Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

pondělí 19. února 2018

Děkovat a nebo kroutit hlavou aneb o běžkování a bruslení v Praze

Není všechno zlato, co se třpytí...


Začneme tím mnohem méně skandálním, umělými ledovými plochami v Praze (popř. kdekoliv jinde ve městech). Na jednu stranu by tu mohla zaznít pochvala magistrátu resp. představitelům té či oné městské čtvrti, že něco dělají pro své občany, v některých případech (jako letenská lední plocha) dokonce i zdarma. Jenže vzhledem k velikosti (spíše malosti) 40m x 20m (a to jde prý o největší plochu svého druhu v Praze) a velkému počtu návštěvníků, bych se nebál srovnání s klecových chovem slípek. Takže to první, co bych od bruslení očekával, jakože si zabruslím, tak to tu nejde. To druhé, že budu mít radost z pohybu..., nedostavila se. Ale na druhou stranu jsem se mačkal mezi desítkami lidí, neustále dával pozor, aby mi pod brusle napadlo nějaké dítě, kterému se rodiče zapomněli věnovat (možná dokonce u stánku s nepitným grogem vedle), byl otráven cigaretovým smradem od ignorantů hulících hned vedle kluziště a mohl si užívat vydatného automobilového provozu na nedaleké rušné silnici. Ale abych jim nekřivdil, dostalo se mi možnosti okusit vzácný jev, černý led... Když jsem odcházel přezutý z kluziště, stoupl jsem na očividně mokrý asfalt (který ve skutečnosti nebyl mokrý a BTW díky za vhodně odstavenou rolbu, ze které to možná vyteklo) a jen tak tak nehodil záda. Ale co vím, třeba to za to stojí. Mně těch 6km přišlo poněkud útrpných a krom recese bych se k tomu raději už nikdy nevracel :-)


Druhá o něco skandálnější záležitost se jmenuje SKIPARK PRAHA. Pokud by vám to aspoň vzdáleně připomínalo SKIPARK VELKÁ CHUCHLE, kde jsem zažil nejbizarnější běžkařský závod ever (samozřejmě jsem o tom v roce 2013 napsal nějakou tu poznámku), tak se nemýlíte. Jenže tu to dovedli k dokonalosti. 8.2.2018 otevřeli provoz tohoto úchvatného běžkařského okruhu, který, pravda, je co by kamenem dohodil vzdálen Oboře Hvězda, ale také tak trochu sousedí s extrémně rušnou silnicí Bělohorskou, tj. o přísun čerstvého horského vzduchu tu nebude nouze. V tomto kontextu vás možná ani nepřekvapí, že se údajně otevřel okruh s 20cm sněhu. Pravda, na jednom místě ho bylo snad i půl metru, jenže na jiném možná ani těch 10cm... Ale to všechno by bylo pořád cajk, kdyby kolečko nemělo délku 200m. WTF? Si děláte pr... Néééé. Jóóó. Ne! Ve skutečnosti jsem naměřil v průměru 162m a to už je číslo. Možná, že jsou čísla ti, které celá tahle komická záležitost napadla. Možná je číslem každý, kdo se tam objevil. U mě šlo o recesi, která skončila po 11 kolech a necelých 2km tak zatočenou hlavou, až se mi dělalo lehce zle. Vskutku nedostižný nápad, vzít do "centra" sněhové dělo, obrovskou rolbu a vytvořit ani ne 200m kolečko s jednou stopou.

No a kdybyste si náhodou mysleli, že tohle už snad nejde trumfnout, zdá se mi, že by bylo možné domnívat se, že vám chybí fantazie. Pověstnou třešničku na dortu tomu totiž přilepí skutečnost, že se zde chystají uspořádat Pražský pohár v běhu na lyžích. Chápal bych to v té dětské kategorii, kde se běží třeba 100m, ale prosím vás, jak se bude startovat v kategorii muži na 5km? Tj. minimálně 25 kol... LOL. WTGRS! Praha rulezz!


GPS záznamy by také plakaly



No ještěže jsem se ve středu večer a ve čtvrtek ráno mohl uklidnit krátkou procházkou po historickém centru Prahy, téměř bez lidí...


Jo a v práci bylo také krásně...

Žádné komentáře:

Okomentovat