Skyfall

30.10.2012 jsem se téměř po roce vydal do kina. Na rozdíl od poslední návštěvy kina a shlédnutí Žertu jsem tentokráte nezvolil žádný "umělecky hodnotný" snímek, ale spíš akční odpočinkovku, která je zároveň velkou klasikou, Skyfall. No řekněte, která z filmových pohádek se může pyšnit 50-ti letou historií?

Nejnovější snímek nesmrtelné série Jamese Bonda opět s Danielem Craigem v hlavní roli se od ostatních poměrně zásadně liší. Prokreslení charakterů jde ještě dál než v Casino Royale, máte jedinečnou příležitost rýpat se v tom, co utvářelo Bondův charakter. Ale nemusíte se bát, zůstalo mnohé z toho, co Bonda dělá Bondem, tj. divoké honičky, výbuchy, střelba, souboje, ženy, kasino, Bondova nesmrtelnost a tu a tam se objeví i nějaký vtípek. Např. když Bond "unáší" M. ve svém nádherném Aston Martinu DB5 a M. si začne stěžovat, že svezení není stejně komfortní jako v jejím služebním Jaguaru XJ-L, Bond se zasekne, podívá se na ni, suše odklopí hlavici řadicí páky, na níž se skví červené tlačítko katapultu spolujezdcova sedadla :-) A tak toho je nakonec ke koukání poměrně hodně a to jsem se ještě nezmínil o nádherách Skotska, které tvoří neuvěřitelné kulisy závěrečné scény, no nádhera. K tomu všemu přidejte úžasný herecký výkon Javiera Bardema, jakožto hlavního Bondova protivníka a dostanete se k poznání, proč že má poslední Bondovka tak vysoké hodnocení ve filmových databázích. Skoro bych vám i doporučil na ni vyrazit do kina :-)

Poprvé na CZJUGu

29.10.2012 jsem se poprvé zúčastnil  setkání Pražské Czech Java User Group, které se uskutečnila na půdě Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy Univerzity. Proběhli zde dvě zajímavé přednášky - Introducing Dependency Management into a Legacy Project (Pavel Novák, CA Technologies) a Hack into your compiler! (Jaroslav Tulach, Oracle). Setkání sponzorovala firma Anywhere, díky které se příchozím dostalo občerstvení v podobě pizzy (ta studená šunkovo-žampionová nebyla sice nic moc, ale darovanému koni na zuby nekoukáme, že) a Coca Coly.

Asi poprvé v životě jsem viděl Malostranské náměstí, kde sídlí výše zmíněná fakulta UK, opravdu kouzelné místo, zvláště v podvečer a zejména pak večer, kdy se místo oprostilo od turistů. Stejně tak jsem poprvé v životě navštívil akademickou půdu UK, ano, neméně působivé místo (a navíc mají pěkně schody, moc dobře se po nich běhá :-) )

První přednáška byla fajn, získal jsem se pár podstatných znalostí o Apache Ivy. S díky bych však poděkoval a spokojeně zůstal u Mavenu, tedy nemít aktuálně na rukou mravence... :-) Volnost je sice fajn, ale vzhledem k rozdílnosti přístupu jednotlivých programátorů, nestačí dle mého názoru jen naroubovat na Ant dependency management a myslet si, že se tím vyřeší problémy legacy projektů... Myslím si, že zde je potřeba nasadit zbraně typu "convention over configuration" á la Maven, tečka!

Druhá přednáška byla ještě více fajn. Přednáška Jardy Tulacha (architekt NetBeans) dva roky putovala po světe než se jí dostalo pozornosti v Čechách. Motala se okolo "annotation processorů", NetBeans, API, aspektů, apod. Opět šlo o témata, se kterými jsem se setkal pouze okrajově a tak jsem si rád vyslechl mnohé detaily. V tomto případě byly detaily doprovázeny živými demo projekty, které smysluplně doplňovaly poutavé vyprávění.

Jan Švankmajer - Možnosti dialogu mezi filmem a volnou tvorbou

Hned první den otevření výstavy Jan Švankmajer / Možnosti dialogu mezi filmem a volnou tvorbou jsem měl to štěstí, že jsem se jí zúčastnil. Výstavu Galerie hlavního města Prahy naleznete v důstojných prostorech Domu u Kamenného zvonu. Působivé prostředí pro ještě působivější výstavu. Ač nejsem příznivcem filmů Jana Švankmajera, musím přiznat, že mě genialita a i osobnost autora těchto děl je uchvacující. Nelze než doporučit, vynikající zážitek.

Nehažte kamení

"Prosím nehažte kamení, nehažte kamení na mou tvář,
nosím ďáblovo znamení, na čemž nic nemění svatozář,
..."

Tato Krylova slova mě napadla při psaní titulku tohoto příspěvku, byť nemají příliš společného s tím o čem se chci zmínit. "Nehažte kamení" je sice výzvou pro všechny, kdo by také chtěl dostávat kamenem po palici, že? Sice jsem jsem mohl pobrat více odvahy a napsat: "Kdož jsi bez viny, hoď kamenem," ale co kdyby se našlo dobrodinců více? :-) O čem že tu celou dobu melu? Vlastně o ničem, jako vždycky :-) Jen poprvé v životě bydlím v paneláku, kde se neutají ani škytnutí, natož šum po stole divoce letící žehličky, která občas vyfrkne obláček páry. Ano, na žehlení není nic zvláštního, možná ne ani o půlnoci :-) Jisté jest, že mě sousedi asi mít rádi nebudou, s pražsky pozdním životním cyklem běžně něco na bytě kutím ve 2h ráno a byť praní a vysávání se snažím po 22h omezit, tak nevylučuji, že ostatní práce nejsou poměrně rušivé (ještě že vrtačka na ruční pohon nemá tolik otáček :-)). Jsem zvědav, kdy sousedům dojde trpělivost... A ta, jak víme "růže přináší" :-)

Jak jsem si krátil čekání s NVIDIA 3D Vision

Takhle si čekám na výdej zboží v jednom shopu a padne mi do oka NVIDIA 3D Vision, čekám a lehce pokukuji, pak už na nic nečekám a nasazuji brýle a jmu se vyzkoušeti co technologie, která jako by z oka vypadla těm před lety, nebo snad desítkami let, dokáže. Ano, naposledy jsem takové brýle viděl svého času na Invexu opravdu kdysi dávno... No dokáže poměrně hodně, princip je jednoduchý, správně synchronizované brýle s monitorem střídavě zakrývají pravé a levé oko, na obrazovce se promítají dva obrazy (asi fázově posunuty, no ono to je jedno, jde o synchronizaci všech těch nesmyslů) a lidský mozek si z toho poskládá skutečně třírozměrný vjem. Na zkušebním PC byla asi Mafie, nebo něco podobného, kdo tomu má taky rozumět, když počítačové hry nehraji snad celou poslední dekádu :-) Musím říct, že přidaná dimenze přinesla úchvatný zážitek, být hráčem tak si něco podobného ihned koupím. Samozřejmě bych měl i mnohé výhrady, jako například bych se vážně zajímal, který z inteligentů vymyslet tak příšerné brýle, které nesedí, jsou vidět jejich rámečky a vůbec... No jakožto nehráče mě to zajímat nemusí, nadšenec techniky ocení princip a zejména jednoduchost řešení, protože "v jednoduchosti je síla" a to je také poselství, které by si mnozí měli vzít k srdci.

Krosové boty na cestě?

24.10.2012 jsem se, ani nevím jak, ocitl v značkovém obchodě Salomon. No vlastně vím, moc se těším na dva vitamíny skupiny B, jako nápovědu můžu zmínit, že jde o prvočíselné vitamíny a nemá to zhola nic společného se vtipy o B-komplexu :-) Tak či tak jsem vběhl do obchodu, abych se podíval na sortiment krosových běžeckých bot. No a když už jsem byl v tom, tak jsem si i nějaké vyzkoušel:

• Salomon XR Crossmax
• Salomon XT Wings 3

Bohužel musím suše konstatovat, že přes moji oblibu této francouzské značky, si asi ani jedny z nich nekoupím. Důvodem není ani tak skutečnost, že jsou boty jistě vyráběné v Rumunsku, jako spíše, že nejsou úplně tak navržené pro široké chodidlo a že přes slušně vysokou cenu nenabízejí rozumnou ochranu vůči promočení. Budu věřit, že mé budoucí krosové boty jsou na cestě, byť asi do jiného obchodu, snad se brzy potkáme :-)

Jesenická odysea

Předposlední říjnový víkend jsem užíval s kamarády na chalupě v Javoří, malé vísce pod Jeseníky, na túře po Jeseníkách a v neposlední řadě při prohlídce hradu Bouzov.

Nedlouhý pochod po krásných kopcích můžete zkouknout na mapě a zbytek vám ukážou fotografie.



Z pradědu jsme si to dali na koloběžkách, parádní zážitek, ale ne že bych si nedal delší kopec, viz mapa.


Prohlídka státního hradu Bouzov byla tou nejveselejší prohlídkou podobného typu, co jsem kdy zažil. Krom jiného jsem si dali synchronizované shybování a vůbec, z prohlídky jsem si udělali hodinu tělocviku doplněnou o přednášky a nádherné výhledy z hradu.