O tom proč jsem letos ještě nejel na horském kole se zmíním ještě někde mimo, poněvadž je to také poučení hodná záležitost. Pro tuto chvíli se smiřme s představou, že od loňské zimní reklamace posledního horáka - Superior XF 947, jsem zkrátka více než půl roku žádného neměl. No a když se mi krátce před půlnocí podařilo poskládat (po té, co jsem se zařekl, že už nikdy žádné kolo skládat nebudu) nové ekonomické HT, tak nastal přirozeně ten správný čas otestovat jej, nejlépe ohněm... Tj. přišlo mi vhod, že se Jirka sám ozval a apriori anoncoval chuť na lesní očistu.
Od doby, co jsme se neviděli, se skoro nic nezměnilo. Tedy krom toho, že Jirka působí silněji, výbušněji a natrénovaněji. V tomto pocitu nás utvrdil již první kopec, kdy nebylo zcela jasné, zda Jirku toho dne ještě spatříme :-) Toho množného čísla nezneužívám z jakkoliv aristokratických pohnutek nejasné pravdivosti, ale zkrátka protože jsem jeli spolu s Janičkou a Jirka pár stovek metrů před námi. Po prvním výživnějším kopci směrem dolů se přeci jen zjevila nějaká nepodobnost, Jirka zrychlil i v tomto směru, což s ohledem na "plečku", kterou sedlal, neznamenalo nic jiného, než že mu už asi nikde nikdy stačit nebudeme :-)
Nejvíc nejlepší na celém výletu, promiňte, však byla opékačka párků :-) To je sportovní trio, když se to v půlce výletu zastaví a schlamstnou několik klobás :-) Polehčující okolností (snad aspoň pro mě) budiž, že byly z Lidlu :-) No konzumace by mi šla, o tom není sporu, jsem přeci jenom samozvaným jídelním šampionem... Nutno však poznamenat, že o přípravu se starala vzorně Janička, zatímco mě trenér proháněl nápaditým cvičením. Asi nepřekvapí, že jde o pravou příčinu vytahaných končetin. Zcela mě sundala již 5-shybová krmě o deseti opakováních. K tomu jsem měl připočítat 4 série 25 tricepsových cviků na lavičce, z nichž jsem polovinu vyměnil za 5 sérií po 10 klikách na široko. Vcelku sranda, jak se mi po cvičení nafoukl biceps, skoro to vypadalo, že to odnese řemínek pulsáku. A to jsem ještě netušil, že následně přijde bolest, díky které budu mít zásadní problémy s nasazením brýlí na oči. Zkrátka paže mi odešly a dobře jim tak :-)
A abych se také vrátil k samotné cyklistice a Vysočině, sladké, sladké, vůně lesů, mírné slunce, vítr prohánějící se trávou, chladné skály, pitoreskní vesnice a neposlední řadě nechtěná průtrž mračen, kterou jsem nakonec zcela překvapeně kvitoval. Tak intenzivní vůně letní spršky mísená se zvířeným prachem cest, mrazivé bodání jednotlivých kapek na holé kůži, odpařující se voda z lesů provoněná podhoubím... promočená nádhera následovaná průjezdem pastvinou mezi stádem krav... Jo tak nějak to mám rád.
Žádné komentáře:
Okomentovat