Richmondské zápisky, díl 8, 4.8.2014, dámská helma, dámské kolo a na něm dámička

Vždycky se to nějak semele a já ani nevím jak... Nacházím v městské čtvrti Richmondu, která je naprosto nepřátelská pro jakýkoliv druh pohybu, spektakulárně staví překážky zejména běhu a cyklistice a já se přesto tvrdohlavě rozhodl pořídit si kolo a prozkoumávat místní nebezpečenství z jeho sedla.

Ale jak se dostat ke kolu?

• půjčovna - moc jich tu není a jsou drahé - 25USD/den
• bazar - lidi v Richmondu jsou naprosto nesoudní, řádově za 100USD prodávají naprostý šrot
• nové kolo z cykloobchodu - moc jich tu není, kola jsou drahá x * 100USD
• nové kolo ze supermarketu - pár jich tu poblíž je, kolo by stálo do 100USD

Takže je vám asi jasné, pro kterou variantu jsem se rozhodl, ano, kolo jsem si půjčil od kolegy z práce :-) No přišel jsem k tomu jako slepý k houslím, díky Dane a Honzo :-) Srandovní na tom je, že se mi do rukou dostala jedna z největších legend (aspoň z pohledu značky) - Gary Fisher. Model už taková sláva není, nicméně řádově 10 let starý Marlin s rámem z hliníkové slitiny osazený kombinací Shimana, Bontrageru, Avidu a Tektra k zahození rozhodně není a víceméně překonává většinu dostupných variant "jak se dostat ke kolu". Vetší sloping a skutečnost, že kolo kdysi sedlala žena, mě přivedl na myšlenku označovat kolo jako dámské :-)

Helma, ale jo, uvažoval jsem, že budu jezdit bez ní. Nicméně pevně věřím, že se mi bude hodit pro létání ve státech, navíc cyklista je na zdejších osmiproudovkách zcela nečekaný zjev, takže jsem skočil do Walmartu a jednu si koupil a ta je vážně dámská - bílo růžová nebo fialová, kdo ví, no ale hlavně je na ní napsáno, že je dámská :-) Proč, to se mě neptejte :-)

Dámička na kole, tak to je kategorie sama pro sebe, zdá se mi, že že jí ještě dlouho budu :-)

Kolo jsem dostal k zapůjčení bez pedálů, takže ve Walmartu jsem přihodil do koše pedály. Zpětně mě napadá, že jsem měl kolo před odjezdem do obchodu prohlédnout lépe, zjistil bych, že by se hodila tuna oleje, nové bowdeny (nefunkční zadní brzda a řazení), nový řetěz, kazeta a kdo ví jestli ne placky. Vzhledem k tomu, že nemám nářadí, tak většinu údržby budu muset zvládnout nějak improvizovaně, třeba bowdeny jsem promazal extra panenským olivovým olejem, pedály dotáhl svými prsty...

Jo a to ježdění po Richmondu je vážně opruz, večer před setměním jsem se byl trochu projet a řeknu vám, když v jednom směru vede 6 pruhů, vy sami už nevidíte na cestu, nemáte světla... nooo už jsem jednoduše zažil lepší vyjížďky :-)