Sabelell: Sabelell a elektrická férovka

Důvodů pro testování elektrokol jsem měl více než dost, tak proč se do toho neopřít? Původně (před sepsáním tohoto článku) jsem se domníval, že o víkendu 1-2.10.2016 jsem na elektrokole seděl poprvé, ale to se jednalo pouze o výpadek paměti :-) Pravdou jest, že jsem to již nejspíše kdysi na SPORT Lifu zkoušel, nicméně popojíždění na elektroplečce uvnitř ohrádky v jednom z pavilonů Brněnského výstaviště ve mně, zdá se, nezanechalo téměř žádné stopy, podobně jako o pár let později test elektrokoloběžky.

A co se tedy změnilo právě teď? Asi pomalu začínám tušit... Vezmeme to odzadu, začnu tím, co mě na tom naprosto dostalo. Svoboda! To je krásné slovo, jenže stejně rozmanité jako život sám. Takže, abychom si porozuměli, bude nezbytně nutné si i říct, co si v daném kontextu pod slovem "svoboda" představuji. Voilà - "rychlý avšak nevysilující pohyb v přírodě s co nejmenším množstvím omezení".

Uvedu vám i několik příkladů seřazených od těch pro mě nejsvobodnějších:

běžkování na firnu, po většinou jde o jarní slunečné běžkování, kdy zamrzlé pláně i les umožňují volný pohyb terénem bez propadání se do sněhu, navíc sníh měnící se v led má neuvěřitelně báječné skluzné vlastnosti, takže vás to nestojí téměř žádné síly
letání na paraglidu v klidném prostředí, ideálně slet z nějakého alpského vrcholu s obrovským převýšením
jízda krajinou na elektrokole

Pokud by vás zajímalo proč za svobodné v tomto smyslu nepovažuji něco jiného, tak i to se vám pokusím nastínit:

běh, ano většinou vám nestojí v cestě téměř nic, ale v mém případě se nedá mluvit ani o rychlosti a už vůbec ne o nevysilování
plavání, ano světový oceán zabírá více než 2/3 povrchu naší planety, tj. jde o jedno z největších hřisť, ale podobně jako při běhu nejde o rychlý a už vůbec ne nevyčerpávající pohyb
kolo, de facto omezeno na cesty, jinde to není ani rychlé a ani bezbolestné
motorka, jen silnice a omezená rychlost (zde nevidím příliš svobody), terén?, nesnáším rebely, kteří s benzínovými motory otravují, ničí a ohrožují vše v přírodě nehledě na porušování mnoha zákonů a vůbec mluvil jsem o pohybu a ne o sezení

V tuto chvíli je snad jasné, jak jsem to s tou svobodou myslel. Samozřejmě moje svoboda není zadarmo a vlastně stačí jen malinko poodstoupit, změnit úhel pohledu a stěží by kdo přemýšlel o jakékoliv svobodě, vždyť:

lyžování na firnu mi v lepší sezóně vyjde jednou až dvakrát, většinou jde o dílo náhody, v případě opačném byste museli celoročně sledovat podmínky na všech běžkařských místech a pak urychleně jednat, často jde o hodiny, než jarní slunce vyleze výše nad obzor a ledová krusta vás již neudrží, než se led změní ve vodu, která už tak nejede, takže nebydlíte-li rozumně blízko sněhové pokrývce, možná to ani nestihnete, nemluvě o dalších logistických problémech typu dovolená apod.
paragliding, vážně myslím ten sport, kdy většinu roku koukáte do předpovědí počasí, hlídáte bouřky, deště, fronty, rychlosti a směry větru popř. další meteorologické pojmy, kterým vůbec nerozumíte, vážně mám na mysli de facto nutnost vyrazit do Alp?
elektrokolo kdekoliv? reálný dojezd 50-100km? regule EU omezující maximální rychlost a výkon motoru? váha kola? svoboda?

Jasně, stěží bychom na světě a ve vesmíru vůbec našli něco, co aspoň v okrajovém kontextu neumožní pohlédnout na věc z různých úhlů... Proto se tu tak obšírně snažím popsat svoji, pravda, hodně výlučnou a tedy i omezenou a zároveň téměř bezbřehou svobodu, tak jak ji mám rád. A to všechno vlastně proto, abych vám vysvětlil proč se mi tak moc líbila elektrokola, které jsme o víkendu vyzkoušeli.

Nemálo se budu opakovat, když zmíním, že obyčejně kolo nepovažuji za příliš svobodný prostředek. Silniční, fitness, treková/crossová a městská kola jsou v mých očích omezena silniční sítí a tak je s klidem vyloučím ze svých úvah. Horská kola s pevným rámem lze považovat za mnohem lepší variantu, ale dokud se nezačneme bavit o celoodpružených horských kolech, tak stále ani nezauvažuji nad svobodou... Jenže i u nich v naprosté většině případů volím co nejpevnější cesty, pak je pohyb rychlý a občas i nenáročný, spojím-li to s faktorem P "příroda", začali bychom se pomalu přibližovat cíli, jenže je tu pořád ta zpevněná cesta, málokdy se vydám rovnou za nosem, po změklé louce do kopce, po uvláčeném poli? ne skoro nikdy a tak stále vězím spoutaný sítí silnic, cest a stezek, svoboda mi tak dále uniká.

Jenže pak jsem se posadil na pořádné elektrokolo, celoodpružený bike s rozumným motorem, baterkou, komponentami, váhou a hlavně schopnostmi... Nevím jak se to stalo, najednou jsme frčeli po loukách, kde nebyla cesta, pole nebylo překážkou a o lese ani nemluvě. Obtížné stoupání se proměnily v ty snadno zdolatelné. Rázem zmizely koleje, které skoro vždy na kole využívám a otevřel se nepoznaný prostor. Chvílemi jsme si připadali jako honáci dobytku, chvílemi jsem se rozplýval nad barvami podzimu v zákoutích, které jsem navštívil poprvé v životě, byť se nacházejí pouhých pár kilometrů od rodného místa. Nově nabytá svoboda mi nastřelila na cyklistiku nezvykle obrovský úsměv, nemohl jsem si to vynachválit.

Samozřejmě není všechno zlato, co se třpytí, takže to vezmeme popořadě, co mě trápí od tohoto nejotravnějšího:

cena elektrokol, téměř použitelná hračka, kterou jsme zkoušeli, přijde na 140.000Kč
legislativa EU, max. 25km/h, max 250W
kapacita baterií, v reálu 50-100km terénu
váha elektrokol, 20-30kg není zrovna málo
de facto nemožnost jet bez pomoci elektromotoru
absence tlačítka, které by bez šlapání rozpohybovalo kolo rychlostí chůze, byť legislativa EU by tomu v cestě kupodivu nestála

Nakonec si dovolím několik obšírnějších poznámek bez ladu a skladu.

Ne nepřekvapivě se různá elektrokola a různé typy pohonů chovají dosti odlišně. Např. kola od Spešlu byla oproti KTM značně neurvalá a subjektivně se zdálo, že KTM to má zmáknuté mnohem lépe, rozuměj uhlazeněji. Ale de facto not big deal.

Elektrokola jsou vlastně zvláštní směsicí asi tak čtyř faktorů a zklame-li jakýkoliv jede z nich, zklame vás i celek:

kolo jakožto základ = rám, kola, komponenty, jejich funkcionalita a jejich hmotnost
elektromotor = výkon, typ, efektivita
baterie = kapacita, váha
elektronika = regulace pomoci, predikce dojezdu, ....

Elektromotory mnou testovaných strojů měly jmenovitý výkon legislativou ořezaný na 250W a zároveň úžasný točivý moment 50-75Nm. Srovnáte-li si zejména, zvlášť a vlastně pouze točivý moment např. s klasickými motocykly se spalovacími motory o objemu 600cm^3... Krása!

Je fascinující, jakou elektronikou jsou nabity tyto stroje. Většina lepších strojů disponuje nejen tachometrem, ale i snímačem kadence a dokonce i power-metrem. Z údajů naměřených těmito čidly pak mikroprocesor(y) reguluje dopomoc elektromotoru. A firmy se kolem toho snaží vyvolat i náležitý humbuk. Je vtipné, jak někteří zdůrazňují, že vše řídí 32b mikroprocesor... za chvíli to bude jako na desktopech, noteboocích, mobilech aneb kdo má více bitů a větší frekvencí je jednoduše více cool :-)

Ovládání elektropomocníků se u jednotlivých výrobců a modelů také poměrně hodně liší. Třeba u KTM byl na řidítkách jednoduchý ovladač s displayem zobrazující všechno důležité. Specialized naopak nedisponoval žádným ovladačem, vše bylo umístěno na baterce, nicméně si můžete dokoupit bezdrátový ovladač na řidítka a nebo využít svůj mobilní telefon s příslušnou aplikací. Skvělý koncept! A to nemluvím o vychytávkách Spešlu jako naplánování trasy ve Stravě s tím, že řídící elektronika motoru pak komunikuje s mobilním telefonem a ten řídí množství dopomoci takovým způsobem, aby vám baterka neumřela v polovině cesty... Luxus!

Přestože tomu zákony EU nebrání, překvapilo mě, že žádné z testovaných kol nemělo tlačítko, kterým byste ho uvedli do pohybu (rychlostí chůze) bez šlapání. K čemu by to bylo dobré? Během nedlouhé doby jsme narazili na několik situací, kdy prostě nešlo šlapat a nebo to bylo zkrátka příliš nebezpečné pro nás samotné popř. pro kolo. Věřte, že máte-li tlačit do meze 20-30kg těžké kolo, které má těžiště přeci jenom výše než běžné kolo poloviční až třetinové hmotnosti, zapotíte se. A ty situace?

krátká avšak prudká mez
malý potůček
rozjezd do prudkého kopce na kamenech

Pokud vám dojde baterie, jste v háji. Tady asi není moc co dodávat, na kolech typu viz níže prostě bez pomoci motoru rozumně jet nelze!

Jízda rychlostí větší než 25km/h. Pokud překonáte tuto magickou hranici a máte např. na Spešlu zapnutou baterii, motor vám nejen že nepomůže, ale znatelně vás brzdí! Ano, má to své řešení, vypnout ho, ale pokud nemáte na řidítkách ovladač, tak za jízdy je to dosti o h... ústa. Vlastně nevím zda jde o rekuperaci a nebo čirou volovinu, ale příjemné to není. BTW ještě je tu jedno řešení, přestat šlapat a jet setrvačností, jenže to zase vyžaduje velký skopec.

Váha, tak to je peklo, nezjišťoval jsem ji zdaleka u všech testovaných kol, ale prostě je stále poměrně velká (zákony EU říkají jen toliko, že musí být menší než 40kg). Ve většině případů to zvlášť nepocítíte, ale sem tam se objeví situace... Zkuste přehodit kolo přes elektrický ohradník, nemáte-li v zádech zběsilého býka... Teď přemýšlím, zda by to bylo s tím býkem lepší a nevím :-) Nicméně netřeba zdolávat ohradníky, stačí nutnost parkovat kolo někde mimo suterén, postačí jediné schodiště a asi hmotnost příliš neoceníte.

Váha podruhé, váha jezdce je nezanedbatelnou položkou. Byl jsem nepříjemně překvapen, jak mých 40kg navíc oproti Janičce zpomalilo mého (podotýkám naprosto stejného) elektrického oře, a ani zběsilé šlapání mi nepomohlo, abych ji dohnal.

S váhou jak jednou, tak druhou, souvisí i skutečnost, že jsem se na kole dost zapotil, dokonce jsem měl dojem, že některé kopce bych bez intenzivního šlapání nevyjel (v případě Spešlu). V případě normálně těžkých lidí lze asi docílit stavu nespocení se, ale jednoduše není to motorka a pokud chcete frčet musíte stále šlapat a někdy i dost :-)

Řazení typu 1x11, které jsem si vyzkoušel poprvé v životě a o kterém jsem snil, jak by mi vyhovovalo, se ukázalo být celkem prudou. Osobně jsem pořád cítil nadměrné křížení řetězu a neefektivitu. Borci od Spešlu si stěžovali na necitlivé řazení lidí, kteří o cyklistice nic moc neví... Mi dokonce řetěz často střílel ne při řazení, ale i při záběru (nevím však v jakém byl stavu, přeci jenom šlo o testovací modely). Tady bych si uměl představit řetěz a nebo single-speed, převodovka může být přeci součástí motoru a nebo ne?

Co jsme o víkendu vyzkoušeli a kolik to přibližně stálo: