Noviny
O USA Today jsem je již zmiňoval a to díky jejich velikosti - Broadsheet. Tyto noviny se mi dostávají do ruky každý den, to je asi ten správný popis, ani si je nekupuji, ani si je nečtu a konec konců ani obrázky si v nich moc neprohlížím :-) Kde je tedy beru? Denně jsou dostupné zdarma v hotelu, kdo by také za takový škvár platil, že? :-) Musím přiznat, že mě typicky zaujme tak jeden článek z celých novin... No jo, ale odstraňte reklamy, odstraňte text věnovaný nejpopulárnějším televizním pořadům, odstraňte sportovní rubriku přecpanou Americkým fotbalem a už vám toho ani moc nezbude...
Minulý týden se mi dostaly do ruky další noviny - Richmond Times Dispatch. Velikostí si nezadají s výše zmíněnými a jsou za polovinu, ano to mě tak asi trápí, že? :-) Broadsheet je tu bohužel asi hodně rozšířený, takže nákaze neušly ani tyto noviny. Už vím proč máme na pokojích kings bed, právě proto, aby bylo kam rozložit americké noviny a nemuset stát mimo postel... Každopádně mi přišly trochu zajímavější než USA Today. Jen nechápu proč v celých novinách najdete asi okolo 50 comic stripů... A teď pár článků a vůbec dalších nesmyslů, které mě v poslední době zaujaly v obou těchto novinách.
Reklama na Colonial Williamsburg
"On this ROMANTIC GETAWAY give her that special fragrance. GUNPOWDER", na pozadí výstřel z kanónu... Jsem romantik jako noha, ale co má společného romantický útěk se střelným prachem a ještě s cenovkou $130 za osobu a noc, to vážně netuším...
California finds a cure for smartphone theft epidemic
Od července 2015 budou muset všechny smartphony v Californii implementovat technologii "kill schwitch", která bude defaultně zapnutá a umožní vám v případě krádeže telefonu na dálku přeměnit telefon v cihlu... Zní to šíleně, ale statistika krádeží a věcí okolo je velmi zajímavá.
Apple
Jablka jsou všude, ať už jde o tuny spekulací, co zítra Apple představí nebo ať už jde o krádeže "nahých" fotografií celebrit. Je tu zkrátka přeapplováno :-)
Příloha "Homes" s inzeráty
Kurník, jak mohou být ty dřevěné domy tak drahé. Bydlení tu není levnou záležitostí, zdá se. Ceny od miliónů po desítky milionů.
Premiere Firearms Auction
Celostránkový inzerát aukce zbraní nabízí všechno možné, takový revolver z roku 1847 s odhadní cenou $100,000-$150,000 bych ještě pochopil (ne, ve skutečnosti to považuji za naprostou kravinu), ale že se tu objeví i doložená bouchačka Heinricha Himmlera, to bych v novinách USA Today, v zemi, kde snad každé město má muzeum Holocaustu, nebo aspoň památník, vážně nečekal. Kdyby náhodou tato zbraň někoho zaujala, připravte si odhadem $60,000-$90,000...
Just like riding a bike? It's not always easy
Zpráva z Mineapolis, jak tu dobrovolníci učí jezdit na kolech dospělé. Doložené je to třemi za srdce trhajícími příběhy jedné Indiánky, jedné Rusky a nakonec i Američanky. No věřím, že není jednoduché naučit se na kole jezdit v pokročilém věku, ale vše je to o motivaci... Nicméně celkem zajímavý článek na téma motivace :-)
James River eagles are soaring
Netušil jsem, že tu mají na řece orly, natož, že se jejich populace rozrostla z 5 v roce 1964 na dnešních 223. Zajímavé!
Americký fotbal
Nechápu jak něco takového může vyplňovat téměř celé sportovní rubriky těchto novin. Možná je to však tím, že s přibývajícím věkem se odkláním od televizního a vůbec jakéhokoliv mediální sportování jen k tomu skutečnému... Takže si to klidně vychutnejte v novinách, tedy pokud to umíte :-)
USA Today - best selling books
Prvních 37 autorů je pro mě naprosto neznámých, až na 38. místě objevuji Coelhova Alchymistu. A co to říká? Jsem literární barbar, nebo chybí Američanům vkus? To je samej Gayle Forman, Diana Gabaldon nebo Veronica Roth... Asi se budu muset trochu porozhlédnout po kritikách...
Low fat vs. low carb: A bone of contention
Je fajn, že se v novinách věnují té milé skutečnosti, že většina potravin bez tuku je třeba i fajn, tedy za předpokladu, že jej nenahradíte cukry, které se ukazují být ještě větším zabijákem než-li tuk. Každopádně článek je celkem vtipný, rozebírá několik výzkumů, jejichž výsledky jsou tak trochu v opozici, zábavné jsou výzkumy, které jsou prováděny dle mého soudu až nevědecky. Nicméně výsledek článku vyznívá dobře, ať držíte jakoukoliv dietu, po roce něco zhubnete. O žádné dietě se nedá říct, že by byla nějak vhodnější než jiná a už vůbec žádná nemůže být ta pravá pro všechny!
Kukačky, houkačky a veverky - to není z novin, ale z mé hlavy :-)
Už v neděli jsem se proměnil v trubadúra, který všude hlásil, přišla studená fronta, venku je normální počasí! Pondělí v tomto nastoleném trendu s klidem pokračovalo, dokonce přitvrdilo, celodenní mrholení jsem nečekal. Když jsem se vracel před šestou z práce, tak jsem si dokonce všiml, že zdejší počasí už není ani na tričko s krátkým rukávem - ty jo, mě byla celkem zima, paráda. Na hotelu jsme si dal vydatnou večeři a vyběhl do Deep Run Parku. Drobně pršelo a mě se hlavou honily desítky myšlenek.
Napadla mě naprosto geniální myšlenka a vzápětí mi došlo, že její genialita spočívá v nevyřčení. V okamžiku, kdy bych ji zveřejnil ať už ústně, písemně nebo malbou, ztratila by mnohé ze své neochvějné originality a geniálnosti. To mě vedlo k úvahám o tom, zda se toto týká všech nebo aspoň většiny myšlenek... Ono, když jim totiž vezmete kontext, neskutečně bohatý kontext vůní, zvuků, pocitů, barev, obrazů, které jsou nedílnou součástí vaší paměti, tak logicky z toho boje většinou nevyváznou se štítem neposkvrněným obyčejností. Takže od teď si nechávám své nejúžasnější myšlenky jen pro sebe :-)
Kousek od parku potkávám první běžce, mezi nimi i pohlednou dívku, která se na mě nejen usmívá, ale dokonce mi i mává a já opět zabředám do závěje nepochopení, kdy koho na kole nebo při běhu zdravit a kdy ne :-)
Že bylo venku pěkně, srandovní, pršelo, bylo pod mrakem, foukal vítr a mi to připadalo jako nejlepší počasí v Richmondu ever :-) Nějak jsem si však neuvědomil, že les/park má své mikroklima a to nebude tak příjemné, taky že nebylo - stoprocentní vlhkost a dusno :-)
Mně z toho však nic nevadí, běžím z úsměvem od ucha k uchu, hlavou mi stále létají splašené myšlenky, které nedokáži krotit natož zastavit a je mi dobře. Na mokré kovové hrazdě to slušně klouže a já se tomu opět směju :-)
Když vybíhám od hrazdy, tak mám svěšené ruce podél těla, necítím je, dlouhá doba bez pravidelné hrazdy - přes dva měsíce - je znát a ruce mám krutě vytahané. V tu chvíli se zase chechtám, napadá mě, že můj běh vypadá jako krutě nepovedený sketch snažící se spojit Mr. Beana a Jacka Sparowa, pracovně označený Mr. Bdepp :-)
Dobíhám k toaletám, koukám na veverku na zemi a najdou slyším houkání či kukání, říkám si od kdy veverky kukají? No to byl asi slušnej materiál, že? Jo ovesné vločky nebyly vůbec špatné :-) Najednou vidím paní jak houpá na nedaleké houpačce svoje dítě a divně u toho houká nebo kuká, co já vím. Tak či tak jsem rád, že to nebyla ta veverka :-)
Vylezl jsem z toalety a dal se do běhu a zase vidím veverku. V mysli ji povídám: "Neposer se!" :-) V hlavě se opět roztáčí divoký kolotoč myšlenek. Ano, bylo sprosté tomu nevinnému zvířátku nepěkně nadávat. Ale když ona si seděla na stole, kde běžně hodují zástupy Američanů a jedla ořech či žalud. V tu chvíli mi přišlo správné chránit lidi a proto jsem se na ni v duchu obrátil s napůl prosbou a napůl rozkazem, aby po sobě nenechala nějaké stopy. Jen jsem to vzal pěkně od podlahy a naturalisticky. To už do sebe začala zapadat kolečka a já vymýšlel variace a permutace, že je srandovní, že by mi česky stejně nerozuměla, pak jsem se zarazil a zamyslel se, jestli by mi asi lépe rozuměla, kdybych jí to řekl anglicky. No a co když to zvířata vycítí a netřeba cokoliv vyslovit, co když sama myšlenka je natolik univerzální a pochopitelná, že na tom nezáleží. A naopak, co když způsob myšlení je spjat s kulturou, ve které je člověk vychováván a pak veverka nerozumí ničemu... No co vám budu vykládat, v hlavě se mi zrodilo myšlenek na diplomovou práci o komunikaci s veverkami :-)
Jak tak běžím zpět k hotelu, tak mi dochází nesmyslnost některých (možná všech dnešních) myšlenek a sám sobě se směji, v tom si vzpomínám na úžasný citát "moje vlastni představa se mi směje, to je pěkně hnusný" a nějak tak si právě připadám, ale beru to sportovně s úsměvem. Jak pokračuji dále a přemýšlím o ženách, tak se mi do vědomí vtírá otázka, jak moc jsem jim podobný. Na jazyku leží další citát "ženský neví co chtějí a nedají pokoj dokud to nedostanou". A zase se sám sobě směji, uvědomuji si, že pokud mi mozkem prosviští ještě jeden citát Eternity, bude spočívat veškerá tvůrčí snaha potřebná k sepsání tohoto zápisku v prachsprostém aranžování jejích citátů... :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat