Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

pondělí 20. června 2016

Sabelell a Aprilia Caponord 1200 Rally aneb nebýt neurvalého dvouválce...

Návrat k cestovním endurům a to ještě těm "poctivým", vybaveným dvouválcem, tak by se dala shrnout příjemná půlhodina strávená v sedle Aprilia Caponord 1200 Rally.

MOTO LIVE TOUR 2016, tak přesně se jmenovala akce, během které jste si mohli vyzkoušet několik strojů z nabídky Italských značek Aprilia a Moto Guzzi. Osobně jsem sáhl po třech strojích, což moji peněženku vyšlo na 500Kč, tj. bratru 167Kč za půlhodinové svezení na jednom stroji. Jako bonus jsem dostal občerstvení v podobě malé točené kofoly a párku v rohlíku, BTW takové hnusy už léta nejím a jak mi tentokrát chutnalo :-) Registrace strojů byla naprosto bezproblémová, domluva s borci na místě také, připravená trasa vybrána výborně, takže není důvodů pro vyřčení jakéhokoliv křivého slova.

275kg provozní hmotnosti, výška sedla 840mm, přední odpružení v podobě upside-down teleskopické hydraulické vidlice Sachs, zadní hydraulický tlumič téže značky, semiaktivní odpružení ADD (Aprilia Dynamic Damping), ride-by-wire se třemi palivovými mapami (sport, touring, rain), třístupňová kontrola trakce ATC (Aprilia Traction Control), dvoukanálové ABS, tempomat, ve předu radiální 4-pístkové třmeny Brembo, motor Aprilia V2 90° příčný čtyřtakt, čtyři ventily na válec, dvě svíčky na válec (Twin-spark) poskytuje 125k při 8.000ot/min a 115Nm při 6.800ot/min. Toliko technického zadostiučinění a vzhůru do sedla.

V sedle se cítím nějak vysoko, njn. cestovní enduro, nic co by nepatřilo k věci, spolujezdec je na tom podobně dobře, sedí vysoko a pohodlně. Palivová mapa na sport, ABS ponecháno zapnuté, kontrola trakce neznámo jaká a jdeme na věc. Za krátko se ukazuje, že je tu vše na svém místě, řidítka, stupačky, páčky, kapotáž, štít, vše funguje jak má.

Od začátku mi motorka padla do skvěle do ruky. Podvozek s vybavením od Sachsu ve spolupráci s elektronickými asistenty odváděl skvělou práci, což bylo příjemně znatelné v jedné utaženější zatáčce, do které jsem to poslal ve větší rychlosti než bylo třeba, i s bržděním v náklonu v nemalé rychlosti na ne zrovna ideálním povrchu a opravným zatočením si stroj poradil hravě a pomohl mi tak odmazat z rejstříku ne zrovna povedený odhad... Brzdy si obecně zaslouží pochvalu, Brembo zkrátka umí... Opět nebyly tak ostré jak na BMW S1000XR, nezkoušel jsem ani jak vadnou, ale v běženém režimu (rozuměj, žádna pila) se nenašlo nic, co bych jim vytknul. Ochranu proti větru bych hodnotil taktéž příkladně.

Pokud se vám zdá, že jsem ve svém hodnocení opomenul pár záležitostí, tak neopomenul, jenom se přepnu z režimu chválení do režimu pomlouvačného. Začnu u toho nejočividnějšího nebo snad nejušislyšitelnějšího - motoru. Už někde hore jsem psal něco o pravověrném véčkové dvouválcovém cestovním enduru a také jsem toho nemálo napsal o tom, jak mi tyto motory nesedí a kterak tíhnu k obdivu hladkého chodu řadových čtyřválců... Asi pak stěží někoho překvapí, že motor bude tím, co mi nesedělo a vskutku nevím, na co si stěžovat dříve. Tak předně, ve srovnání se čtyřválcem, jak jinak taky že, je motor neurvalý, nevychovaný, neučesaný, brutální. Ano zátah je báječný, za plynem jde ochotně a nechá si líbit poměrně hodně, ale v horním spektru otáček řádně vadne a u omezovače je to slušná bída. Ale to není všechno, spolu s výfukem se mu daří produkovat takový rámus, že to zcela spolehlivě otráví... Nejen že překřičí aerodynamický hluk, ale dokonce schovává i různé pazvuky, jako skřípání a vrzání, které odněkud (těžko posoudit odkud) z motorky vycházely, s nadsázkou bych řekl, že je to naschvál, aby se skryl jisté nedokonalosti ;-) Ani to mi nestačí, pohled na praktickou stránku věci je ještě děsivější, tam kde bych na čtyřválu neochotně podřadil na čtyřku, tak tady jsem přemýšlel, zda to přeskáču na dvojku a nebo zda půjdu až na jedničku. Njn. jednička to vyhrávala skoro vždy, bohužel pokud ve vesnici vyvěsili třicítku, tak ani na jedničku jsem nebyl schopen jet tak, aby motorka neposkakovala, zkrátka není na malé rychlosti stavěná. Podobně nepříjemná mi přišla citlivost plynové rukojeti, kdy jen malé přivření znamenalo slušné poskakování a vůbec, charakter motoru ve spolupráci s plynem mi nepřišel ani trochu fajn. Také se nelze nezmínit o řazení, hydraulicky ovládaná spojka šla poměrně snadno, ale řazení postrádalo vychovanosti japonských strojů, nic kritického, ale zároveň nic co by si zasloužilo chválu.

Podobně nekamarádský mi přišel informační display, tady by šlo nejspíše jen o otázku zvyku, ale nějak si mohu pomoci, i přes logické a asi i rozumné základní rozvržení se mi některé informace ztěžka hledaly, např. zařazený rychlostí stupeň (jako bych nevěděl, že v obci je to jednička a mimo to bylo vcelku jedno) nebo hodiny, zkrátka věci pro mě osobně důležité... Bez ztráty kytičky nezůstanou ani ovládací prvky jako páčka spojky a brzy, ne že by byly špátné, ale je tu vidět jistá humpoláckost, ani další detaily motorky, např. "zadní strana kapotáže", kde jsou až podivně odhalené konektory žárovek, možná je to praktické, ale mi to přišlo minimálně netypické až zvláštní.

Takže co říci závěrem, skvěle ovladatelná, silná a pohodlná motorka s povedeným podvozkem, kterou ubíjí nepraktický motor a detaily různé velikosti. Jsem rád, že jsem měl možnost stroj projet, ale ještě o něco radši, že mi nestojí v garáži :-)



Žádné komentáře:

Okomentovat