V pátém čísle časopisu Zen (ročník 2013) jsem si se zájmem přečetl emailový rozhovor s jedním z mnoha významných a Čechách nepříliš známých českých rodáků, Václavem Smilem. O povědomí o tomto mysliteli leccos naznačuje česká mutace Wikipedie, která se ve srovnání s anglickou jeví trestuhodně skromně.
Mnohé z následujícího textu budou nedokonalými citacemi, případně parafrázemi výše zmíněného periodika.
Václav Smil je vědec zabývající se interdisciplinárním výzkumem v oblasti energetiky, životního prostředí a populačních změn, produkce potravin a výživy, technických inovací, hodnocení rizik a veřejné politiky. Případné detaily naleznete na Wikipedii nebo na osobních stránkách pana Smila.
Výčet pro mě zajímavých myšlenek a postřehů z výše zmíněného rozhovoru:
- Krom ohrožení lidstva technologickým pokrokem spatřuje V. S. nemalý problém v počtu lidí ve spojení s masivním globálním cestováním jakožto dokonalém podhoubí pro rozšíření hypotetické pandemie nějakého zmutovaného viru.
- V. S. varuje před hrozbou bakterií rezistentních vůči antibiotikům, již dnes existuje proti jistým bakteriím pouhopouhá jediná účinná látka. Což příkře kontrastuje s téměř zastaveným vývojem nových antibiotik velkými farmaceutickými firmami z důvodu jejich nedostatečné profitabilnosti.
- Vizionář a technický ředitel Googlu, Ray Kurzweil, ve snaze dožít se doby, kdy lidstvo zvítězí nad smrti (prý 2024) jí denně přibližně 150 různých prášků. V. S. : "Jaká je v tomto případě odpovídající rekace? Smích, nebo soucit?"
- Pouze pokud známe čistý výsledek, můžeme daný vývoj nazvat spíše pozitivním nebo negativním. Já se ptám: "Existuje něco neskončeného, kde známe čistý výsledek a máme vůbec jistotu, že je cokoliv skončeného?"
- Neexistuje téměř žádná korelace mezi těmito kritickými proměnnými (délka života, spokojenost s kvalitou života, ...) a úrovní spotřeb energie a materiální spotřeby... To znamená, že my v bohatých zemích (myšleno Kanada) skutečně nepotřebujeme víc, pouze chceme víc. Hon za materiálním vlastnictvím je silným vyjádřením společenského statutu a my jsme společenská zvířata, hladová po tom, abychom na ostatní udělali dojem, předběhli je a nakonec jim dominovali.
- V. S. vidí hrozbu v rozsahu využívání biomasy, která podle něj představuje pro lidstvo hrozbu. Řešení je jednoduché, stačí aplikovat větu: "Jednoduše používat méně." Aneb nepotřebujeme vlastnit SUV, auto, které váží 1,5-2 tuny a transportuje jedno nebo dvě těla o váze 50-150kg. Nepotřebujeme ročně sníst více masa než sami vážíme... Nepotřebujeme, pokud nechceme chytnout rakovinu kůže rychleji, létat z Prahy do Phuketu. Středomořské slunce má dostatek UV záření, aby kůži efektivně poníčilo....
- Nejzásadnější objevy technické a ekonomické reality 20. století byly učiněny mezi lety 1865-1914. Jde o elektřinu pro tisíce běžných použití, spalovací motory a Haberův vynález amoniakové syntézy a jeho komercializace firmou BASF v roce 1913 (syntetická dusíkatá hnojiva v důsledku vedla k výraznému zlevnění potravin).
- Internet změnil moderní realitu. Otázka ale je, jestli jsem na tom skutečně lépe, když mnoho lidí neudrží pozornost déle než 140 znaků twitterové zprávy, když méně a méně lidí čte text delší než jedna obrazovka počítače a ani nemyslí na to, co čtou, protože se už soustředí na přeskok k dalšímu tématu. Kvalita plynoucích informací musí být nevyhnutelně nepřímo úměrná svému ohromnému, ale roztříštěnému objemu složenému z trivialit a pomíjivostí. K tomu, abychom měli prosperující a důstojnou společnost, nepotřebujeme všechny ty návykové e-gadgety. Nebo by alespoň lidé měli mít dostatek mentální síly, aby je vypnuli a přestali s nekonečným kompulzivním kontrolováním bezcenných zpráv. Co raději zvednout zrak a podívat se, jak dnes vypadají mraky, jaké kvetou stromy.
- To co dělá člověka skutečně člověkem, není v první řadě psaní delších kódů, kterými budeme řídit další úžasné roboty, není to ani naše schopnost adaptace. Jsou to naše strachy, naše naděje, naše empatie a očekávání. To, co nás dělá lidmi, je schopnost si jednu minutu pískat Non piú andrai a vzápětí se ztratit ve vaření večeře, pak obdivovat přelétající hejna ptáků, aranžovat květiny ve váze, nebo napsat skutečný dopis, věc, která je dnes již téměř v kategorii úplného vymření...
Žádné komentáře:
Okomentovat