Neděle měla patřit dlouho očekávanému treku v horách. Asi už na začátku jsem měl tušit, že ve Státech to může vypadat s výlety po horách diametrálně jinak než v Evropě... Srandovní je, že až po cestě jsem se dověděl, kam to vlastně jedeme - Shenandoah National Park.
Ještě o mnoho později, vlastně až při vjezdu do parku, kdy musíte zaplatit 15 USD poplatek, jsem zjistil, že se podívám na slavnou Skyline Drive. Tato silnice je páteřní a skoro i jedinou cestou, která vede skrze výše zmíněný národní park a to celých 169km. Proslavená je počtem svých zatáček čímž si vydobyla kultovní postavení mezi motorkáři. Nějak jsem zapomněl, že nemám platný řidičský průkaz, mezinárodní ani nevlastním... no kousek jsem ji autem projel. Jo a kdyby někoho zajímalo jaké to bylo, tak stejné jako byste projížděli nějakou zapadlou Českou vesnicí se zatáčkami, tj. nic na koukání a hrozná nuda :-) Třeba vám vysvětlím i proč, nejvyšší povolená rychlost je omezena na 35mph, v některých zatáčkách na 30mph a někde dokonce 25mph. Myslíte, že vám to může přinést nějaké potěšení? Třeba vám jo, mě ne. V kontextu těchto myšlenek se stále dokola bavím textem, který si můžete přečíst někde na začátku parku viz fotografie: "The 35-mph speed limit brings back the pleasure drive!" Myslím, že nejvhodnější bude cimrmanovská replika: "Krát dvě to mělo bejt." V případě rychlostního limitu okolo 60-70mph by se vážně mohlo jednat o motorkářský ráj. Za současných podmínek by to pro mě byla hrozná nuda, nebo bych skončil ve vězení. BTW začátek Skyline Drive tak přitažlivě nevypadá, první kilometry se moc netočí, navíc se najdou místa, kde asfalt zdaleka není nejlepší (řádově jde jen o pár kilometrů), ale pak se to rozjede a zatáčka střídá zatáčku, terén je mírně zvlněný, ale na většině míst poměrně přehledný...
No a teď k tomu hlavnímu - horám. No člověku se to nechce ani věřit, ale tady se chodí po horách snad autem. Na zmíněných 169km tu připadá přes 70 parkovišť s výhledem do krajiny a pak další desítky určených jako počáteční místa pro treky. Takže to vypadá tak, že se posunujete autem po přibližně 2,5km úsecích, vždy se zastavíte na vyhlídce (většinou vidíte pořád to stejné) a když máte odvahu, tak po 10km zastavíte na startu nějakého pěšího výletu po horách. Co si pod tím výletem představit? Typicky 2-3km okruh :-) Typicky také moc nevidíte, tedy kromě lesů, smíšených lesů, skoro deštných pralesů... Ale abych nekecal, viděl jsem i pár skal a vodopádů. Pořád to bylo mnohem lepší než být ve městě v nákupním centru :-) Během pár našich zastavení jsme zdolali i nejvyšší vrchol národní parku - Hawksbill Mountain, jo a nesmějte se mi, copak mohu za to, že měří 1230m? BTW nezdolat ho skoro nejde, když Skyline Drive vede téměř přes něj :-) Většina národního parku působí poměrně nudně, stejně vypadající cesty ve stejných lesích, které se sic s nadmořskou výškou znatelně mění, ale tak nějak napříč parkem konstantně. Cesty jsou vždy zakresleny na mapě zdobící každé správné parkoviště, je u nich popis, délka v mílích a čas nutný pro jejich zdolání (ten si klidně vydělte 2 :-)).
A tak největším zážitkem bylo spatření medvěda v lese, my jsem sice již seděli v autě (možná to je naopak moc dobře, že jsem v tom autě seděli), ale přesto to byl neuvěřitelně silný okamžik, který se neopakuje každý den. Když už jsem u zvířectva, tak nemohu nezmínit dravce, kteří překrásně chytli termiku pod vyvíjejícími se bouřkovými mraky, jak jen já zatoužil tam být s nimi na paraglidu...
Většina mých vycházek vypadá jako houbaření, no a taky že je, nějak mi to chybí, být doma, tak jsem v lese co to jde...
Je vcelku srandovní, že pro osádku našeho auta byla zajímavější cesta zpět než výlet po horách, narychlo nastavená navigace se tentokráte elegantně vyhnula dálnicím, takže nás čekalo bezmála 200km cesty venkovem. Konečně jsme viděli jak to vypadá mimo město, ono tedy stačilo napsat, konečně jsme viděli :-) Již na první pohled je venkov mnohem chudší, asi nepřekvapivě, vidíte to na obydlích, na autech, na vesnicích... Pěkné a hlavně autentické :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat