Tak předně mi přišlo sympatické, že mě to stálo jen 10km/pár minut cesty, sympatická byla i skutečnost, že nepršelo a nefoukal vítr, tedy při našem příjezdu a dokonce začalo vykukovat slunce... O trochu horší se zdála býti to, že louka nebyla posekaná, že bylo mokro a že začal foukat slušný vítr v nárazech ještě než jsme vyšplhali na kopec, který nebyl až zas tak malý, jak jsem si prve (nad mapou) říkal :-)
Chvíli jsem rozmýšlel, zda to nezabalit, ale pak jsem se rozhodl poslat křídlo do vzduchu křížákem s úmyslem zabalit to v případě tom, že by to vypadalo jako v pátek večer na Olešnici, kdy jsem se více smýkal po zemi než létal :-) Kupodivu to nebylo tak zlé, takže jsem to otočil po kopci dolů a rozběhl to, pravda vítr mě hnal na remízek poměrně velkých stromů vlevo, ale rychlá korekce pravou řidičkou a trochu tahu správným směrem mi pomohlo vyhnout se dostatečně, pravda vítr foukal trochu z jiné strany než jsem chtěl a musel (remízky po obou stranách) běžet, ale celkem v normě. Ještě pár kroků a byl jsem ve vzduchu, proti větru jsem něco málo nastoupal, takže jsem to otočil, že trochu posvahuji, po větru to byl celkem fičák, takže další otočka, přeci jenom v lese jsem to nechtěl zavěsit a o pár chvil později raději dolů. Sice se mnou nárazy větru tu a tam pěkně zacvičily, ale nic co by se nedalo ustát (usedět?).
Po přistání jsem rychle vyběhl na kopec s úmyslem dát si druhý sletík/rádoby hoblovačku svahu... Vítr se netišil, spíše naopak, nevím zda za to mohlo slunce, které se v roztrhaných mracích začalo objevovat čím dál častěji nebo něco jiného... Každopádně jsem nehodlal čekat na další zhoršení situace a skočil jsem do toho s tím, že to raději co nejdříve zabalím a pojedu na houby na kole :-) Intenzivnější rozběh znamenal rychlejší odlepení od země a zakrátko mě to slušně poslalo pár metrů vzhůru až jsem se trochu lekl... Tentokrát se mi chvíli dařilo celkem pěkně hoblovat svah. Raději jsem však nedělal žádné blbosti a pokorně zase přistál, nechtělo se mi však příliš válet křídlo v mokré trávě, takže jsem se pokusil udržet křídlo nad hlavou a zbylých 100m k auto docupitat tímto způsobem. Tu a tam se do mě opřel vítr tak, že jsem už už namotával řidičky, sem tam jsem se divoce proběhl při větším klapanci, který mi zbořil náběžku, chvíli jsem se smýkal z kopce dolů (docela efektivní skluz kopce na trávě) a zbytek doby jsem se připadal jako Harapes... Zlá věc se však podařila, spolu s Jáňou jsme sbalili křídlo a vyrazili k domovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat