Pěší Vysočina - Mezi Křižánky, Březinami, Pustou Rybnou a Svratkou

Nedělní odpoledne bylo předznamenané příchodem babího léta, den jako ze škatulky. Slunečné a teplé počasí vylákalo na silnice obrovský počet motorkářů mezi nimiž se objevila i moje maličkost. Okolo poledne jsme letěl do Brna, kde jsem nabral Lenku a spolu jsme vyrazili na Vysočinu. Cílem nebyla jen bezcílná projížďka, kde cesta je cíl. Naplánovali jsme si procházku malebným koutem Vysočiny sevřeným vesnicemi Křižánky, Březiny, Pustá Rybná a Svratka. Na mapách jsme narychlo nastřelili trasu, z Českých Milov po žluté, na rozcestí Nad pasekami jsem se dali zelenou, kterou jsem však záhy ztratil, to je tak když člověk více mluví než cokoliv jiného. Takže místo plánové trasy po zelené do Březin, kde jsme chtěli přestoupit na zastávce autobusu na modrou a dále na rozcestí Pustá Rybná na červenou, jsme to vzali různě lesy, loukami a poli. Na původně plánovanou trasu jsme se dostali až u Rybenských Perníčků. Z těchto pěkných skalních útvarů jsme pokračovali po červené až na Karlštejn, tedy ne ten u Prahy, na mysli mám lovecký zámeček nad Svratkou. Za pár měsíců, kdy jsem ho neviděl se odehrálo očividně několik změn, doufejme, že budou mít pozitivní důsledky, zámek se totiž nachází v rekonstrukci. Po prohlídce již značně chátrající památky jsme udělali otočku vzad a po modré se vydali nazpět. Už na Zkamenělém zámku nám bylo zcela jasné, že se za světla na motorce do Brna nedostaneme :-) Přesto jsme se nijak zvlášť nezdrželi na Milovských Perníčcích zato na Čtyřech Palicích jsme zastavili, vydržet ještě tak půl hodiny zažili bychom krásný západ slunce, soudě podle zbarvení oblohy, které nás doprovázelo na cestě do NMNM. Čtyři Palice jsme opustili drobnou lesní cestičkou a pěkně po spádnici dolů až na žlutou, která nás dovedla zpět na místo odkud jsme vyrazili. Překvapivě nám toto kolečko zabralo mnohem více času, než jsme předpokládali a až zakreslení cesty do mapy vneslo světlo do této záhady, jednoduše jsem si dali asi dvojnásobnou vzdálenost (18km), než jsme plánovali :-) Nádherné místo, den a zejména společnost, co více si přát? Snad jen trochu více rozumu, když už jsem měl to štěstí, že mi bylo umožněno prozřít a objevit krásu pěší turistiky, tak jsem si slíbil, že svoji rodnou Vysočinu poznám i z této perspektivy, že nenechám misky vah převážené na straně běžek a horského kola, nicméně zatím jsem se k tomu neměl. Takže Lence patří velký dík a to i za mnohé další, třeba za to, že mě naučila poznávat běžecké značení (jiné než rolbové novoměstské) a já už dobře vím, kam se letos v zimě vydám :-)