTTYPE DHT11   // DHT 11//#define DHTTYPE DHT22   // DHT 22  (AM2302), AM2321//#define DHTTYPE DHT21   // DHT 21 (AM2301)
    // Connect pin 1 (on the left) of the sensor to +5V// NOTE: If using a board with 3.3V logic like an Arduino Due connect pin 1// to 3.3V instead of 5V!// Connect pin 2 of the sensor to whatever your DHTPIN is// Connect pin 4 (on the right) of the sensor to GROUND// Connect a 10K resistor from pin 2 (data) to pin 1 (power) of the sensor
    // Initialize DHT sensor.// Note that older versions of this library took an optional third parameter to// tweak the timings for faster processors.  This parameter is no longer needed// as the current DHT reading algorithm adjusts itself to work on faster procs.DHT dht(DHTPIN, DHTTYPE); 
    void setup() {  Serial.begin(9600);  Serial.println("DHT11 test!");
      dht.begin();} 
    void loop() {  // Wait a few seconds between measurements.  delay(2000);
      // Reading temperature or humidity takes about 250 milliseconds!  // Sensor readings may also be up to 2 seconds 'old' (its a very slow sensor)  float h = dht.readHumidity();  // Read temperature as Celsius (the default)  float t = dht.readTemperature();  // Read temperature as Fahrenheit (isFahrenheit = true)  float f = dht.readTemperature(true);
      // Check if any reads failed and exit early (to try again).  if (isnan(h) || isnan(t) || isnan(f)) {    Serial.println("Failed to read from DHT sensor!");    return;  }
      // Compute heat index in Fahrenheit (the default)  float hif = dht.computeHeatIndex(f, h);  // Compute heat index in Celsius (isFahreheit = false)  float hic = dht.computeHeatIndex(t, h, false);
      Serial.print("Humidity: ");  Serial.print(h);  Serial.print(" %\t");  Serial.print("Temperature: ");  Serial.print(t);  Serial.print(" *C ");  Serial.print(f);  Serial.print(" *F\t");  Serial.print("Heat index: ");  Serial.print(hic);  Serial.print(" *C ");  Serial.print(hif);  Serial.println(" *F");}


    Reference

    Ukázka cen jednotlivých hraček z ebaye