ZLM 2017 - atletický trojboj aneb opět trháme stehenní svaly

Přes příjemné probuzení se cítím luxusně rozlámaný, sedám k počítači bez chuti zkouknout jakékoliv video o běhu, skoku dalekém a nebo snad disku. Ano, přesně tyto disciplíny mě čekají o pár chvil později. Vydatná snídaně v podobě vloček, jogurtu a marmelády moc nepomohla, vařící sprcha zabírala o poznání více, ale oč déle jsem se rozehříval o to méně zbývalo času do startu... Nakonec jsem však stihl všechno, rozuměj to video, na Pět tibeťanů nedošlo podobně jako na běžecké tréninky a bohužel stejně neslavně dopadl můj osobní závazek pustit se do pravidelného strečinku... To, že jsem si z Brna nedovezl rozumné spodní prádlo a ani sportovní triko lze snad považovat za špičku ledovce. Ale co, spartakiádní bílé bavlněné triko asi také zafunguje :-)

8:15 vyrážíme spolu s Janičkou, Marcelou, Láďou a jejich školkou čtyř dětí. Na atletickém hřišti v NMNM to už začínalo vřít, známé tváře na značkách a tak nač čekat...

Disk, disk, disk. Tak nějak vypadala první disciplína, jeden hod pokusný a dva ostré. Co se změnilo tuto sezónu oproti minulým? Styl, během dvou návštěv oploceného kruhu jsem se naučil házet s otočkou. Tím naučil myslím jen toliko, že jsem schopný vypustit disk po otočce výsečí ven. Pozor, tato technika je nesmírně náročná na koordinaci celého těla a vážně jsem nenabyl přesvědčení, že ji ovládám. Co se bohužel nezměnilo, jsou mé výkony a neschopnost připravit se tak, abych dosáhl vytyčených cílů. Takže na mých vysněných 35m můžete zapomenout podobně jako jsem to musel udělat já sám. Na stranu druhou 27,3m znamená posun mého osobního závodního o 5,5m. Raději zamlčme, že v dobách formy jsem bez otočky v "tréniku" hodil nejspíše ještě víc.

Skok do dálky patří k mým mnohým největším slabinám, před pár lety jsem si natrhl hamstring na levé končetině a ani tentokrát to nedopadlo o moc lépe. Známá bolest po odrazu mě vyděsila, tentokráte to však skončilo "jen" natažením. 4,6m je má běžná bída, ale co už?

300m sprint by jistě patřil mezi mé parádní disciplíny, tedy kdyby časy střední školy nebyly už nějaký ten pátek ty tam... Strach jít s pochroumaným stehnem mi nakonec v účasti nezabránil. Ukázalo se, že mě mnohem více limitovalo vytuhnutí po 100m :-) Takže zbytečné řešit sval, špatně nastavené bloky a špatně zvolenou dráhu. Bídnost mého výkonu 45,5s dokazuje skutečnost, že s natrženým svalem jsem to před lety běžel jen o 5s pomaleji :-)

Další mizerný výsledek mě už snad namotivuje, abych se svou atletickou výkonností něco učinil... Jo, ale to uvidíme zase za rok. Považuji za vtipné, že i tak šlo o mé nejlepší atletické vystoupení na lize. Celkové umístění časem doplním.

[updated] LOL, celkově 5. místo. V disku 3. nejlepší hod po dvou ženách :-) LOL