Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

čtvrtek 5. ledna 2017

Přehradní dvojboj aneb (na) Prygl(u) (to) (u)jede


S velkým zpoždění, ale přeci, tak přesně vypadala naše běžkařská návštěva nejluxusnějšího lyžařského terénu na Brněnsku (toho času, tj. 5.1.2017). Nutno říct, že jsme si to pěkně užili. Ve čtvrtek ráno (ani moc pozdě, natož příliš brzy) jsem skočili do auta a vyjeli na přehradu, zde se již prohánělo několik bruslařů a běžkařů. Během chvíle jsem rozšířili jejich prořídlé řady. Jestliže ještě o dva dny dříve se na různých webech mluvilo o dokonalém zrcadle, tak nyní byla přehrada zasypána asi pěti centimetry cukru, aspoň tak sladce na mě působila sněhová přikrývka. Bohužel k ledu nepřilnula zcela, přestože ve středu padal z nebe sníh s vodou. Jakmile člověk překročil hranici nejbližšího okolí parkoviště, ukázalo se, že jen trochu razantnější odraz při skatu vede k odtržení celé sněhové pokrývky, ale ani to nás nemohlo odradit o slušného skateového tréninku :-) No jo, trochu jsem si zapřeháněl, šlo o výlet a ne trénink, nicméně je také pravdou, že vítr foukající směrem od Veveří k přístavišti činil jednu z cest nadmíru obtížnou. Ale nejvíc nejlepší byl samotný mix všech těch potěšitelných záležitostí - Brno, běžkování, pohyb, klid (lidí tam nebylo až zas tolik), sníh, mráz a úchvatný východ slunce, zkrátka milé okamžiky na které člověk hned tak nezapomene. No aby toho nebylo mála, tak jsme se s Janičkou domluvili na večerní opakovačku. Která byla stejně a přitom rozdílně milá. Celkem mě překvapilo, kolik příznivců běžkování se skrývá pod brněnskými střechami. Hromady bludiček křižující ledovou plochu přehrady mi dávají za pravdu. Zároveň bych se neměl bát zmínit, že jsem se trochu bál, poněvadž led v některých částech vydával vskutku děsivé zvuky, v jednom místě jsem opakovaně zažil i nepevnou půdu pod nohami :-) Zkrátka noční běžkování na Prýglu má svá specifika, dopředu nevidíte případné problémy, a tak je zažíváte až na vlastní kůži :-) Nevidíte? Asi jsem zapomenul vzpomenout, že jsem po chvíli vypnul čelovku a užíval si ambientního osvětlení zářících budov na břehu a světla hvězd dopadajících na bělostnou plochu skrze jasnou oblohu. Jen více takových zážitků...


Žádné komentáře:

Okomentovat