Výhody fight clubu (10.8.2012)
Chvála bláznovství? Chvála motivace při cvičení více lidí? Chvála fight clubu? Říkejte tomu jak chcete, ale donutit se takto cvičit doma vyžaduje opravdu silnou motivaci. Naproti tomu v práci stačí mít pár bláznivých kolegů, co Kubo? :-) Pak páteční cvičení na hrazdě vypadá nějak takto. Je pátek, jdeme jen pár sérií na max. OK. Není tu motivátorka, dnes to bude slabé... Těším se, že po 2 sériích půjdu jíst, ale vzápětí se dovídám, že série budou 4. No dobře, to přežiji. Jenže za chvíli zjišťuji, že jdeme 6 sérií. Z 6 je najednou 8 sérií... A kurník... V tuto chvíli začínám kontrovat, počátek hecování, které vede k tomu, že člověk cvičí mnohem více, než by kdy cvičil (dobře s výjimkou výše zmíněné motivace). V podstatě jsme vyměkli na 16 sérii :-) Rekord v počtu shybů nepadl, ale počty nejsou úplně špatné 34-30-20-20-20-20-20-20-15-15-10-10-10-10-10-10 = 274.
The Monkeys Must Be Crazy - 1 (2.8.2012)
Jak jinak to říct... Rozhodnutí neusnesení hodného výboru Fight Clubu začít shybovat se zátěží se ukázalo být vážně bláznivé. Zvláště když jsem se jal obstarat zátěž osobně. Ty 500 listové balíky A4 se mi zdály poměrně lehké, proto jsem je do batohu nacpal rovnou 3. Po první sérii, která se ukázala jako velice výživná jsem se dokonce odhodlal pokusit se odhadnout jejich hmotnost, 20x30x500x80x3/1000 mi dalo asi 7,2kg, s batohem se dalo počítat skoro 8kg. Kdo nezkusil, asi neuvěří, jaká je to makačka, má hmotnost se zvýšila přibližně o 9% a výkon degradoval asi o 50%. Po hrazdě jsem z Jirkovi kalkulačky (Oracle Database 11g) :-) dostal přesnější výpočet, select 0.297*0.21*1500*0.08 from dual; s výsledkem 7.4844kg.
Dovolenkový syndrom (1.8.2012)
O dva dny prodloužený víkend se zvrhl ve snovou dovolenou. Objevila se pouze jediná piha na kráse a to, že se člověk také musí vrátit do práce... A ten návrat je tvrdý, tedy pracovně to jde, ale ta hrazda zlobí. A zlobí o to více, o co méně se člověk o dovolené hýbal, cvičil a spal. K tomu přidejme několikakilové přitížení způsobené luxusní vydatnou a častou stravou a "looser status" si můžete nalepit na pozůstatky bicepsů... Středeční hrazda bez naší motivátorky byla zkrátka krutá, snad jen počet 6 sérií mi dával slušnou naději na přežití. Tu se mi na konci cvičení rozhodl rozervat na kusy Kuba, který zahlásil, že se jde 8 sérií a já byl v ... Raději se ani nebudu zmiňovat o rozhodnutí neusnesení hodné rady Fight Clubu o změně pravidel cvičení :-)
[update] Dvě odpolední série s Kubou posunuly konečný účet na 200 shybů, ale bolelo to jak..
Hranice jsou od toho, abychom je překonávali (26.7.2012)
Přesně tak... Dnes byl další luxusní den, na hrazdě jsem byl celkem 4 krát. Ideální předpoklad pro to, aby padl můj osobní shybařský rekord, dnes jsem se zastavil na číslovce 320. Skoro bych už měl přemýšlet nad nahrazením kvantity za kvalitu, v tomto ohledu za ostatními kolegy zaostávám o několik světelných let :-)
Letající Tydýt na hrazdě (19.7.2012)
To zas bylo, říkám si: "Jdu dorazit 200 na hrazdě," a ač zcela vyčerpaný po kolcích, lezu na hrazdu a začínám shybovat. Bohužel na 200 jsem nedolezl, z ničeho nic jsem se totiž ocitl na zádech v kuchyni :-) V rukách jsem stále svíral hrazdu, která překvapivě vyskočila i se mnou z futer... Měl jsem celkem štěstí, že jsem zády nepadl na práh, nerozbil jsem si hlavu ani o skříň ani o lednici, nezníčil jsem si kolena... Možná bych měl děkovat Mírovi za návod na posilování břišních svalů, díky přednožení s ohnutými nohami jsem zřejmě prvně dopadl na chodidla a až vzápětí na záda... Pretty Fly...
Penne bez cukru, hrazda bez motivace rekordu (13.7.2012)
Po krátkém spánku dlouhý den. Po včerejší makačce jsem byl opravdu dost rozsekanej. Bylo to vidět na výkonech na hrazdě, ještě že jsem našel aspoň sílu zdrbat kluky, abychom šli 10 sérií a ne méně. Aspoň že jsem dal 10 x 15, jinak bych si připadal jako absolutní nula... Po hrazdě jsem snad poprvé v životě dokázal nacpat do sebe těstoviny (penne) bez jakéhokoliv ochucovadla, dokonce i bez cukru :-) A nakonec mi i chutnaly, aneb hlad je nejlepší kuchař. Jinak nelze zapomenout na to jak mě dnes práce bavila a to neskutečně ;-)
Blázen na hrazdě (13.7.2012)
Dnešní ráno bylo bolestivě luxusní, když nadešel čas hrazdy, tak jsem si sám myslel, že jsem se zbláznil... S rukou, se kterou sotva hýbám, kupodivu šlo cvičit téměř bezproblémově a tak padlo 170 shybů. No a nebyl bych to já, abych to doma na vlastní hrazdě nedorazil na rovnou 200 :-) Nezbývá, než se těšit na zítřejší ráno...
Blázni na hrazdě (13.7.2012)
V práci jsem se cítil již o něco lépe než po ránu, ale pořád ne na to, abych si svlékl mikinu :-) Na hrazdu jsem byl rozhodnutý jít pouze kontrolovat kluky, aby to neflákali. Naše motivátorka a kontrolorka jest stále nepřítomna a Lucka její roli opravdu převzít nezvládne... ;-) Ale když už jsem pod tou potvorou stál, tak jsem si řekl, že to aspoň zkusím, s pěknou bolestí jsem si levou rukou vytáhl tu pravou až na hrazdu, zavěsil se a zkusil zashybovat... Světe div se, ale šlo to a vcelku bezbolestně :-) Kuba měl v plánu 8 sérií, přesvědčil jsem ho na 10 a on mě pak na 12 :-) 170 shybů padlo, já nepadl! Hooray! Blázni nezemřeli...
Tak jsem to moc nedal (11.7.2012)
Ještě včera jsem psal jak to kluci na hrazdě flákali a dnes potkal stejný osud mě :-) Doma jsem se od rána těšil, že budu klikovat a že si i zashybuji. Pak jsem si však dal výživný oběd a chuť mě vcelku přešla... No to bych ale nebyl já, abych se nakonec nedonutil, nicméně kluci by z mých výkonů radost neměli a o motivátorce ani nemluvě :-) Ve čtyřbytovce je zatím jediné místo, kde se dá zaposilovat, hlavní přívod vody který vede nad schodištěm... No uznávám, že se pode mnou ta trubka trošku kroutí, ze zdi vypadávají cihle a vůbec podivné zvuky lze slyšet až z kotelny, kam nějaký přívod vody také vede... Ale dokud neteče voda, tak je to v suchu, ne? :-) S vypětím všech sil jsem dal 4 x 15 a myslel jsem, že ani po schodech již nedolezu... Sláva lyžování :-)
IT opice (10.7.2012)
11:00 pro normální lidi nastal čas obědu, pro ITáky čas na cígo, bagetu, kávu, kolu apod. No dobře, no dobře, existují i "celkem normální" ITáci, kteří chodí na "celkem normální" oběd. Krom toho však existují i ITáci ultras, z nichž některé (dle stravovacích zvyků) můžete zařadit do množiny A a zbylé do množiny B. Čím se však od nich liší jest, že si kromě jídla dávají k obědu ještě několik sérií shybů. Pravidelně se scházejí v podzemních garáží a shybují do zemdlení, případně dle jiných instrukcí pocházející z úst, poslední dobou vždy přítomné, motivátorky :-) <vsuvka>Motivátorka však nemá pouze tuto jedinou a leckdy velmi náročnou úlohu - motivovat, ona zároveň shybuje a to více než poctivě... S úsměvem drží krok s chlapy!</vsuvka> Včera však nastala nečekaná situace způsobená nepřítomností té odvážné a kluci to pěkně flákali. A tak jsem se dnes chopil otěží, můj příkaz zněl jasně: "10 sérií!" Nakonec jsem dal svým stylem (no dobře, trochu to šidím) 11 sérií, počet shybů následuje: 8*15 + 20 + 25 + 15 = 180. No jo, 200 není už tak daleko, přidat 2 série, tak bych to dal :( Ale nic se nemá přehánět, tak až jindy... Pokud se pídíte po těch opicích, tak se nebojte, o nic nepřijdete! Tito ultras jsou svým způsobem lehce postižení, pokud své cvičení nějakou dobu nemají, tak nezřídka pociťují abstinenční příznaky. A jakže se to projevuje? Někteří slovně projevují touhu po bolesti a radosti na hrazdě. Já sám jsem se o víkendu věšel na každý spadlý strom v lese, na kterém se dalo aspoň trochu shybovat. Kuba shyboval během dovolené v campu na nějakém trámu, na který se dalo vyskočit. Jirka jako vždy klikoval. A korunu všemu nasadil Míra, který byl na dovolené ve Španělsku a podařilo se mu dokonce 2x přilákat pozornost diváků pro svoji rozcvičku... Našli byste jistě další podobnosti, např. opice nenosí oblečení, ani na hrazdě se občas oblečení nenosí, zvlášť když Moravě vládnou tropická vedra, to pak, jako dnes, 75% z nás cvičí nahoře bez :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat