Sabelell a Yamaha XSR 900 aneb retroderivát MT-09

Abychom měli rodinku MT-09 a jejich derivátů kompletní, bylo třeba podívat se na zoubek vcelku povedenému retru od Yamahy. Odhlédneme-li od detailů, už první pohled odhalí MT-09 - rám, kyvka, motor, vidle. Na retro přestavbu stačilo málo, jiná nádrž, sedlo, přední a zadní světlo a budíky. Po usednutí za řidítka XSR 900 jsem se cítil vcelku dobře, vzpřímenou pozici za vcelku širokými řidítky nelze nepochválit. V zápěti je však nutné vyreklamovat nádrž, ano, tu krásnou kovovou nádrž s parádně designovanými prolisy na kolena. Přestože nejsem nijak nadměrečněj, kolena mi tam nepadla snad o 10-15cm, což ve výsledku zabilo dobré pocity z motorky. Nejenže kovová nádrž z boku odporně studila do stehen, ale navíc ostrý kraj prolisu z boku tlačil kus za kolenem, takže ve výsledku tragédie. Tu ještě umocňuje retro sedlo, které bych nebyl býval byl považoval za špatné, kdybych o chvíli později neseděl na samotné MT-09. Bohužel se ukázalo, že za příplatek 20.000Kč (274.900Kč oproti 254.900Kč) dostane opět pohlednou, ale zmršenou motorku. Stále si kladu tu stejnou otázku, proč bych si měl koupit XSR 900 nebo Tracer 900, když tu mám o 20k/35k levnější stroj, ze kterého obě vzešly a hlavně o hodně lepší. Na stranu druhou proti gustu žádný dišputát. Celou testovací jízdu jsem si říkal, že nebýt nešťastné nádrže, nebylo by to vůbec špatné. Motor pracoval na rozdíl od Tracera 900 bez vibrací, krásně plynule a vůbec tak nějak to odpovídalo charakteru retra, bohužel až na konci jízdy mi bylo řečeno, že jsem měl zvolenu standardní palivovou mapu, která motor značně brzdí. Jízdní vlastnosti považuji za hodně povedené, jen škoda, že mě zpomalovala dvojka - hlava a retro stín. Retro stín? Pocit, že sedlám starou Jawu nebo ČZetu, zkrátka vidíte jen řidítka a kulaté světlo a podvědomě si říkáte, nesmím to do té zatáčky poslat příliš rychle, protože vám před očima probíhají obrazy profilu pneumatik z éry dvoutaktů, zkrátka nic na čem byste to chtěli zvlášť klopit... Případné hlasy, které by se vzpouzely nechám klidně promluvit, přeci jenom jsem v té éře nenajezdil tolik, abych mohl relevantně soudit. Říkám, šlo o pocit, třeba i mylný. Jo a ještě se mi nelíbil ten plastový budík, který mi do nastoleného stylu vážně nezapadal. A to je tak si vše, co mohu říct.