...to se projevuje kupříkladu tím, že se občas někam rozběhnu, sem tam do něčeho narazím a nezřídka kdy mám problémy někoho nesestřelit. Také nerad zbytečně ztrácím čas a čekám, takže pokud někam mířím a pohybuji se mezi šneky, tak na první pohled odhazuji okovy slušného chování a etikety a zdánlivě neomaleně se cpu ve směru mého cíle. To se však ve státech asi brzy odnaučím, protože tady se každý neopodstatněně omlouvá, to je pořád samé "sorry" a "excuse me" a to se prosím omlouvají za to, že já někam vletěl jako namydlený blesk a za to, že jsem jim nedal přednost :-) ...no a nebo si budu muset zvyknout :-)
Když už mluvím o nátuře, zvycích a podobně, tak nabývám pocitu, že se tu pořád něco slaví. Za tři dny, které tu chodím do práce se ve firmě konaly již dvě akce, nutno poznamenat, že jídelně oslavné... Takže ve středu tu byla Waffle Wednednesday a dnes Icecream Party... Asi bych se mohl opakovat pokud bych mluvit o děsivých následcích a raději se zopakuji, třeba se sám včas vyděsím :-) Středa byla fajn, poprvé v životě jsem si vyzkoušel udělat vafle a pak jsem se cpal již připravenými, neopomenul jsem vyzkoušet všechny možné přílohy - rozuměj cukerné sirupy, másla, šlehačky a další výdobytky zdravé stravy. Také jsem měl možnost poprvé okusit pořádný javorový sirup z Kanady (jo a nebyl vůbec špatnej). Zmrzlinu já moc neocením, tedy není-li léto a já nejsem po boku nějaké krásné ženy, to pak dostávám zcela neočekávaně chuť na zmrzlinu, asi se potřebuji zchladit či co :-) Abych neurazil, tak jsem přirozeně vyzkoušel všechny (chápete, že nemluvím o ženách, ale o zmrzlinách ;-)), ale mnohem více mě braly přílohy, kterými jsem se pak krmil i bez zmrzliny - banány, rozinky, oříšky a zejména pecan nuts (plod ořechovce pekanového) - na první pohled příbuzný vlašského ořechu, jen jemnější a chutnější...
Auta, kapitola sama pro sebe. Bez nich se tu zkrátka neobejdete. Ještě před chvíli jsem si pochvaloval, že z hotelu do práce můžeme chodit pěšky, ale stejně těch pár set metrů jezdí všichni autem... Ne, nemyslím si, že by byli tak líní. Problém je s obědem, pokud nechtěji využít služby místní kantýny, tak se bez auta zkrátka neobejdou, všude je to daleko. No a i kdyby to daleko nebylo, tak chodníky jsou tu jen sporadicky, většinou začínají na zcela nečekaných místech a podobně nepredikovatelně i zanikají. Přechody tu také nevedou (krom všudepřítomných parkovištích). Proto, když jsme se s kolegy rozhodli odpoledne vyrazit na obhlídku regionu, tak se náš výlet zakrátko zvrhl v přebíhací party aneb kdo se dostane přes víceproudovou silnici. Skončili jsem u osmi pruhů, pozor, 6-8 pruhů má na západě Richmondu kdejaká polňačka, dálnici jsme vážně nezdolávali. Prohlídka okolí a dalších obchodů ve mě zanechala mnoho dalších zvláštních pocitů...
Mé omyly po sté... Neměl bych tak rychle soudit a odsuzovat. Včera jsem se zmýlil v ledničce, dnes mi kolega poradil jak ji ztlumit :-) Stačilo ji celou vytáhnout ze skříňky, na zadní straně najít malé kolečko a otočit s ním na opačný konec dráhy :-) Takže "sorry" ledničko, že jsem o tobě tvrdil, že nejsi nastavitelná... I když jsem se rozhodl vykonat tuto akci v polední pauze, tak přesto jsem neušetřil nové potraviny od záhuby zmrazením, ale teď snad bude lépe a já si dosyta budu moci užívat Jalapenos zeleninových salátů :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat