Ikea mě naštvala už tolikrát, že jsem párkrát (rozuměj 2x) neodolal a neopomenul se zmínit... Když jsem si tu hrůzu přečetl, měla mi chybějící soudnost vystavit stopku. Nestalo se, takže tento post bude dosti zbytečný, ale i talířová story má nárok na své pokračování, není-liž pravda...
V O tom proč mít rád uekI, díl 2 jsem se rozčiloval proč talíř, ze série Ikea 365+ není stále tím stejným talířem. O nějaké tři roky později zahynul další z mých oblíbených talířů, aby mohl nechat vyniknout hloupost (možná tu moji, že jsem si kdy tyto talíře koupil). Zkrátka nejspíše platí vše, co jsem psal minule (ne vážně nemám zájem ověřovat místo výroby, číslo série a další serepatičky, které mě kdysi asi braly). Tedy všechno s výjimkou průměru, který se změnil přibližně o 1,5cm, možná by bylo vhodné napsat zeštíhlel ;-) No, jestliže mě naposledy trápila barva, tvar a výška nového talíře, tak tady jsme se dostali na nový level. Předchozí odlišnosti byly nejpatrnější při pohledu na vyrovnané talíře v rázku, tj. na stole si toho nikdo ani nemusel všimnout (možná). Nyní by u stolu museli sedět opravdu nevšímaví lidé, aby nepostřehli, že jeden z talířů je značně podměrečný. Tak ti díky, Ikeo! Zkus se zamyslet, zda by jiné talíře neměly mít i jiná jména. Všimla sis, že např. výrobci automobilů k názvu svých vozů dodávají třeba číslo generace. Nebo mi chceš, milá Ikeo, tvrdit, že Škoda Octavia první generace je stejná jako Škoda Octavia té poslední (toho času asi IV.)?
Dost slabé, vím. Jako bolestné vám dopřeji Ikea překvapení. Zkuste si vyhledat držák toaletního papíru ENUDDEN, pozorně si přečtěte "Slovo návrháře" a následně neopomeňte zkouknout galerii fotografií. WTGRS!
Žádné komentáře:
Okomentovat