10.10.2012 7:15 mě otravný budík vytrhl ze snění a donutil mě postarat se o snídani, jo to mi vždycky šlo, pak následoval kilometrový běh do práce. Zde jsem měl v 8:00 sraz s kolegou, se kterým jsem se v Hooters dohodli na ranním běhu. Jak bylo domluveno, tak se také stalo. Po osmé jsem vyrazili do Kunratického lesa, jééé Praha má něco, co připomíná skutečný les a dokonce v něm rostou houby, tak to jsem vážně nečekal. No dobře čekal jsem to, dokonce jsem o tom věděl díky lovkyni... Ale stejně mi to bylo příjemné, vidět to na vlastní oči :-) Již na začátku lesa jsem pochopil, že se o něj budeme dělit s podobnými nadšenci-běžci a s důchodci, kteří venčí... medvědy? ne bohužel ne, šlo pouze o obrovského černého huňatého psa, který medvěda vzdáleně připomínal. A tak jsme 5km dlouhý okruh dali v pohodovém tempu (s medvědem za zády by to šlo poněkud rychleji), které jsem prokládal pokusy o pořízení momentek, o jejich neúspěšnosti se konec konců můžete přesvědčit sami. Ah, kde iPhone můj? :-) Nedaleko před koncem cesty z lesa (prosím neplést si s "Cestou z města") jsem potkali dvě paní venčící psy. Jedné z nich roztomilý psík zrovna odevzdával aportovaný klacek a jak se neskutečně moc těšil na další aport, tak se radostí roztočil dokolečka, jako by si honil ocas a přitom stále driftoval přímo pod mé nohy. V okamžiku, kdy uviděl, že panička hodila klacek, vyrazil, ale nejspíše se mu zamotala hlava a nebo se jen nepodíval před sebe, tak či onak mi šlápl na nohu a rozplácl se zlehka o moji holeň. V tuto chvíli mi nezbylo než děkovat za štěstí, že jsem se nepotkal s tím velkým černým huňatým psem... Jako bonus nás na konci cesty čekaly dva památné stromy (dub letní a dub letní :-) ). Celkem 6km běhu není opět žádná sláva, ale nějak se začít musí.
Žádné komentáře:
Okomentovat