Spomaľ máš prý vysokú rýchlosť! Snažím se, a tak usedám na další retro v domnění, že se tak stane. No nestalo... Nicméně první věta vypovídá, proč že jsem za posledních pár (doslova) let usedl už po několikáté na stroj, kterým bych ještě před více než dvěma roky opovrhoval. Jenže se ukázalo, podobně jako v případě BMW R nineT, že retro stroje jsou de facto regulérní moderní hračky s potenciálem letět s větrem o závod. Ono se asi není moc co divit, když údajně RS u Kawy znamená Retro Sport... :-)
Design a nebo spíše vzhled... No vůbec nekoukám na fotky, které máte před sebou, na místo toho mám v browseru otevřený web Kawasaki a slintám při pohledu na červeno-černou krásku (o níž Japonci tvrdí, že je hnědo-oranžová). Nemohu si pomoci a jedno jest, zda se mi před očima zjevuje zdroj inspirace, tj. Z1 z roku 1972 (v červené) a nebo Z900RS z roku 2018 (přirozeně v červené), jisté je jen to, že vypadá skvěle. Bohužel to samé se nedá říct o barevné kombinaci, se kterou jsem měl to štěstí a nebo spíše smůlu... Prý khaki, či anglicky Metallic Matte Covert Green/Flat Ebony, jak to přeložit nevím, ale nelíbí se mi a s obří 900 na boku zvlášť ne. Po barevném rozčarování z Ninja H2 SX jde pro mě osobně o druhé překvapivé zjištění, jak moc barva ovlivňuje nahlížení na stroj. Možná to zní hloupě, jakože je to zcela přirozené, jenže já si toho všiml poprvé snad až teď a to rovnou na dvou Kawách. Ale vraťme se zpět k červené. Ať už zkoumám boční linie jakkoliv, jen stěží mohu říci křivého slova, téměř dokonalé. Zezadu je to také fajn a ani předek není zlý, sice jsem úplně nepropadl kouzlu full-led předního světlometu, ale pořád více než dobrý. Problém nalézám až na budících, jsou sice dva, krásné a osově souměrné, ale to digitální, co oba tubusy spojuje... to bych vážně nemusel, pryč s tím. Ve výsledku však považuji vzhled mašiny za téměř dokonalý. A nářky typu "vždyť to nemá drátěné výplety" apod. mě nechávají chladným. Přeci na něčem musí výrobci vydělávat, takže by mě překvapilo pokud by nebyly dostupné jako "příplatková výbava".
Technické údaje. Koho to vlastně u takového stroje zajímá? Ale dojezd by snad mohl, 17l nádrž s údajnou spotřebou 5,3l/100km. No a pak vlastně výška sedla, 835mm? Celkem vysoko... No a pak možná jak to brzdí? Dva přední kotouče s průměrem 300mm se 4 pístkovými radiálními monobloky vlastně vylučují potřebu ptát se, co to má vzadu. :-) No a pak snad i motor by mohl přijít na přetřes. Řadový DOHC čtyřvál o objemu 948cm3 disponuje slušnými maximy 111k@8.500rpm a 98,5Nm@6.500rpm. No a abych snad nebyl pes, prozradím vám i pohotovostní hmotnost 215kg (ne není moje, patří Kawě).
Trocha ergonomie. Nasedám a o papírové výšce nijak zvlášť nevím, tak nevím. Stupačky, zadek, řidítka, to zase všechno padlo do ruky přirozeně, prostě jízdní pozice je fajn. Bohužel koukám a vidím, tedy nevidím, chybí mi moje oblíbené kapotáže a plexi... Ale zase vidím ten hnusný LCD mezi tubusy analogových přístrojů. Zařazená rychlost, hodiny, teplota a dokonce i stav nádrže by se klidně vešel do dvou de facto prázdných budíků. Škoda! Ale bude hůř, nemějte obavy. Plyn, brzdy, spojka, řadička, blinkry a další jsou zase bez připomínek, takže nepřipomínám. Nadávat však musím na kulatá zrcátka, která jsou sice vážně retro, ale viděl jsem v nich pěkné kulové, zkrátka nic pro mě. Jo a ještě jedna zrada, plastová expanzní nádobka hydraulické kapaliny pro přední brzdu. Takového hnusného a rigidního plastu jsem už dlouho neviděl. Nějak mi to tam nesedělo.
A jedeme dál. Tedy startujeme a nejedeme. Aspoň to jsem chtěl udělat hned po nastartování. Proč? Rámus, ohlušující hluk, rambajs, rezonance v helmě/hlavě. To si dělají pr... Na tom nedojedu ani na konec města aniž by mi upadla hlava. Ne, tady tomuhle trendu nerozumím a ani nefandím. Vlastně ho nesnáším. Proč by o mém průjezdu měli vědět ve vedlejší vesnici a proč bych měl být nucen brát si po projížďce na motorce prášky proti bolesti hlavy. A ne nezachrání to střílení do výfuku po zavření plynové rukojeti. Tím u mě stroj skončil. Celý zbytek cesty jsem se snažil přijít na to, v jakém režimu jet, abych to přežil a nevybuchla mi hlava.
Když si odmyslím ten rámus, tak bych si řekl, že to není špatný. Zatáčí, skvěle se na tom řadí, dobře to jede, stejně tak i brzdí. Jenže nepřekvapivě chybí ochrana před větrem, takže celý zpocený na mašině mrznu, byť teploty dávno překročily 25°C. Zvláštní, že nenesete žádnou hmotnost na rukách, tak jak tomu bývá u ostřejších naháčů, kde se počítá s odporem větru. Tady nic, což znamená, že když pořádně zatáhnete za plyn, budete mít problém udržet se řidítek, aby vás to nesfouklo. Navíc motor je trochu rošťák, úplně ho nedokážu popsat, protože ten zvukový bordel přebil i moje myšlenky, ale pocitově se chová celkem neurvale, zvlášť, když za heft pořádně zatáhnete. Je až s podivem, kolik síly schovává a jak se dokáže rozparádit. Jenže... Pak přijde zatáčka a vy si řeknete, že trochu vysednete a ouha. Měkké nepohodlné sedlo se zdeformuje, takže sedíte dost nekomfortně a hlavně nejistě. Jo, že mám stehno? Hmmm, bohužel po plastech na bocích nádrže mé kalhoty klouzaly o 106 a ještě mi proud vzduchu oddaloval koleno od nádrže. Blbý! Jediným pevným bodem tak zůstala jen stupačka... No a když k tomu připočtete nekvalitní povrch, tak to začíná být slušný adrenalin. Po svezení na litrovém Versysu si připadám jako na kostitřasu, o kterém ani v nejmenším nemohu říct, že by přinášel nějaký komfort. No ano, samozřejmě za to z velké části může kontext předešlého stoje, Versysu, ale co už, ve srovnání s ním jde o plečku jen pro skvělý povrch a ještě bez zatáček. Na stranu druhou mu opravdu nechybí apetit pro řádění. Omezovač nezasahuje v maximu nijak přehnaně a okolo 8.000ot/min si užijete slušné divadlo, které až zas tak nekoresponduje s titulkem. Na stranu druhou to opravdu není na přeprání trenek, ale srdce se vám možná rozbuší, zvlášť když cítíte přední kolo téměř bez kontaktu s podložkou... Co rozhodně přeprat budete muset je oblečení a ne, asi to nebude horší než na jakémkoliv jiném naháči, ale je to prostě opruz (aspoň pro toho, kdo se stále schovává za kapotáží...)
No úplně jsem se zapomněl zmínit o elektronice a dalších hračkách jako povinné ABS, antihoppingová spojka, či dvoustupňová kontrola trakce KTRC.
Mnohem zajímavější je pro mě cenovka s částkou od 299.900Kč za černý model. Nejhezčí červený za nejvyšší cenu, od 310kKč... Hmmm? Za mě se krásně hodí do vitríny pracháčů. Protože se na to dívá pěkně, ale jezdit se na tom nedá. :-) Je to nepraktické a bolestivé, proč by to prosím vás někdo dělal. A vůbec, měl bych si ověřit, zda s najetými téměř sedmi desítkami kilometrů na jeden zátah nedržím rekord hodný zapsání do Guinnessovy knihy.
Žádné komentáře:
Okomentovat