Letos mi to vážně jde, na kole jsem najezdil kilometrů jako nikdy (málo) a na bruslích jsem poprvé stál dva týdny před závodem a na třech vyjížďkách dal všeho všudy 35km, přičemž 6km se nepočítá, protože jsem si pod kotníkem udělal a automaticky strhl takový puchýř, že ani týden po závodu nebudu chodit jinak než Joffrey de Peyrac... Z toho všeho je jasné, že více než o pořadí mi šlo o přežití.
Díky Láďovi a Marcele jsem nemusel řešit dopravu do Žďáru a díky ostatním jsem zase nemusel odcházet s brekem, že jsem se nezúčastnil. Abyste chápali, na rychlobruslařském oválu bylo 20 min po začátku disciplíny neskutečné množství lidí. Většina z nich byla dokonce přihlášená, ale dle pořadatelů se nikomu nechtělo na start. Fakt nevím na co čekali, že by na déšť? Nechápu, ale nevadí. Krátké rozbruslení mi připomnělo pár skutečností, třeba že rána po puchejři mi málem nedovolila vlézt do brusle, že na závodních bruslích stále nemám tak potřebnou jistotu, během dvou koleček na rozjezd jsem jednou během přešlapování brnkl bruslemi o sebe a málem šel po hubě k zemi a po druhé mi mé protahování přineslo téměř pád na záda...
A jedeme! Na startu (BTW ještě že mi Standa půjčil svoji helmu, jinak bych vážně nejel) jsem očividně nebyl dobrý, úplně jsem cítil, jak jdu blbě, že neběžím, ale jedu... Mohl jsem být rád, že mě hned negetnul Láďa. První dvě kola pak nakonec celkem šla, ani mi nijak zvlášť nevadil silný vítr, který nám znepříjemňoval jednu z rovinek. Zároveň jsem hrozně cítil, jak moc chci a že do toho jdu příliš silou, takže má jízda zcela postrádá techniku, která je nejvíc ze všeho potřeba. Ale vlastně jsem ještě nevymyslel, co dělat s tímto špatným pocitem, který zažívám tak často. Jakože jsem měl opustit sílu, pokusit se uvolnit a aspoň vzdáleně napodobit techniku profíků? Hmmm, tak na to je kilometrový sprint příliš krátký. Na stranu druhou je dost dlouhý na to, abych ve třetím kole měl problémy se stabilitou a tak se mohl srdnatě prát s jistotou příchodu pádu z vyčerpání. A tomuhle trendu nepomohlo ani předjíždění Marcely a Máji v předposlední zatáčce.
Ale co, do cíle jsem se dostal celý a přestože jsem nepředvedl nic povedeného a má rychlost v cílové rovince za nic nestála, tak jsem setrvačností ujel více než 300m, tj. téměř celé další kolo, což mě vcelku překvapilo.
Výsledný čas 1:43:26 je zhruba o 6 vteřin horší než loňský (1:37:40). Co za to (z)mohlo? Tak předně jsem slabší než loni, znatelně více bez výdrže a bez techniky. Také mě trochu limitovala pata/kotník a i silný vítr nebyl tím, co by mi zvláště pomohlo. Celkové pořadí doplním, jakmile se stane veřejně známým!
[edit]: Nakonec z toho bylo stejně jako loni druhé místo za Markem, ale s mnohem větším odstupem, takže bodově to není žádná sláva, ale co už, s tím se dalo počítat. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat