ZLM 2020 - cyklistická časovka aneb bída černobílá

Je poměrně zjevné, že výsledek časovky na Sklené není jednoduchou funkcí, natožpak závislou pouze na váze účastníka, naopak pravý opak by šlo dokázat snad ještě hůře (mám na mysli tu váhu, nikoliv "složitost" funkce, no a když jsme u té složitosti, tak mi prosím odpusťte nematematickou mluvu).

Jak rostly roky a váha...

• 2020: 93,8kg
• 2019: 89,8kg
• 2018: 88,6kg
• 2017: 89,2kg
• 2016: 88,7kg

Je pravda, že každé kilo se v kopci pozná, zvlášť, když nejde o svalovou hmotu svalové partie zapojené při té či oné aktivitě. Je také pravdou, že trénovanost se pozná ještě mnohem více a to jsem nebyl nikdy a teď zvlášť ne. Bodejť by také jo, když slovo "trénink" řadím do kategorie sprostých slov. :-)

Samotného mě překvapuje, jak si v každém dalším ZLM zápisku dokážu najít množinu faktorů stojících za konkrétním neúspěchem. Kdo by ještě nepostřehl, tak tentokráte šlo o malou trénovanost (trvalý stav provázející mě celý život a se kterým zatím nehodlám dělat více, než že o ní budu snít :-)), velkou váhu (o té jsem nikdy nesnil :-)), měsíc lítání po ortopedech a nepříliš funkční koleno mělo spíše nepřímý negativní vliv (jakože jsem se nemohl hýbat a vlastně jsem asi neměl ani chodit na závody), rozříznutý palec, zatržený nehet na prsteníčku a polourvaný nehet malíčku téže ruky byly už jen takovou kosmetickou vyvážeností odrážející nesprávný základ...

Tak pojďme na věc, po neskutečně dlouhé době jsem stanul na startu spolu s Janičkou, kterou, přestože počasí stálo za draka, nebylo tak těžké přesvědčit k účasti. To že ani ona a ani já jsme letos na kole skoro nic nenajezdili vlastně ničemu nevadilo, tedy krom výsledků, že?

Teplota okolo 12°C v ZNS (na Skleném jistě nižší) provázená setrvalým mrholením, voda kam oko dohlédlo, tedy právě naopak, poněvadž kvůli mlze na kopci oko daleko nedohlédlo... :-) Jo a taky SV vítr okolo 30km/h. Lepší počasí by stěží pohledal.

Janička vyjížděla jako první a já o minutu později. První, rozuměj první z nás dvou, ve skutečnosti jsme jeli jako jedni z posledních. Tím kecáním okolo jsem utratil právě zmiňovanou minutu, a tak se mohu zaměřit na svůj start, který byl jednoduše přepychový. Mokré tretry, mokré pedály, mokré všechno násobené mojí šikovností se postaralo o skoro držkopád hned na startu. Vyjížděl jsem s jednou nohou zacvaklou v pedálu, druhou jsem chtěl přidat hned po odstartování. Ale shodou okolností nízkého třetí za mokra mi uklouzla tretra na pedálu, noha mi spadla na zem, moment hybnosti mi vystřelil z pedálu i druhou nohu, v tu chvíli jsem přišel o jeden ze tří pevných bodů (ruka, ruka, noha) a zřítil jsem se na horní rámovou trubku kola (jen tak tak jsem unikl nedobrovolné kastraci) a v tu chvíli jsem se málem složil s celým kolem. Naštěstí ekvilibristika skončila jen dodřenými tretrami a tanečkem okolo kola, které už vážně vypadalo, že to nedá a pošle mě na rodnou zemi vystlanou krásně kluzkým asfaltem... Tento fór mě připravil o dobrých 10-15s a chtělo by se mi říct i psychickou pohodu. To bych ale kecal, buď závody neberu tak vážně, nebo jsem dokonce tak psychicky silný, že mě taková věc nerozhází a v nejhorším můžeme mluvit jednoduše o flegmatičnosti... :-)

Když zmiňuji pohodu, tak pokud jsem tím myslel durch mokrý zadek po ujetých 10m, tak věřte, že o takto nevídaný luxus bych se klidně a rád nechal připravit. :-)

No dál už není skoro o čem psát, překvapivě nohy, ano přesně ty nohy, které už roky zahálí, by celkem jely, ale plíce a vůbec oběhová soustava zůstávala kdesi pozadu. Funěl jsem jak býk, v dešti jsem překvapivě toužil po vodě, takže jsem ji doplňoval i z bidonu a stále nemohl dojet Janičku, která to pěkně rozjela. Podařilo se mi to až na kopci ve Vysokém po 2,5km. Vážně dobré! Ne ode mě, ale od Janičky. Třičtvrtěkilometrový sešup z Vysokého do Počítek se nejvíce nepočítal, velká část se jede totiž na SV, odkud foukalo zmiňovaných třicet za hodinu. Skopec, který vám normálně nabídne pár vteřin na rozdýchání tentokráte znamenal šlapání z kopce bez oddechu a to to vůbec nejelo. No takhle jsem si to vážně nepředstavoval. No a pak už jen a jen do kopce až nad Sklené. Překvapivě jsem po cestě předjel ještě několik odpadlíků a pak už cíl. Se svojí váhou nepřekvapivě bez závěrečného spurtu, co si budeme nalhávat, šlapat ze sedla je pro plíce značně náročnější, poněvadž se musí postarat i o další svaly a to očividně není nic pro mě. :-)

Konec dobrý, všechno dobré? No jak se to vezme. Přežil jsem, ale pohled do výsledkové listiny je k nepřežití. Oproti nejlepšímu času o více než 2min pozadu a oproti nejhoršímu asi o 1min. Škoda zmiňovat, že dva nejhorší časy byly v protivítru, zatímco ten poslední se jel de facto bokem na vítr, tj. reálně jsem horší třeba o 1,5min na blbých 8km, zkrátka nic k chlubení. A příště snad lépe. Jo a plavat vážně nepůjdu. Lize zdar!

BTW Janička dorazila do cíle jako druhá za skvěle jedoucí Pavlou, když vezmeme v potaz jak pomalu jela z kopce a kolik toho letos najela, tak jde o naprostý luxus! BTW2 výsledkem mého úsilí je 5. místo s časem 18:54. BTW3 to místo vypovídá ne tak o čase, jako spíše o nízkém počtu zúčastněných (51 lidí)...

ZLM 2020 - atletický trojboj aneb půlroční půst ukončen

Půl roku jsem se nepostavil na start žádného závodu, divné, trapné, vážné, rozumné? Kdo ví? Nepřekvapivě jsem od minule zase přibral, hýbal se méně a ještě jsem zcela vědomě snížil potenciál případného rádoby-úspěchu den před startem. Co bylo den před startem? No-.. Ale raději to vezmeme typicky od Adama. Práce z domu v době virové mi zrovna neprospívá, žádné dojíždění do práce, žádné posilování, žádný běh... To samo o sobě by stačilo, jenže do toho vstoupila práce, poslední měsíc plný dvanáctek, kdy jsem nezvedal zadek od počítače ani na jídlo, které mi rodina nosila nad klávesnici. Tento fofr skončil dva dny před závody a já se o den později s plným vědomím možných rizik pustil do tréninku, vytáhl jsem ze skříně bežecké tretry, do batohu vhodil disk a spolu s Honzou vyrazil na atletický ovál. Dali jsme si pár ostrých padesátek prokládaných klusem a na závěr stovku. Na závěr běhu, běh zdůrazňuji, protože jsme ještě pokračovali v hodu diskem. Výsledek? Zcela odvařená lýtka, šíje a záda. Ale to mi nestačilo, odpoledne jsem vyrazil s Janičkou na silnici, tedy ona na silnici, já na horském kole a musím říct, že jsem se za nedlouho cítil odvařený celý. Ke konci naší ani ne 40km projížďky jsem nezvládal viset za Janičkou ani v pytli.

V neděli ráno jsem si říkal, že pocit mrtvolné topornosti je buď klamným pocitem maskující použitelnou formu a nebo skutečnost. Záhy se ukázalo, že druhá varianta byla pravdě blíže. Na atletické hřiště v NMNM jsem se doplazil krátce po 10h, to už Láďa s Peťou odvedly slušné výkony v diskařském sektoru a společně jsem se vydali vstříc 300m sprintu. Ale nejdříve rozklusání a protažení. Zbytečně, nepomohlo mi, tedy možná, vlastně, kdo ví... Vzal jsem si už typicky vnitřní dráhu, která je nejpomalejší, půl hodiny rovnal startovní bloky a když už jsem začínal být spokojený s jejich nastavením, byl náš závod odstartován takovou rychlostí, že jsem znervózněl. Chápejte, cítíte, jak tělo vůbec neposlouchá, takže chcete udělat vše okolo co nejlépe a pak nedostanete dostatek času v blocích. Ale rozhodně to nebyl klíčový faktor, na který bych mohl ukazovat, že ten může za nezdar. Už před startem jsme se domluvili s Láďou běžící ve vnější stopě, že já jdu typicky od začátku naplno a postupně (bohužel spíše skokově a příliš brzo) tuhnu, za to Láďa měl v plánu rozebíhat opatrnější a poslední stovku to napálit. Ve skutečnosti napálil především mě, do poslední zatáčky jsem ho nemohl doběhnout a to jsem dělal, co jsem mohl (pravda trochu více nemohoucí) a v on to v poslední zatáčce napálil, utekl mi a já totálně rupl. I tak jsem to šel za 46,3s, což je jen o 0,8s pomalejší než 3 roky zpátky. Vzhledem k té bídě okolo vlastně standardní propadák, neskutečné!

Zatímco Peťa a Láďa vyrazili na skok daleký, já se vrátil k vrhačským disciplínám. Ve výsledku mám zas slušně děsivé fotografie a jednu povedenou, kdy mi odlétávají sluneční brýle důsledkem sil odstředivých. Jinak průměrná průměrnost ocejchovaná zhruba 24m. Když tak koukám na výsledky, tak je to druhý nejlepší chlapský výkon, lépe hodil jen žák základní školy (člen místního atletického oddílu trénující právě hod diskem) a pak dvě holky, nepřekvapivě atletky ze stejného klubu věnující se disku a kladivu... Ale co si budeme povídat, ještě nějaký rok zpět jsem byl schopen atakovat 28m hranici a hlasitě přemýšlel o útoku na 30m hranici, která je nezbytným předpokladem existence myšlenek na vítězství v této milé disciplíně.

A nakonec to nejlepší. Vtip! V minulosti jsem si právě při podobné příležitosti natrhl zadní stehenní sval způsobem, který pociťuji vlastně až dodnes. A tak od jisté doby skáču do dálky poněkud zabržděně. Na rozdíl od většiny ostatních sportů do toho jdu s předsevzetím neodevzdat všechno a hlavně se nezranit. Pan Hubáček se v danou chvíli v dálkařském sektoru bavil, cože je to za ekipu exotů. Skákal jsem spolu s grupou brněnského Meteoru... Že by vrána k vráně sedala? Ale co si budeme nalhávat, výsledek 429cm není rozhodně mým nejhorším, ve skutečnosti je druhým nejlepším, co se mi na lize povedl... BTW trapné maximum leží na 460cm, reálně bych mohl přemýšlet o 5m, ale to bych třeba musel začít s pravidelným strečinkem atd.

V součtu výše zmíněných třech disciplín jsem se dopropadal na 8. místo, což v daném kontextu hodnotím jako překvapivě dobrý výsledek a to nezmiňuji, že třetina z necelé 90 závodníků se hlásí k příslušnosti v novoměstském atletickém oddíle...

Takže příště třeba lépe? :-)

O tom, co mě vážně netěší - tolerance váhy cyklistických plášťů Schwalbe aj.

Ve skutečnosti to nebude a ani není problém jen Schwalbe, ale co se dá dělat, když jsem za jejich pláště vysolil, pro mě, nechutný balík a váha ukázala, že jsou poněkud otylé. Výrobce ve svém katalogu pro rok 2020 píše: "Weights given are within +/- 8%," a proto bych se neměl rozčilovat. Ale mě trápí i to, že to může být zmíněných 8%, proč ne třeba jen 4% nebo raději 2% a vůbec, proč je tam (+), proč ne jen (-)? A druhak, vědom si skutečnosti, že vzorek 2 plášťů je statisticky naprosto nevýznamný, mě štve, že oba váží o 6% více. To mě nutí klást si otázky, zda výrobce záměrně uvádí v katalozích nižší hmotnost, než je schopen dosáhnout, což bych považoval za klamavou reklamu a nebo zda jeho technologie není schopna produkovat pláště konzistentní jakosti. Tak či onak, ani jedno mi neumožňuje nahlížet na výrobce v příznivém světle. Závěr měl vyznít asi tak, že se raději pokorně vrátím ke své oblíbené značce Continetal, jenže ta ve svém katalogu mluví dokonce o váhové toleranci 10%, takže raději sklapnu podpatky svých lodiček a vyrazím si zaplavat...

Hmotnosti plášťů:

• 485g + 38,8g = 523,8g (skutečná váha 513g, tj. +6%)
• 535g + 42,8g = 577,8g (skutečná váha 569g, tj. +6%)

Detaily plášťů:

• Shwalbe Rocket Ron Evolution Line LiteSkin
• ETRTO: 54-622
• Velikost: 29x2.10
• Barva: černá
• Tlak: 2.0-4.0 Bar (30-55 Psi)
• Jmenovitá hmotnost: 485g
• EPI: 127
• Zatížení: 110 kg
• Číslo výrobku: 11600384.02
• Shwalbe Rocket Ron Performance Line
• ETRTO: 54-622
• Velikost: 29x2.10
• Barva: černá, 
• Tlak: 2.0-4.0 Bar (30-55 Psi)
• Jmenovitá hmotnost: 535g
• EPI: 67
• Zatížení: 110 kg
• Číslo výrobku: 11600389.02

Ozvěny minulosti aneb jak přidělat vázání na běžky

Asi není třeba zmiňovat, že lze moji spotřebu běžek označit za enormní (přirozeně ve srovnání s běžnou běžek chtivou turistickou populací). Ne že bych lyžoval tak moc, ale lyžuji v tak zlých podmínkách... Kvůli tomu se poměrně často setkávám s potřebou nákupu a montáže nového/starého vázání. Nabízelo by se navrhnout mi koupi montážní šablony od Salomonu či Rottefelly, vlastně od obou (vzhledem ke skutečnosti, že používám různá vázání obou výrobců). I o tom jsem přemýšlel, jenže píšeme rok 2020 a všechny rozumné nové běžky mají nějakou platformu a nebo aspoň předvrtané otvory, takže s ohledem na pořádné lyže je to naprosto zbytečná investice a pokud se bavíme o "nepořádných" lyžích, tak tam na nějakých drobných nepřesnostech asi nesejde, takže i v takovém případě to považuji za zbytečnost.

Takže jak na to? Ideální je vlastnit papírovou šablonu na přidělání nějaké Rottefelly, věřte tomu nebo ne, rozteč trojice hlavních šroubů je totiž stejná pro NNN, SNS, Prolink a dokonce i NN75. To co se však liší je předozadní poloha těchto šroubů resp. děr v běžce. Asi by bylo běžnější napsat poloha těchto tří šroubů vůči těžišti běžky, jenže Salomon a další mi napovídají, že poloha těžiště a ideální poloha vázání jsou konstrukční záležitosti a nemusí "souhlasit". Pro více detailů doporučuji např. http://www.caldwellsport.com/2016/04/reviews-previews-salomon-for-2016-17/. Tak či onak, na těžiště, jakožto vztažný bod montáže, spoléhají jak papírové šablony od Rottefelly, tak profi kovové montážní přípravky Rottefelly, Salomonu i dalších. Tj. dal jsem si za cíl zjistit, kde by mělo být těžiště vzhledem pomyslné přímce procházející dvěma šrouby/otvory ležícími na téže kolmici k podélné ose lyže.


Poloha těžiště vůči zmíněným otvorům:

• NNN 12mm za (odměřeno z papírové šablony)
• SNS/Prolink 12mm před (odhad)
• NN75 23mm před (odhad)

Jak vidíte, jde v mnoha případech o odhady, ale vezmeme-li v potaz, že poloha těžiště se mezi jednotlivými běžkami v páru může lišit o mnoho milimetrů a dále, že většina výrobců běžek v roce 2020 nabízí možnost vázání na běžce posunovat v řádu malých jednotek centimetrů, tak aby to běžci vyhovovalo, tak zmíněná čísla považuji za použitelný odrazový můstek zvlášť pro kameňačky.

Jaký vrták použít?

• Salomon, 3,6mm x 15mm
• Rottefella, 3,6mm x 15,5mm

Zajímavé odkazy, technické manuály, váhy vázání: 

• http://www.bretton.cz/assets/files/NORDIC_1819_web_GB.pdf
• https://issuu.com/salomonnz/docs/salomon_tm_xc_wtr2019_300dpi
• https://www.salomon.com/en-cz/shop-emea/product/prolink-access-cl.html#color=12474
• https://www.salomon.com/en-int/shop-emea/product/prolink-pro-classic.html#color=20174
• https://www.salomon.com/en-int/shop-emea/product/prolink-race-classic.html#color=12416
• https://issuu.com/search?q=Nordic%20Tech%20Manual%20
• https://www.inasport.cz/media/assortment-2015-2016_crosscountry_1.pdf

Fotky pár šablon:

Pečeme vánoční cukroví - vanilkové rohlíčky s příchutí pomeranče

Suroviny:

• 200g másla
• 250g hladké mouky
• 125g mletých mandlí (bez slupky)
• 100g moučkového cukru
• vanilkový cukr
• špetka soli
• kůra z jednoho pomeranče (jen oranžová část), šťáva z jednoho pomeranče, cukr

Postup výroby:

• pečení
• důkladně promícháme všechny sypké suroviny
• přidáme máslo
• důkladně promícháme
• z kusu těsta vyválíme tyč
• tyč nařežeme na tyče délky 5cm (popř. dle chuti)
• pečeme plný plech v předehřáté troubě na 180°C po dobu asi 6 minut
• obal
• smícháme pomerančovou kúru, šťávu a takové množství cukru, abychom vytvořili de facto sirup
• po upečení ještě teplé rohlíčky namáčíme do sirupu
• klademe na oschnutí na pečící papír

Mazavka s 3M aneb mažu, mažeš, mažeme a snažíme se nezkapat

Ne Corona..., ale lyže, jen poznámka, aby nebylo nutné hledat, co potřebuji za náhradní díly...

• 3M maska 6800 (střední), 2700Kč
• ochrana hledí masky 6885, 50Kč
• adapter 603, 100Kč (pár)
• držák 501, 50Kč (pár)
• čistící ubrousky 105, 15Kč (pár)
• filtr ABEK1 6059, 400Kč (pár)
• filtr P1R 5911, 100Kč (pár)
• filtr P3R 5935, 200Kč (pár)

Sabelell a Thule Urban Glide 2 (2020) aneb ne všechno je Volvo, co se jako Volvo tváří

Thule Urban Glide 2 (2020) nabízí opravdu hodně a hodně toho také není v pořádku:

• Výbava
• v základu nenajdete hrazdičku, které by se bdělé dítě mohlo držet, nedílná součást většiny sportovních kočárků je zde za příplatek řádově 1000Kč
• Distribuce
• oficiální ČR distribuce prodává kočárek vyrobený v roce 2018 jako model 2020
• oficiální ČR distribuce je celkem drahá, v Rakousku, Maďarsku i jinde ušetříte tisíce
• Dokumentace
• jeden aspekt celkem dopodrobna rozepsaný - http://sabelell.blogspot.com/2020/03/o-tom-co-me-vazne-netesi-kdyz-si-po.html
• Montáž/výstupní kvalita
• po sestavení kočárek na rovině zatáčí 
• nebylo vůbec seštelováno přední kolo
• brzda na zadním levém kole drhla (a nepomohlo seřízení napnutí lanka)
• Konstrukční pochybení
• i přes jedny z největších kol neočekávejte komfort pro dítě, konstrukce je sice odpružená, ale dítě už na malých nerovnostech poskakuje jako splašená koza (když se do kočárku opřu svými víc než 90kg, tak se zhoupnout umí, ale 10kg nákladu odpružení k činnosti nepřinutí)
• dítě nemůže sedět s opřenými zády, protože polohu v sedě tento kočárek neumožňuje
• zádová opěrka není profilovaná, takže spící dítě většinou usne nakřivo s hlavou opřenou o kovovou konstrukci zastřešení kočárku místo toho, aby spalo rovně na zádech (a překryv tohoto kloubu je malý, takže hlava leží na tvrdém)
• přední kolo, jeho uchycení, závlek a následky
• poměrně malé a neodpružené se podílí na diskomfortu dítěte
• při zvednutí předního kola, např. při najetí na chodník se ve většině případů kolo protočí na bok a další jízda je doprovázena de facto poskokem kočárku
• bez aretace se přední kolo rozvibruje už při rychlosti odpovídající rychlé chůzi natož pak při běhu
• tvrdá "neodpružená" konstrukce je zdrojem tlumených pazvuků při jízdě mimo asfalt
• na pohled dokonalé plasty a zejména z nich vyrobené prvky s možností pohybu, tedy brzdová páka a nastavitelná madla mají takové vůle, že při pohybu po jakémkoliv povrchu jiném než závodní trati hlasitě drncají
• ruční brzda na zadních kolech vyžaduje neustálé štelování, aby vám kočár při brzdění nezatáčel
• s kočárkem není de facto možné couvat
• madlo je "znehodnoceno" 2 bowdeny vedoucím od brzdy uprostřed madla, de facto 1/3 a více je nepoužitelné, protože se vám tam pletou 
• při sklopení madla se pohnou bowdeny takovým způsobem, že brzdy začnou brzdit
• šířka kočárku je taková, že se nevejdete na typické kolejnice na schodech, neprojedete jedním křídlem dvoukřídlých dveří v paneláku
• tam, kde jsou nájezdy po schodech dostatečně široké (výjimečná situace), tak zase pohoříte na skutečnosti, že musíte jet po dvou kolech a při jistém sklonu schodiště začne být tato operace poněkud nebezpečná
• délka kočárku je taková, že se nemusí vlézt do výtahu a když už se tam vleze, tak vy ne (aspoň někdo, kdo má 90kg)
• při skládání kočárku se vám lehce stane, že poškrábete "hliníkovou vidlici" předního kola a tak způsobíte svému kočárku újmu designovou a také na zůstatkové ceně
• součástí oddělaných zadních kol je i pár desítek cm dlouhá osa, takže jsou slušně neskladná a mazivo z nich lehce umaže místo, kam je položíte, nedejbože textilní část kočárku
• textilní části nelze sundat bez poměrně rozsáhlé demontáže celé konstrukce kočárku, takže jsou efektivně nepratelné
• Detaily, které nepotěší
• aretace zastřešení by mohla být tišší, aby manipulace s ní nebudila dítě
• nikde není místo na odrážedlo, cokoliv většího, co je potřeba odložit/vézt
• špatné větrání z boku - chybí UV ochrana, dítě se může lehce spálit
• kočár není navržen tak, aby na rukověti visela taška (mohl by se převrátit), kvůli tomu musíte stále lézt do spodní tašky
• síťovaná kapsa na zádové opěrce je využitelná pouze, když nesklápíte opěrku do polohy vleže
• na lankách brzd zadních kol chybí koncovky lanka

[Edit] Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout kvalitu zákaznického servisu. Je sice pravdou, že ani má reklamace vyviklaného předního kola se neobešla bez jistých potíží. To když se mnou zaslaná zpráva z webového formuláře ztratila a trvalo možná tři týdny, než se mi někdo ozval... Ale pak už to vypadalo přesně tak, jak bych si představoval. Příchozí telefonát, vysvětlení problému a rychlá domluva, že si to rád opravím sám, když mi pošlou náhradní díl. Aniž bych musel kamkoliv zasílat kočár, byla na poště příští den problémová součástka. Za tento přístup tleskám. 

O tom, co mě vážně netěší - trapné hloupé pokladny v Bille

Jsou okamžiky, kdy si připadám, že žiji v banánové republice a pak mi je z toho smutno, trapně a vůbec... Mnozí by vzápětí mohli podotknout, že hateovat pokladny v Bille, pokud se příběh točí okolo stravenek, Sodexa apod. je to nejméně důležité/přínosné a kdo ví jaké jiné a třeba by i měli pravdu, nicméně to jsou věci, kterým nerozumím a vzhledem k mým plaveckým schopnostem nehodlám bruslit na tenkém ledě...

Co chci říct? Elektronická stravenka - Sodexo Gastro Pass Card, limit 500Kč na den, Billa, nákup za litr... Jak si myslíte, že je možné zaplatit? Ale ovšemže můžete zaplatit libovolnou částku (<=500Kč) stravnkovou kartou, ale prvně musíte zaplatit tu druhou část v hotovosti. V hotovosti? Hotovost? To je to, co už nějakou dobu nepotřebujete ani při placení známky na České Poště? WTH? To si děláte pr... Billo, víte, které je století? Tohle mi opravdu přijde jako známka ignorance, tuposti, neschopnosti, ...

O tom, co mě vážně netěší - Alpina a Rottefella

Dnes se budu rozčilovat nad běžkařskými proprietami. Odkud asi tak začít? Tak snad nejprve přiznání, že přestože jsem si na běžecké lyžáky slovinské firmy Alpina již stěžoval, stěžuji a nejspíše budu stěžovat i nadále, tak je stále vozím a opětovně kupuji. Proč? Prostě mi v té bídě nesedících lyžáků nesedí nejméně. :-) Konec konců fit je kategorie sama pro sebe a stále mi uniká např. poznání, proč sportovní a závodní boty šijí podle jiných kopyt než turistické boty a proč se ta kopyta tu a tam mění v průběhu času... Ale to sem nepatří. Takže vzhůru na to, co mě trápí.

1) Alpina Racing NNN 338, 1998-2011, 3000 (3600)Kč

• vložka nedržící na svém místě
• meteriál měkkých částí obuvy se časem odrolil a ztratil voděodpudivost
• materiál pevnějších částí obuvy popraskal zejména v místě ohybu
• plastový materiál popraskal
• plastové uchycení tkaniček popraskalo a nebylo možné lyžáky dotáhnout
• suchý zip přestal řádně zipovat

2) Alpina C Combi (5007-1), 2015-2020, 3000 (4000)Kč

• vložka nedržící na svém místě
• příšerně vrzající plastový kloub
• materiál celé obuvy se trhá o sníh
• pokus o reklamaci:
• prodejce ujistil, že nemá cenu posílat obuv výrobci/distributorovi
• mechanické poškození je nereklamovatelné
• boty nejsou určeny do stopy, ale do vitríny, nebo někam, kde nemůže dojít ke kontaktu se sněhem

3) Alpina S Combi (5039-1), 2017-2019, 3000 (3240)Kč

• špatně přišitý zip 
• příliš těsné přes nárt (noha s nízkým nártem) -> namáhání a poškožení zipu
• 3 x prasklá podešev (váha 50kg, ujeto řádově 500km) -> KO
• pokus o reklamaci:
• prodejce ujistil, že nemá cenu posílat obuv výrobci/distributorovi
• mechanické poškození je nereklamovatelné
• boty nejsou určeny pro lidi s váhou vyšší než 40kg?

4) Madshus Hyper U, 2015-2019, (4590)Kč

• 2 x prasklá podešev NNN (váha ?kg, ujeto max. 200km) -> KO

Závěr

Je mi líto, že na mých letitých lyžácích Fischer XC Control také nepraskla podešev, protože bych je přidal do tabulky hanby. A možná bych se více než do Alpiny opíral do Rottefelly, která je dodavatelem podešví (aspoň tak soudím dle omezeného počtu podešví objevujících se na značném množství různých běžeckých bot odlišných výrobců, všechny do nedávna (Pro-Link/Turnamic) s vyraženým logem NNN nebo přímo Rottefella). Ale i bez toho je jasné, že některé série podešví Rottefella jsou dobré maximálně tak na poličku, nikoliv do běžecké stopy, poněvadž vydrží kulové...

Z tabulky je přiměřeně jasné, že se nejedná výhradně o moje vlastní boty, ale i boty mých nejbližších. Kdo mě zná z bílé stopy, by mohl namítat, že se k této části výbavy chovám ne zrovna příkladně a že leckdy vyvádím skopičiny, na které boty nemohly být stavěné. Těmto hlasům bych musel dát za pravdu, ale s důležitým upozorněním, že se takto chovám k těm starším, ne k nejnovějšímu vlastněnému modelu, který naopak značně přehnaně opatruji. Prostě vždy se mi doma válí několik různých párů různého stáří a obouvám je podle zamýšleného typu lyžování.

Ale i kdybychom předchozímu odstavci nevěřili a vzali v potaz prosté neoddiskutovatelné skutečnosti, jako váhu, rychlost, případné (avšak výjimečné pády), místa a okolnosti, kde lyžuji, tak bychom došli ke stejným závěrům... Proč? Já žádné boty nezlomil. A jak se to povedlo Janičce, která váží 50kg i s parafínovacím kopytem, žehličkou a 3kg vosků je mi dodnes záhadou. Rozhodně se nepouští do žádných divočin, nepadá a styl má vytříbený. Není jiného závěru, než že se to Rottefelle tu a tam nepovede a nebo s podešví správně nezachází výrobce obuvi, tj. Alpina, Madshus, ... a nebo jsou tyto kousky určené tak pro focení na Instagram či FB, nikoli však do stopy. Tak či onak je to smutné, trapné a stojí to nemálo peněz...

O tom, co mě vážně netěší - když si po sobě někdo nepřečte návod ani jednou, i ty Brute Thule?

Je s podivem, kam se člověk dostane, neumí-li číst. To jsem se chtěl nejprve něco málo dovědět o švédské firmě Thule, než se do ní opřu. Jenže Wikipedie ne a ne nabídnout mi něco jiného než záhadný severský ostrov. Už už jsem si myslel, že svůj název odvozují z řecké mytologie, když v tom... Společnost Thule, svastika ve znaku, skupina, kterou Hitler proměnil v NSDAP... No a pak se mi divte, že Thule jakožto skutečnou společnost vidím jako jiho-švédskou company založenou ve městě Hitler-Stop v přijatelném roce 1942 a to se podržte, panem Thulinem. V tomto okamžiku mě přestalo bavit moje tragikomické bádání a bez vědomí toho, odkud že odvozují své jméno se vrhněme přímo na věc samotnou.

Ano, většina manuálů stojí za starou belu, takže proč si brát na paškál zrovna Thule? Prostě měli smůlu, jejich dokumentace bohužel nevyčuhuje z řady průměrnosti a tuposti, nicméně jejich výrobky, a nebo aspoň PR hrající na notu kvality, výjimečného designu, ano. Když si k tomu připočítáte i prémiovou cenu, nezbude vám než se z toho zklamání vypsat. Takže dávejte přiměřený pozor.

Cituji dokument "Thule_Urban_Glide_2_Thule_Urban_Glide_2_Double_v3.pdf" a to přestože si vůbec nekupuji kočárek pro dvojčata:

• Tento výrobek nepoužívejte, dokud si nepřečtete celou uživatelskou příručku a dokud jí neporozumíte. V případě nedodržení pokynů výrobce hrozí vážné zranění nebo i smrt pasažéra či cyklisty.
• OK, takže jestliže tomu rozumím správně, kdokoliv, kdo si nepřečte a neporozumí uživatelské příručce výše zmíněného kočárku pro dvojčata, může způsobit smrt NÁHODNÉHO cyklisty? Tak to potěš....
• OK, kde hledat vysvětlení? Snad pomůže anglická verze: "Read and understand entire owner’s manual prior to use. Failure to comply with the manufacturer’s instructions can lead to serious injury or death of the passenger/rider." Inkriminované slovo "rider" totiž nemusíme jisto jistě překládat pouze jako cyklistu, co třeba takový řidič či jezdec, tj. nejspíše ten, který kočárek tlačí...
• Tento produkt není vhodný k použití při běhu či jízdě na bruslích.
• NEBEZPEČÍ PÁDU v důsledku převrácení. Chcete-li vozík použít při běhu, zajistěte přední kolo v režimu pro kondiční běh nebo namontujte schválený set Thule pro kondiční běh.
• OK, takže zatímco první odstavec o sportovním kočárku určeným pro běh, inline brusle apod. tvrdí, že k tomu vůbec není určený, tak následující odstavec, říká, že právě pro tyto činnosti je třeba přední kolo přepnout do režimu "pro kondiční běh". Takový oxymóron, není-liž pravda.
• OK, tady nám anglická verze moc nepomůže, poněvadž překlad vypadá vcelku správně: "This product is not suitable for running or skating. FALL HAZARD from tip over. When used for running ensure front wheel is locked in jogging mode or approved Thule jogging kit is installed."

Škoda, je mi z toho smutno...