Spánek a bdění v Richmondu aneb o věcech, které mě netěší. Musím se přiznat, že prvních pár nocí se mi spalo na poměry dobře. Svoji roli v tom možná sehrála i velká postel (double bed), do které by se vešli tři, ale především jet lag. Ano, zní to opět zběsile, pásmová nemoc projevující se tím, že spím dobře? U mě nic překvapujícího :-) Byl jsem pořádně utahaný, což ve spolupráci s tím, jak jsem chodil spát pozdě znamenalo, že jsem padl do postele jako mrtvola a spal až do rána. Člověk je však (po)tvor poměrně přizpůsobivý, takže rozsynchronizování spánku a bdění odeznělo a postupně mi začaly vadit věci, které běžně vadí - halogenový reflektor, který vám svítí přímo do pokoje, stupidní lednička, jejíž kompresor vám škytá tři metry od hlavy, kondenzační jednotky klimatizace postavené pod vašimi okny, banda šašků s řvoucími osmiválci létající v noci po richmondských silnicích, příšerné vedro s dusnem a další neidentifikovatelné pazvuky linoucí se odevšad. K tomu připočítejte občasné pokousání od mravenců a to že je postel krátká (ano, spím v úhlopříčce, takže to není nepřekonatelný problém). Co vám z toho může vypadnou? Nevím! Ale mě z toho vychází každodenní nekvalitní spánek. A to je něco, co mě deptá, protože chybějící kvalita se projevuje nedostatečnou regenerací, tloustnutím, těžkým probouzením, ranním pocitem mrtvolnosti a v důsledku toho ve spolupráci s mojí slabostí i přežíráním, což má pro změnu psychické dopady - jo veselý kolotoč. Snaha vybruslit z něj časnějším zalehnutím je spíše kontraproduktivní. Zatímco pozdní uložení se k spánku má výhodu v tom, že jsem unavený a vcelku rychle usnu, tak v případně brzkého ulehnutí jen ležím a převaluji se, vnímám všechny výše popsané rušivé faktory a ne a ne spát... Asi nepřekvapí, že výsledek je stejný v obou případech, krátký a nekvalitní spánek.
Ale co, i tak mi je vlastně je hej, mám dvě nohy, dvě ruce, jednu hlavu a jediné co mě skutečně může trápit jsou následky mých činů, ten spánek se časem dožene, tedy nejlépe až v hrobě :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat