Na kraj, na kraj!

Trocha retrospektivy nikdy neuškodí, slovy "Na kraj, na kraj" končila moje dnešní projížďka na inline bruslích. Slova vycházela z úst malého chlapce, který si to šněroval po cyklostezce asi 10m za svojí maminkou, která v sedačce na kole vezla jeho sestřičku/bratříčka. Ta obava o svoji maminku patrná z jeho hlasu byla vážně dojemná. A tak jsem kolem projel opravdu pomalu a opatrně... A co jinak? Možná bych mohl vyzvednout tu raní pohodičku, kdy od řeky cítíte jemný chlad, který se vám snaží kompenzovat teplé sluneční paprsky v usměvavé tváři. Pohodičku dokresluje třetí snídaně v podobě sojového kmene :-) Jinak klasika jako vždycky, 14km...