Fanoušci běžeckého lyžování

8.8.2012, krásné datum, krásná motivace pro makačku na kolcích. Všechno by bylo ideální, kdyby mě neunavila cesta domů na mašině a kdybych se doma nehorázně nepřejedl zbytky z lednice... Naštěstí motivace přebila vše ostatní a tak jsem mohl spokojeně vyrazit na klasický 30km dlouhý okruh. Hned od začátku jsem cítil slušnou únavu a prvních 20km mi to nejen nejelo, ale navíc jsem neměl z jízdy dobrý pocit, technika byla dneska někde na návštěvě :-) Už v Maršovicích jsem zažil zatím nezažitou drobnost, to když protijedoucí dodávka nepřiměřeně zpomalila a její řidič mě ze staženého okénka povzbuzoval voláním: "Píchej, píchej, ....!" Je vidět, že na Novoměstsku se prostě fandí běžkám celoročně :-) Po té, co jsem se vyšplhal nad Rokytno jsem kousek před Paseckou skálou viděl mimo silnici uhynutou srnku, nevím zda následkem srážky s autem nebo s pytlákem... Skoro to vypadalo jako by neměla hlavu, ale k tomu se ještě dostanu. Po třetí jsem byl překvapen na začátku Kuklíku, kdy mě, pravda šetrně vůči mně, předjížděla řidička v Golfu způsobem takovým, že s sebou málem vzala protijedoucí sanitku pod majáky... A to jsem přitom dostatečně brzy uskočil ze silnice... No a za Sněžným jsem potkal ještě nějaké zbytky žabiček na silnici a zase byl slalom... Dnes jsem přemýšlel, který ze způsobů nešťastného skonu žabiček by pro ně samotné byl snesitelnější - přejetí kolečkem či zapíchnutí hůlkou? Odpověď jsem však nenašel. Za Sněžným čekala již Krátká a krátký prudký sjezd, ten kde jsem již jednou potkal srnku, dnes jsem ji potkal opět, ale naštěstí mimo silnici v poli obilí, ze kterého ji trčela pouze nehybná hlava... V tu chvíli mi hlavou běžely dvě paralelní vlákna, v jednom se myslelo na to zda ta hlava nepatří té nehybné srnce (možná bezhlavé) ležící kousek před Paseckou skálou, v druhém se předpokládalo, že její tělo je schováno v poli a tak jsem se ji snažil hypnotizovat, aby nevlezla do silnice. Jsou to nervy, houkat jako vlak a doufat, že to zvíře není natolik inteligentní, aby vás od vlaku rozeznalo :-) A když už jsme skoro v Kadově, tak nemohu nezmínit, že pro tentokráte jsme si vzal běžkařskou ledvinku s bidonem, čímž jsem zabránil rychlé a zejména obvyklé dehydrataci a v druhé půli okruhu se mi jelo pocitově mnohem lépe. Na Fryšavě jsem se již celkem rozjel a ujížděl i cykloturistům, tedy do kopce, po rovině mi to ještě příliš nejde :-( Posledním zajímavým momentem bylo setkání s kombajnem na silnici v kopci před Vlachovicemi, kdyby mi slušně neuhnul, tak jsem mohl na hrazdě vykládat o tom jak mě na běžkách přejel kombajn :-)