Noční běžkování u Hotelu Ski

V pátek večer 24.2.2012 jsem poměrně nezvykle vyrazil v noci na běžky. Vybaven jsem byl svojí oblíbenou, pro běžkaře jak dělanou, čelovkou Fenix HL20 a tréninkovými běžkami na klasiku, které se pyšnily zbytky neuvěřitelně lepivého stoupacího vosku Swix V60 Red Silver, což ve spolupráci s nechutnou oblevou slibovalo podprůměrný skluz. Skutečnost naštěstí byla poněkud růžovější. Záležitost, která mě však překvapila více, bylo množství světla v té pokročilé hodině, díky kterému jsem ani nezapínal čelovku. Možná, že by to nebylo tak neobvyklé, být měsíc v úplňku, ale na Novoměstsku vládla obloze nízká oblačnost. Jako nejpravděpodobnější se jeví teorie o odrazu světla vyprodukovaného pouličním osvětlením v Novém Městě a zejména osvětlením sjezdovky od této nízké oblačnosti. Na polích a lukách šlo bez problému rozlišit stopu včetně vylézající orby. V lese u Hotelu Ski to bylo poněkud horší, ale i tam by to šlo zvládnout bez osvětlení. Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl příliš riskovat, tak jsem si čelovku zapnul nad Velkými houpačkami a nechal jsem ji zapnutou až do konce sjezdu následujícího za Esíčky. Je třeba říct, že tento krok byl poněkud kontraproduktivní, poněvadž k mlze okupující vyšší partie Ochozy se přidal drobný déšť, který nemile rozptyloval a odrážel světlo z čelovky, čímž mě velice nechutně oslňoval. Vzhledem k teplotě vysoko nad bodem mrazu a obrovské vlhkosti, podpořené zmíněným deštěm, se jednalo o luxusní léčebnou kúru pro sliznice dýchacích cest, které zažívaly nirvánu. Spolu s nádhernou vůní lesa, nočním klidem a radostí z pohybu se jednalo o další jedinečný zážitek na běžkách.