To, že hned na začátku srovnávám nesrovnatelné má svůj dobrý důvod. Když jsem se dověděl o možnosti vyzkoušet Kawasaki H2, tak jsem excitovaně vystřelil zadat své jméno do rezervačního systému Kawasaki Green Days 2017 a zároveň poněkud zklamaně dumal o tom, proč v seznamu není H2R, přeci jenom možnost sedět na nejvýkonnější, nejrychlejší, nejbláznivější, nejpokročilejší, nej.., nej..., nej... produkční motorce na světě bych ocenil ještě o trochu více. To proto tu řeším, čím se stroje liší. Cenu a výkon jsem zmínil, ruku v ruce s tím jde hmotnost, jiné výfukové potrubí a úpravy na motoru snižující extrémní výkon. V praxi toho naleznete vice, ale asi už nic tak zásadního, např. místo předních křídel zpětná zrcátka :-) Jo a ve skutečnosti jsem s registrací vůbec nespěchal, jestliže většina termínů většiny zajímavých strojů (Z1000SX, Versys 1000, ...) byla již dávno rozebrána, tak do půjčení tohoto motocyklového šperku se nikdo zvlášť nehnal. Proč? Nevím. Ale možná tuším, jestliže pro půjčení ostatních strojů vám stačilo složit vratnou kauci menší než 30.000Kč a půjčení bylo, jak už je u Kawasaki dobrým zvykem, gratis, zde tomu bylo trochu jinak. Vratná kauce 100.000Kč pro případ, že byste tomu něco udělali a nevratné půjčovné 3.000Kč za necelou hodinu jízdy, možná taky letu :-)
No a jaké to bylo? Superlativy na vás, nebo snad na stroj? O vzhledu příliš hovořit nebudu vzhledem k silně individuálnímu cítění této veličiny každým z nás. Omezím se jen na konstatování, že mi osobně se kosmický kabátek mašiny líbil.
No a cože je na stroji tak unikátní? Nejvíc nejzajímavější je motor, jedná se o řadový čtyřválec o objemu pouhého jednoho litru, který je však dopovaný kompresorem. Díky jemu tu můžeme mluvit o maximálních hodnotách výkonu 158,3 kW/215PS (11.000rpm) a maximálním krouťáku 133,5Nm (10.000 rpm). Otevřený příhradový rám z vysokopevnostní oceli možná nezní zcela high-tech, ale je krásný a zdá se, že naprosto funkční. Letmo uložené zadní kolo je odpružené pomocí vynikajícího tlumiče Öhlins TTX36, předek spoléhá na plně stavitelnou up-side down vidlici (43mm). Řízení pak disponuje elektronicky stavitelným tlumičem Öhlins. Brzdy obstarává radiální monoblock Brembo M50, tj. to nejlepší na trhu. Převodová skříň je typicky šestistupňová se sekundárním převodem řetězem. Samozřejmostí dnes je neskutečný balík elektroniky, bez kterého by se jednalo (z pohledu běžného smrtelníka - myšleno ne závodního jezdce) o hodně splašenou a nebezpečnou kobylu. Jedinou nepotěšitelnou záležitostí je monstrózní váha 238kg.
Další věcí je ergonomie, která je výborná. Tím nejdůležitějším je dle mého soudu jezdecká pozice, svatý trojúhelník ergonomie - řidítka, stupačky, sedlo. Přestože jde o supersport a tomu přirozeně odpovídá poloha v ležmo, tak nešlo o nic nepohodlného a dokonce musím říct, že se na motorce jelo skvěle i s hodně vzpřímeným trupem bez enormně zatížených rukou vlastní váhou. Vzpomenu-li si na Ducati Panigale 1199S, musím říct, že na tomto stroji se budete cítit jak v bavlnce, zkrátka v kontextu dané kategorie nabízí neskutečný komfort. Pozice řadičky a zadní brzdy je taktéž v pohodě, není moc co dodat. Řazení disponující nepřekvapivě quickshifterem je odstupňované jemně a převodové stupně tam skáčou jako po másle. Tedy s výjimkou neutrálu, na který jsem byl předem upozorněn, že je s ním trochu potíž, prostě motorku navrhovali na to, aby byla stále v letu a ne abyste moc stáli :-) Skvělému řazení napomáhá hydraulická spojka od Boshe. Plyn je přirozeně elektronický... To co mi nepřišlo zcela ideální, byla páčka blinkrů, resp. joystick, kterým se běžně pohybujete v menu a jinak slouží na zapínání a vypínání blinkrů. Přestože ovládací prvek je ve srovnání s typickým řešením takový jemný/detailní, tak použitelnost nebyla OK.
A co zpracování? Příkladné a ukázkové! První, co vás z dálky upoutá je speciální metalický lak s kovovým vzhledem, který řádně přidává na exkluzivitě. Pohled na cokoliv, na jakýkoliv detail vzbuzuje oprávněně pocit luxusu a jedinečnosti. Třeba i jen spojková a brzdová páčka působí jako drahokamy, na jejich příkladě je možné ukázat preciznost při vývoji a produkci, která byla dopřána snad každičkému detailu. Zkrátka radost pohledět!
No a teď bychom snad už mohli vyjet. Usedám na na pohled dlouhý a nízký stroj, zkouším prodejcem zmiňovanou kluzkost sedla v textilním oblečení, myslím, že to nebude tak zlé. Otáčím klíčkem a startuji poněkud netypickým posuvným ovladačem. Rozezvučí se silné srdce, které si zaslouží obdiv. Mačkám ne příliš lehce jdoucí páčku hydraulické spojky, jednička tam krásně lehce padne, pomalu se rozjíždím. Hlavně s respektem! Po chvilce zkouším brzdy, předek i zadek je skvěle dávkovatelný. Hlavní silnice, kopu tam záhy šestku, žádné divočení, nejprve se musíme seznámit. Během pár chvil však nabudete jistoty, možná díky pokročilé elektronice, která na vše dohlíží (KTRC nastavené 1 (nejmenší kontrola)), možná za to mohlo první projetí zatáčky, jako by vám motorka četla myšlenky, nádhera. Záhy se osměluji a po dálnici popustím trochu opratě. Stroj se odvděčuje naprosto brutálním zátahem, spolu s raketově se zvyšující rychlostí vzrůstá i tlak působený větrem na vaši helmu. Ochrana před větrem zvlášť z pohledu plexi není úplně příkladná, předpokládám, že jde o záměr... BTW za normálních rychlostí vás toto trápit rozhodně nebude. Na doporučené šedesátce jedete v prudké zatáčce devadesát a máte takový pocit, jako byste se plazili a stále vás to nutí přidávat, ten stroj je zkrátka famózní. To jak zatáčí, jak lehce se ovládá, jak zrychluje, jak je stabilní, jak brzdí... Nádhera! Postupem času, zejména při akceleraci v nízké rychlosti, kdy motor nezanikne v aerodynamickém svistu začnete rozeznávat charakteristický zvuk kompresoru, který je v kontextu motocyklového světa unikátní. Parádní zvuk doprovázený ještě parádnějším zrychlením... Radost mi udělaly i zmiňované brzdy, to že M50 zabrzdí tuto střelu bezpečně o tom jsem nepochyboval, ale překvapilo mě, jak dobře to brzdilo zadkem, aniž bych ho dostal do smyku a nebo aspoň donutil rozehrát ABS, svoji zásluhu na tom jistě má i precizní podvozek, možná ten nejlepší a nejlépe nastavený, co jsem zažil... Hodinový let utekl neskutečně rychle a krom jediných dvou detailů - přílišného vyfukování na hlavu a pro mě nevhodného ovládání blinkrů ve mě zanechal stroj jen ty nejlepší pocity stanovující laťku v mnoha ohledech neskutečně vysoko. Well done Kawasaki!
Žádné komentáře:
Okomentovat