Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

pátek 19. září 2014

Richmondské zápisky, díl 54, 19.9.2014, doma!

Po probděné noci v letadle a ztracených šesti hodinách posunem o šest časových pásem směrem na východ jsme hladce dosedli v plánovaných 8:35 na letišti Wien Schwechat. Na rozdíl od poměrně přísných kontrol při příletu do Států zde nás už žádné kontroly nečekaly a tak jsme měli více než hodinu času do příjezdu "žlutého".

Autobus Student agency vyjel načas, záhy jsem však nabyl pocitu, že jsem zůstal v Americe. Stewartka byla stejně jednoduchá jako řidič, který o sobě prohlašoval, že měl problémy dodělat učňák. A tak jediným faktickým rozdílem mezi nimi byl bakalářský titul paní Stewartky... Seděli jsme na předních sedačkách, což nám ve spolupráci s nepříliš funkčním zábavním systém dalo příležitost vychutnat si dlouhé intelektuální rozpravy pana řidiče a stewartky:

  • Bílá čokoláda, já pořád tvrdím, že bílá čokoláda je čokoláda a můj přítel mi tvrdí opak a nemůžu ho přesvědčit, no umíš si to představit? No jenže já psala o čokoládě referát do školy, takže to musím přeci vědět... Ach ty chlapi! [kdyby se děvče podívalo třeba na Wikipedii, tak by zjistilo, že bílá čokoláda de facto čokoládu není, protože neobsahuje kakao, ale ona přeci psala referát, takže to musí vědět :-)]
  • Moje kamarádka dělá v Honeywellu [následovala poměrně komická průprava o tom, co je to za firmu] a oni tam dělají termoregulátory [následoval řidičův komický part o tom, k čemu že je termoregulátor] a ony jsou ovládány hlasem, jůůůů, jůůůů [ty voe, hlasem ovládáme cokoliv sto let, jak to někoho může vůbec překvapovat?]
  • No a víš že existují světla na tlesknutí? Jůůůů, jůůůů [no to je objev] No já bych to ale nechtěl, kdo by pořád v baráku pořád tleskal. [body pro řidiče]
  • A třeba někdo vymyslí televizi na tlesknutí [ty voe, už nééééé] [následuje logická odpověď od řidiče, jakože když už mají senzor na tlesknutí pro světla, asi nebude problém implementovat ho do televize, další body pro něj]
  • Normálně v jednom autobuse mi lednička zmrazila oběd... [no nééé, to se může vážně stát?]
  • Víš jak dlouho jsem se musela učit slovo "audiovizuální"? [budoucí učitelka...?]
  • V levé nosím tácky a v pravé držím pod trysku hrníček a to držím ve vzduchu, posiluji tedy pravou i levou :-) [řidič reaguje politicky nekorektní poznámkou o tom, že pak posiluje s přítelem doma] No kéž by... [bohužel nepochopila sexuální podtext řidičovi narážky]
  • [Stewartka plete vyúčtování perlivých a neperlivých vod]
  • [Stewartka neohlašuje, co se jí řidič snaží vysvětlit o čůrání na benzínce]
  • [Stewartka nebere telefon, natož aby zavolala na centrálu, že máme už 20min zpoždění]
  • [Stewartka... naštěstí jsem zřejmě usnul :-)]
Brno! Sláva! Neočekávaně nás očekává vcelku teplé a dusné počasí a taky smrad z aut... Letím domů, tam nasedám na kolo a letím do práce ohlásit šéfovi úspěšný návrat jeho týmu. V práci zjišťuji, že jsem si nevzal klíče od motorky. Sedám na kolo a jedu domů, jedu do práce. V práci skáču do inline bruslí a jdu si dát několik kilometrů na protažení, samozřejmě že s běžkařskými holemi. Vracím se do práce, skáču na motorku a letím si dát pár ostrých kilometrů na motorce, zjevně mi to chybělo podobně jako brusle. Přestěhované místo nachystané na pondělí, motorka i brusle schované a já opět sedám na kolo a o půl osmé se neznámo jak ocitám doma, sám doma a krásně zničený. 

Žádné komentáře:

Okomentovat