Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

úterý 3. listopadu 2015

Via ferrata ve víru doby ve Víru

Už pár měsíců jsem sledoval snahu nadšenců vybudovat na skalních stěnách poblíž Vírské přehrady dvě ferratové cesty. Nemohl jsem se dočkat konce roku, na nějž bylo naplánováno jejich dokončení. Když k tomu došlo, ukázalo se však, že mé víkendové plány na dlouho dopředu znemožňují jejich návštěvu...

Nezbylo než si skočit na "delší oběd" v pracovní den a zastihnout poslední sluneční paprsky kouzelně barevného podzimu, což se také povedlo. V úterý jsem nasedl na motorku a hnal se z Brna na Vír, cesta tedy za moc nestála, studený asfalt,  bůhví jak nafoukané pneumatiky, zmrzlé tlumiče a k tomu všemu moje nesoustředěnost a jako bonus dvě uzavírky... Ale co, nějak jsme to přežil a do cíle se dohrabal...

První via ferrata je přímo pod přehradou, kde lze pohodlně zaparkovat a nástupní žebřík je nepřehlédnutelný. Vyběhnout skalní stěnu trvalo řádově pět minut s i poctivým cvakáním... Rozhled nebyl špatný, ale asi by stálo za to pokračovat nad ferratou dál barevnými lesy vzhůru, na což jsem neměl čas...

Druhá via ferrata nebyla k nalezení, bohužel jsem se nepřipravil na cestu příliš důkladně a vzal za vděk neověřenými informacemi, kde že ji mám hledat... Co z toho vzniklo? Vylezl jsem dvoumetrovou kamennou zídku a svahem s převýšením 80m jsem se škrábal po klouzajícím listí a mezi kameny až na vyhlídku na skále Klubačice v domnění, že jistící ocelová lana někde zahlédnu... No nezahlédl :-) A kdo by to byl řekl, jak náročná bude cesta zpět. Půlku kopce jsem sjel de facto po zadku :-) Během toho sešupu jsem zažil mnohem více adrenalinu než na obou vírských ferratách dohromady :-)

Pomalu bych už Vír opustil, ale nedalo mi to a zaběhl jsem se podívat na místo "budoucí" ledové stěny. A hádejte co jsem tam nalezl :-) Né! Ona tam je ferrata :-) Takže vzhůru na ni. Sice byla asi také tak pětiminutová, ale o něco obtížnější a zajímavější (už jen díky lanovému mostu). Rozhled sice nebyl tak úžasný jako z vyhlídky na Klubačici, ale i tak to stálo za to...

A co o cestách železných soudit? Posuďte sami... Zdá se, že většina lezců by dala obě ferraty bez jištění, prostě na divoko... Tím však rozhodně nechci snižovat jakkoliv jejich "hodnotu". Tvůrci, dle mého soudu, odvedli skvělou a záslužnou práci. Do krásné přírodní scenérie zasadily dvě cesty, které jsou vhodné jak pro děti, tak pro začátečníky, kteří by se chtěli seznámit s tímto "typem zábavy". Jen více takových počinů u nás!


Žádné komentáře:

Okomentovat