Technikálie
Rozměry 4068x1941(1756)x1495mm lze snad ještě považovat za kompaktní. Ovšem celková hmotnost 1209kg nás pomalu posouvá do kategorie aut o třídu vyšší. Rozvod 2493 jsem neměl možnost vyzkoušet, ale vypadá celkem slibně. O něco méně potěší zavazadlový prostor o objemu 269l (v případě rezervního kola). No a 42l nádrž by asi neurazila v případě tom, že by auto jezdilo se slibovanou spotřebou.
Čtyřválcový motor 1.5 TDCi nabízí průměrných 85k s udávanou kombinovanou spotřebou 4-4,3l/100km. Vozu by měl poskytovat potenciál pro dosažení max. rychlosti 175km/h s nepříliš oslnivým zrychlením z 0-100km/s za 12,4s.
Brzdy jsou ve předu kotoučové (s malými kotouči) a vzadu bubnové, nic co by vás překvapilo.
Exteriér
Zevnějšek považuji za více než zdařilý, vyvážený, dynamický (skoro až agresivní) a kompaktní zároveň. Vzhledu hodně prospívají nízkoprofilová 17" kola. Je tedy pravdou, že velikost liťáků poměrně ostře kontrastuje s malými kotouči ve předu a bubny vzadu, ale co už. Na poslání Fiesty do řádného smyku stačí bohatě. Pozitivně taktéž hodnotím plastové dílce obepínající celé auto dokola - prahy, lemy blatníků a přirozeně i nárazníky. Vlastně jsem si toho všiml až na fotografiích, takže to svědčí o tom, že je to buď decentní a nebo jsem se na auto zvenčí prostě nedíval. :-) Asi se sluší poznamenat, že vzhled Fiesty (stejně jako většiny jiných aut) značně ovlivňuje verze výbavy - liší se nejen velikostí kol či (ne)lakováním zrcátek, ale i tvarem a polohou mlhovek a dalším.
Interiér
Černý, zlatý a karbonový. Když si odmyslím tu zlatou, tak tohle jsem naposledy viděl v Kii Stingeru GT. Pravda, tady se nesetkáte s kůží, ale i tak je to působivé. Silně zaláží na vašem vkusu, zda oceníte zlaté lemování všeho černého, jen sem tam proložené karbonem (či jeho imitací?) na přístrojové desce. Oxymóron živě umrlčí asi vystihuje můj pohled na věc. Celkově se mi to uvnitř Fiesty hodně líbilo s několika nemálo poznámkami. U tak drahého auta bych očekával loketní opěrku v ceně, její absence komfortu při cestování neprospěla. Stejně tak zarážející jest, že do auta obutého na 17" nízkoprofiláčích, které budu řídit já nedali madla nad jednotlivá sedadla, nejen že ne vzadu, ale ani vepředu... Proč? Překvapil mě i velký volant, zvlášť když u sardinské Fiesty mi přišel příjemně malý (závodní, dobře padnoucí do ruky). Ve skutečnosti mě překvapilo, že se z fotografií zdá, že je pořád jeden a týž a že krom verze ST se rozhodně nemění (skutečnost jsem bohužel neověřil). Největší bolestí v interiéru je beze všech sporů obří panel navigace. V první řadě leží v rovině rovnoběžné s rovinou volantu, jakože není natočený k řidiči a to ergonomie pláče, prostě jakýkoliv pohled na něj si říkal o natočení, aby levý i pravý bok ležely na kružnici se středem ve vertikální ose mé hlavy. No to je jedno, prostě mi to osobně vadilo. No a také mi vadilo, že je vystaven slunci natolik, že po půl hodině cestování po jižní Francii na jaře na něm neudržíte prst. Jeho teplota dosahovalo závratných výšin, které z něho činily neovladatelnou tabulku rozpouštějící se čokolády, jen s tím rozdílem, že si na něm stěží pochutnáte. Výhrady bych měl typicky i k mnoha tlačítkům na volantu, kterým chybělo hmatové rozlišení a ty, které ho měly, zas pro změnu nabyly tvarů zcela neergonomických. Pochvalu si naopak zaslouží ovládání zpětných zrcátek a nebo klimatizace. Ve výsledku srovnáte-li současnou generaci (7.) s předchozí (6.), která předváděla v interiéru žalostný experiment hraničící se šíleností, tak je zde (na poměry a ve srovnání) vše ergonomické, pohledné, oku lahodící, materiálově hodnotné (asi tak o 2 třídy výše) a odpovídající současnému evropskému vkusu. BTW dvě USB zásuvky, jedna pod přístrojovkou a druhá v místech chybějící loketní opěrky se vážně hodí a cení!
Jízdní vlastnosti
Trocha zklamání. Asi nepřekvapí, že hodně záleží na silnici, ze které ukrajujete metry. Vydáte-li se na rozbitou cestu, popř. do francouzských měst s nekonečným množstvím zpomalovacích vyvýšených přechodů, možná i zapláčete. Tvrdost kol zkrátka pociťujete stále, bohužel se s nimi tu a tam dostanete do problémů, smyk je blízko a na hrbech se zrovna ABS dvakrát nepředvedlo, prostě nějak tak frčíte, smykujete, ale moc nebrzdíte. Na dobrém povrchu naopak disponujete výborným mechanickým gripem a jízda je radostí... No tak si vyberte. Mé zkušenosti za volantem však nemohu nepopsat jinak než slovem rozporuplné. A nemůže za to jenom to, co jsem již napsal. To, že si těžko zvykám na diesel a že mi vadí jeho traktorovitost je zkrátka fakt, to, že je auto na předku těžší je asi také fakt (no dobře 1.0 EcoBoost + 6st. automat je na tom ještě o 34kg hůř), ale už nemusel být fakt zvláštní způsob jízdy zatáčkami. Laicky bych to popsal jako příliš měkké odpružení snažící se vykompenzovat příliš nízkoprofilová tvrdá kola. Letíte do zatáčky a na začátku máte skvělý pocit (cítíte ten grip pneumatik), jenže pak už odstředivé síly narostou do výšin, kdy se těžká karoserie a třeba i motor projeví a auto se znatelně zhoupne ven ze zatáčky, vše doprovázeno slušným náklonem, stále drží, kola nepískají, vy jedete dál, ale nevypadá to jako čitelné nebo spíše konzistentní chování. No a hlavně se mi to tak vůbec nelíbilo. Asi bych to ani nepsal, nemít zkušenost se sardinskou Fiestou na 16" kolech s lehkým benzínovým motorem bez turba, která se v zatáčkách chovala naprosto skvostně.
Jízdní vlastnosti může lehce demostrovat příhoda, jak se na mě na konci horské vesničky přilepil malý Renault. To jsem ještě netušil, že šlo o Renault Modus, tedy žirafu na podvozku Clia, zkrátka nic od čeho byste čekali jakýkoliv (natožpak oslňující) výkon a v zatáčkách pak už vůbec. Rychlý a nepřesný pohled do zpětného zrcátka naznačoval, že za volantem sedí mladá krátkovlasá slečna, nakonec šlo o borce, vlastně netuším, zda se jeho věk dostal za hranici opravňující ho vůbec přemýšlet o získání řidičského průkazu. Nečiň jiným, co sám nemáš rád... Tím se snažím řídit, takže jsem se řádně opřel do plynového pedálu, abych tak nečinil Renaultovi olizujícímu brzdová světla naší Fiesty. No a kdo mě zná, tuší, že v tom bylo i trochu zlého úmyslu, zatáčky jsou zkrátka mým domovem, no a když k tomu Janička na sedačce spolujezdce sladce podřimovala... Zkrátka nic nemohlo zabránit nezvyklým náklonům našeho kompaktního vozu. Ono vlastně ani moc nechybělo, aby pneumatiky začaly vyluzovat typický kvílivý zvuk prosící o smilování. Zpětné zrcátko jsem na chvíli pustil ze zřetele a plně se soustředil na průlet nekonečnými zatáčkami. Po pár desítkách vteřin jsem se vcelku klidně koukl do osiřelého zrcátka a následně vytřeštil zrak. Čekal jsem, že neuvidím nic, ale bolestivá skutečnost odhalila skutečnost, že borce jednoduše brzdím. Blbý, neměl jsem kule tlačit více na pilu. Co si budeme povídat, nejsem žádný závodník a limitů svých schopností jsem si celkem vědom. Styl Modusu mě začal značně zajímat, a tak jsem zpětnému zrcátku začal věnovat poměrně hodně pozornosti. Chvílemi jsem si myslel, že blouzním, to když zadek Renaultu v zatáčkách znatelně odskakoval směrem ven... Pár minut nahánění, vzrůstající obava z toho, kdo nás vlastně honí, zvlášť po té, co jsem podle navigace asi dvakrát odbočil z hlavní a kosočtverec stále na hrbu... Začalo mi být úzko, o své prohře jsem už vůbec nemusel uvažovat, ten za námi jednoduše hrál jinou ligu. Uznale jsem vyhodil pravý blinkr, nechal se předjet a snažil se letce chvíli sledovat. Njn. pozorování nelhala, jestliže jsem posílal Fiestu do zatáček na hraně pískotu gum, borec jel skutečnou pilu, neposedná záď jeho vozu uskakovala ze zatáček. Neuvěřitelné, jak s tou děsivou plečkou řezal zatáčky přetáčivým smykem (ani bych si nemyslel, že to lze). No a nebyla to náhoda, zkrátka to měl v ruce. Za pár chvil jsem sundal nohu z plynu a značně zpomalil... Tak asi toliko k jízdním vlastnostem s polořidičem za volantem aneb Ford Fiesta Active Pack s turbo dieselem je schopná projíždět zatáčky skoro stejně rychle jako Renault Modus, jedoucí za hranou... :-)
Spotřeba
Až na několik výjimek, třeba jako je ta shora uvedená, jsem jel celkem slušně. No dobře, kecám. Ale jistě jsem jel plynule... Rychlosti jsou ve Francii značně omezené, obcemi počínaje a dálnicí konče, takže rychlé to vážně nebylo. Na 880km hlásil palubní počítač vcelku přijatelných 4,6l/100km (papírově jsme měli oslavovat 4-4,3l/100km). Takže dobrý? Houby! Podle tankování jsem hoblovali Provence za 5,3l/100km. Ne že by proměřování bylo extra překvapivé, ale tolik? Hmmm, tak díky.
Elektronika
Tak té nalezneme v tomto voze poměrně hodně. Překvapila mě opět absence zadních oken v elektrice. Přední samozřejmě jsou, taktéž ovládání zrcátek, klimatizace, ABS, ESP, tempomat, omezovač rychlosti, handsfree, radio, navigace s online stavem dopravy, aktivní kontrola udržování jízdního pruhu, automatická světla a v neposlední řadě systém rozpoznávání dopravních značek.
U posledního bodu bych se rád zastavil. Zobrazování maximální povolené rychlosti z navigace (mapových podkladů) je věc pěkná, ale málokdy dostatečná. Mnohem mazanějším řešením je kamera a trocha umělé inteligence. Za necelou tisícovku najetých kilometrů se mi stalo snad jen dvakrát, že auto nějakou značku minulo a asi jednou, kdy ji přečetlo špatně a občas se nevyhnulo jistým zpožděním. Tak či onak, právě toto považuji za killer feature, díky které bych v jakékoliv půjčovně znovu sáhl po tomto vozu.
Navigace sama by si zasloužila zvláštní kapitolu, ale nakonec nedostane více než odstavec. To, že mi vadí, že není orientovaná směrem k řidiči již víte. Stejně tak jste snad zaznamenali, že je dost na houby, protože se po pár minutách na slunci přemění v topinkovač, který se pak snaží upálit vaše prsty. Také jsem si zrovna neoblíbil její ovládání, které bych ergonomických rozhodně nenazval (zkrátka hromada věcí nekopíruje typická mobilní gesta). Proto jsme se v několika případech dostali do stavu, že jsme si říkali, ta navigace je tak hloupá a až mnohem později přišli na to, jak z ní dostat, co jsme chtěli. Pokud se nerozhodnete dehonestovat naši přirozenou inteligenci, pak nezbývá než prohlásit, že navigace zkrátka nefunguje intuitivně. Dalším nezměrným problém se ukázala býti absence aktuálních mapových podkladů nebo dokonce naprosto blbé mapové podklady. Třeba Cannes, město proslavené svými hloupými jednosměrkami lze považovat za prubířský kámen, kde navigace pohořela. Uposlechnutí jejího byť jediného příkazu by vedlo k havárii... Nechápu, vesele nás posílala do většiny jednosměrek v opačném směru. Nevím, zda mapové podklady v autě vyrobeném v roce 2018 ignorují tento typ komunikací, ale ne, takto to prostě nejde. Ale abych jenom nepomlouval, lze objevit i pozitivní charakterové vlastnosti. Rozžhavený display byl čitelný i na přímém slunci, hlas navigace (považte mluvící dokonce i Česky, ostatně jako celé auto) lze považovat za ten nejpřirozenější, který jsem kdy slyšel. No a nakonec si nechávám třešničku na dortu, skvěle odhadovala čas dojezdu. Přestože lze mnohdy její mapové podklady považovat za hloupé, a o 50% delší odhady dojezdu (oproti mapy.cz) za pesimistické, tak se vždy trefila. Takže výsledný dojem značně rozpačitý.
Závěr
Hodnocení navigace jako by předznamenalo hodnocení celého vozu. Rozpačité pocity převládají. Ne že by to byla objevná myšlenka, ale prostě jako vždy záleží na co auto chcete a v jakém prostředí ho používáte. Umím si představit, že jsou země, kde mají pěkné silnice bez vertikálních zpomalovacích překážek a tam se Fiestě bude líbit a vám potažmo také. A nebo s ní budete jezdit po rozbitých zatáčkovitých silnicích u nás doma a často zapláčete. Třeba ji snad najdete krásné místo na piedestalu, tak aby ji dobře viděli sousedi a sami se budete kochat pohledem skrze boční okénko na povedený interiér. A kdo ví, třeba vám ji nacpou v půjčovně a budete s ní brázdit cizí zemi, oceníte systém čtení zákazových značek a podle místa s ní budete buď spokojení, nespokojení popř. rozpolcení jako my.
Žádné komentáře:
Okomentovat