Vlastně nevím, co mě tam přitáhlo, že bych byl vyznavač akčních filmů, to se říct nedá, na krev na plátně si také nepotrpím (jinde jak by smet), pro opulentní výbuchy jen tak nezahořím, sci-fi není můj šálek ISSpresea ;-) zkratku PostApo dodnes chápu jako nepovedené spojení pošty a porna, slátaniny mi imponují maximálně tak paronymatickou podobností se salátem, vůni spáleného benzinu nepovažuji za vůni (vlastně ten smrad nesnáším) a o nespáleném to platí čtyřnásob... Co tedy zbývá na seznamu, snad asi to, že mě šílený Max baví. To by i vysvětlovalo, proč jsem byl zvědavý na "restart série".
Bohužel jsem si připadal jako Cimrman na treku, prošlapával jsme slepé cesty, proč ani jedna z nich nevedla do Říma, ale všechny končily v Modřicích (nebo kde ta Olympia stojí či leží) :-) Ne, tak zlé to zase nebylo, člověku přeci občas neuškodí vidět špatné filmy, aby pak rozpoznal ty dobré :-) V době sepsání této poznámky, mě nepřestávalo šokovat hodnocení na IMDb 8,8 a CSFD 90%... Nějak si nedovedu představit proč a za co... Řemeslně to bylo asi v pořádku, kdo si potrpí na efekty, akci, napětí, si také příliš stěžovat nemohl. Dokonce si myslím, že tento "díl" byl nejakčnější a okamžiků povolení svěračů nebylo mnoho, aneb větší část filmu se jede v ostrém tempu. Režie a rámec filmu se také nezměnili. Tak co se mi na Maxovi nelíbilo, že by sám Max? Možná v tom bude zakopaná dvouhlavá ještěrka... Že ho nehraje Mel je škoda, ale jiné "dlouhověké" série typu "James Bond" ukazují, že změna na herecké postu hlavního hrdiny/padoucha nemusí být nutně smrtelná... Jenže mně primárně nevadila jiná tvář, žvatlání místo mluvení a nemluvení vůbec, ale podivná proměna charakteru (můžeme-li o charakteru v případě Maxe vůbec mluvit :-)). V "původní" sérii můžeme vidět jakýsi vnitřní vývoj, posun k šílenosti, máme prostor domýšlet si, co bylo jeho příčinou. Každopádně Max působil jako šílený mstitel, kterému však nikdy nechyběla rychlost a rozvážnost v kritických chvílích. Zběsilá cesta nám však ukazuje potrhlého vyděděnce, který zběsile buší do palubní desky tahače, ač i malému dítěti musí být jasné, že to k ničemu není. Stejně tak pitomě působilo půlhodinové "odbrušování" kovové masky na obličeji pomocí "pilníčku na nehty". Pitoreskními scénami se to ve filmu zkrátka hemžilo... Korunu tomu všemu nasazuje vnitřní hlas Maxe/pouště/svědomí/ještěrky - kruci, kdo ví čeho - který nám bere i ten poslední prostor pro představivost, která by se snad mohla zaobírat tím, proč se hrdina žene právě tímto směrem, ale ne, tady se počítá asi s divákem pitomcem, kterému musíme vyložit karty na stůl před hrou samotnou...
Z mého pohledu, považuji za velkou škodu, že toto "pokračování" vůbec vzniklo a doufám, že žádné další díly už nevzniknou :-) Příjemnou návštěvu kina!
Žádné komentáře:
Okomentovat