Stará láska nerezaví aneb Beskydy po druhé

Mluvit o lásce, které jsem propadl před tři čtvrtě rokem jako o staré je trochu ztřeštěné, ale co, když cítíte, že to bude na dlouho, neřkuli na celý život, tak ji již v předstihu označuji jako starou a zároveň se mi to hodilo do krámu, tedy do titulku :-) Tak či tak, Beskydy si člověk zamiluje už jen když je vidí. Já měl navíc to neobyčejné štěstí, že průvodcem Beskydy mi byla Eternity, jejíž je to domov. S obdivuhodným citem a láskou jí vlastní, mi ukázala mnohá krásná místa tohoto líbezného kraje. Od té doby část mého srdce patří těmto horám.

S nadšením jsem tedy přijal možnost vyrazit s ní na kratší procházku v podhůří Beskyd.

První den jsme v podvečer prošli kousek Frýdku-Místku a okolí vodní nádrže Olešná. Nohy jsme tedy ušetřili na 5,6km.


Druhý den nás čekalo výše zmíněné podhůří Beskyd. Výchozím místem byl opět Frýdek-Místek, ze kterého jsme kolem malebného kostelíku v Bahně vyrazili přes Bahno, Kunčičky u Bašky do Hodoňovic, kde jsme se u právě rekonstruovaného kostelu Panny Marie zastavili, abych něco pojedl :-). Po značené modré turistické stezce jsme vyrazili vstříc Metylovické hůrce (Čupku). Po cestě na ni může poutník obdivovat krásné rozhledy do krajiny, na ní se lze už jen pozastavit nad zchátralou ubytovnou. Z hůrky jsme po žluté vyšli vstříc Metylovicím, Palkovicím a kolem Olešné zpět do F-M. Příjemná vycházka byla dlouhá 17,1km.