Jak jsem si stopnul rolbu, aneb krásy Novoměstska z tepla kabiny PistenBully 100

Po mém nevšedním zážitku na můstku K28 jsem pokračoval spokojeně kolem Radňovic směrem na Vlachovice. Za nedlouho mě z nezvyklé byť logicky odůvodnitelné samoty, psa by ven nevyhnal, natož brněnského turistu na běžkách, probudila zcela neočekávaně rolba. Ta se taktéž vydala do nehostinného počasí a byla mi v patách. A tak jsem raději patky lyží odklidil projíždějící rolbě ze zbytků stopy, ve kterých jsme se belhal a jen obdivně sledoval ten nádherný stroj. Zde si dovolím takovou malou, mojí oblíbenou, vsuvku. Vždy jsem si přál projet se rolbou, poznat práci člověka, který je nezbytný pro mě a mně podobné, kteří milují běžecké lyžování. Jak kolem mě projel, tak jsem zalitoval, že jsem se ji nepokusil zastavit a nepoprosil jsem řidiče, aby mě svezl. Ale což, nemá cenu plakat na rozlitým mlékem. Skočil jsem do luxusní stopy, která se, jak mávnutím kouzelného proutku, přede mnou zjevila a pustil jsem se do běhu. Rolba se stála vzdalovala, až mi zmizela, nicméně za nedlouho mi zmizela i luxusní stopa, protože rolba odbočila, pro mě, neznámo kam. A tak jsem pokračoval dále cestou necestou. Vlachovice vystřídalo Sklené a když jsem se blížil k silnici na Tři Studně, tak jsem uslyšel již důvěrně známý zvuk. Na nic jsem nečekal a zkusil jsem stopnout rolbu. Má snaha nevyzněla kupodivu do prázdna, mohutný stroj se zastavil a pan řidič otevřel okénko. Po omluvě za zdržení jsem ho zeptal, zda by bylo možné, aby mě někdy svezl. Vstřícný pan řidič byl nakonec tolik ochotný, že mě vzal hned. Běžky jsme připevnil za kabinu do speciálních držáků a vlezl si přes pásy do kabiny. Uvnitř jsem se usadil do pohodlné sedačky a začal si užívat pohledů na zimní Novoměstko z pohodlí klimatizované kabiny. První co člověka zaujme je pracoviště řidiče, které není nepodobné kokpitu letadla s hromadou ovladačů, ukazatelů, páček, přepínačů... Vzhledem k tomu, co všechno a jakým způsobem lze na rolbě ovládat, není ani divu. Pokud se nabažíte pohledů v interieru a výhledů na krajinu, jakože těch se nikdy nenabažíte, tak zbývá ocenit další vlastnosti tohoto stroje, jako jsou klidná, tichá a pohodlná jízda pro řidiče, poměrně nízký hluk vně kabiny a subjektivně i málo výfukových splodin - celkem komfortně se dá rolba pronásledovat i z blízka, tedy pokud jste natolik zdatní běžkaři. Za přibližně 3km, které jsem se vezl v tomto nádherném stroji, PistenBully 100, jsem se dověděl mnohé o práci řidiče a situaci ohledně úprav běžeckých tratí. Tímto bych chtěl panu řidičovi poděkovat za jeho ochotu a báječné popovídání. Šlo o další příjemný a nevšední zážitek toho dne.