Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

úterý 9. července 2013

Známý neznámý Václav Smil

Na úvod bych chtěl předznamenat, že se nepohybujeme v cimrmanovském prostoru, který by byl vytyčen kupříkladu takovým Blaníkem a že podobnost se jménem Smila Fleka z Nohavic je jen čistě náhodnou :-)

V pátém čísle časopisu Zen (ročník 2013) jsem si se zájmem přečetl emailový rozhovor s jedním z mnoha významných a Čechách nepříliš známých českých rodáků, Václavem Smilem. O povědomí o tomto mysliteli leccos naznačuje česká mutace Wikipedie, která se ve srovnání s anglickou jeví trestuhodně skromně.

Mnohé z následujícího textu budou nedokonalými citacemi, případně parafrázemi výše zmíněného periodika.

Václav Smil je vědec zabývající se interdisciplinárním výzkumem v oblasti energetiky, životního prostředí a populačních změn, produkce potravin a výživy, technických inovací, hodnocení rizik a veřejné politiky. Případné detaily naleznete na Wikipedii nebo na osobních stránkách pana Smila.

Výčet pro mě zajímavých myšlenek a postřehů z výše zmíněného rozhovoru:

  • Krom ohrožení lidstva technologickým pokrokem spatřuje V. S. nemalý problém v počtu lidí ve spojení s masivním globálním cestováním jakožto dokonalém podhoubí pro rozšíření hypotetické pandemie nějakého zmutovaného viru.
  • V. S. varuje před hrozbou bakterií rezistentních vůči antibiotikům, již dnes existuje proti jistým bakteriím pouhopouhá jediná účinná látka. Což příkře kontrastuje s téměř zastaveným vývojem nových antibiotik velkými farmaceutickými firmami z důvodu jejich nedostatečné profitabilnosti.
  • Vizionář a technický ředitel Googlu, Ray Kurzweil, ve snaze dožít se doby, kdy lidstvo zvítězí nad smrti (prý 2024) jí denně přibližně 150 různých prášků. V. S. : "Jaká je v tomto případě odpovídající rekace? Smích, nebo soucit?"
  • Pouze pokud známe čistý výsledek, můžeme daný vývoj nazvat spíše pozitivním nebo negativním. Já se ptám: "Existuje něco neskončeného, kde známe čistý výsledek a máme vůbec jistotu, že je cokoliv skončeného?"
  • Neexistuje téměř žádná korelace mezi těmito kritickými proměnnými (délka života, spokojenost s kvalitou života, ...) a úrovní spotřeb energie a materiální spotřeby... To znamená, že my v bohatých zemích (myšleno Kanada) skutečně nepotřebujeme víc, pouze chceme víc. Hon za materiálním vlastnictvím je silným vyjádřením společenského statutu a my jsme společenská zvířata, hladová po tom, abychom na ostatní udělali dojem, předběhli je a nakonec jim dominovali. 
  • V. S. vidí hrozbu v rozsahu využívání biomasy, která podle něj představuje pro lidstvo hrozbu. Řešení je jednoduché, stačí aplikovat větu: "Jednoduše používat méně." Aneb nepotřebujeme vlastnit SUV, auto, které váží 1,5-2 tuny a transportuje jedno nebo dvě těla o váze 50-150kg. Nepotřebujeme ročně sníst více masa než sami vážíme... Nepotřebujeme, pokud nechceme chytnout rakovinu kůže rychleji, létat z Prahy do Phuketu. Středomořské slunce má dostatek UV záření, aby kůži efektivně poníčilo....
  • Nejzásadnější objevy technické a ekonomické reality 20. století byly učiněny mezi lety 1865-1914. Jde o elektřinu pro tisíce běžných použití, spalovací motory a Haberův vynález amoniakové syntézy a jeho komercializace firmou BASF v roce 1913 (syntetická dusíkatá hnojiva v důsledku vedla k výraznému zlevnění potravin).
  • Internet změnil moderní realitu. Otázka ale je, jestli jsem na tom skutečně lépe, když mnoho lidí neudrží pozornost déle než 140 znaků twitterové zprávy, když méně a méně lidí čte text delší než jedna obrazovka počítače a ani nemyslí na to, co čtou, protože se už soustředí na přeskok k dalšímu tématu. Kvalita plynoucích informací musí být nevyhnutelně nepřímo úměrná svému ohromnému, ale roztříštěnému objemu složenému z trivialit a pomíjivostí. K tomu, abychom měli prosperující a důstojnou společnost, nepotřebujeme všechny ty návykové e-gadgety. Nebo by alespoň lidé měli mít dostatek mentální síly, aby je vypnuli a přestali s nekonečným kompulzivním kontrolováním bezcenných zpráv. Co raději zvednout zrak a podívat se, jak dnes vypadají mraky, jaké kvetou stromy.
  • To co dělá člověka skutečně člověkem, není v první řadě psaní delších kódů, kterými budeme řídit další úžasné roboty, není to ani naše schopnost adaptace. Jsou to naše strachy, naše naděje, naše empatie a očekávání. To, co nás dělá lidmi, je schopnost si jednu minutu pískat Non piú andrai a vzápětí se ztratit ve vaření večeře, pak obdivovat přelétající hejna ptáků, aranžovat květiny ve váze, nebo napsat skutečný dopis, věc, která je dnes již téměř v kategorii úplného vymření...

Žádné komentáře:

Okomentovat