Po rozkoukání jsem si pustil notebook a úspěšně vyzkoušel ad hoc Skype spojení s rodinou. Pak jsem se vyhrabal do jídelny na snídani, která se podává od 6-10 hodin. Snídaně byla děsivá, krom ovoce bylo vše s cukrem popř. bez tuku. Takže pečivo je sladké, že se nedá jíst, myslím, že jeden kousek má tolik energie, že bych za den neměl nic jiného sníst, vajíčka z prášku, maso snad taky, jogurty jen s příchutí a přeslazené, mléka z vody, skoro všechny bez tuku, některé i bez laktózy (je to vážně ještě mléko?). Muffiny mě chutnaly, ale i když jím samotný med, tak mi nepřijde tak sladký... Největším zklamáním byl cereální koutek, něco jako obyčejné ovesné vločky se tu nenosí, vše je balené a minimálně smažené a nejlépe s cukrem a nějakou zvrhlou příchutí, k tomu si ještě můžete nasypat balený cukr různého typu a snad i příchutí... Akua, myslel jsem si, že díky snídaním ušetřím, ale pokud se budu stravovat v hotelu, tak budu po návratu investovat nemalé prostředky do zhubnutí a léčení cukrovky, au!
O půl deváte jsme společně vyrazili do práce. Cesta byla na pár minut, hotel je vzdálený přes 2 parkoviště od kanceláří, sláva za to, že nemusíme jezdit autem, juchůůůů :-) Americký openspace vypadá rozhodně přívětivěji než náš brněnský, lidé tu mají více soukromí a dokonce fungující klimatizaci, no ne! Kuchyňka se stává mým oblíbeným místem a už se nemůžu dočkat vyzkoušení odpočinkové místnosti :-)
A teď již práce, té máte sami dost, tím vás nebudu otravovat :-)
Něco málo k nákupům, nebo spíše něco hodně k nákupům? Asi by si zasloužily samostatný článek, jak naberu více zkušeností tak ho možná i sepíši. Jedním slovem - nákupy jsou o život, zvláště jde-li o potraviny. S klukama jsme po práci vyrazili do takového "Tesca" a nestačili jsem se divit. Obzvlášť náročné bylo najít cokoliv bez příchuti, bez cukru a natož pak něco čerstvého jako pečivo či zeleninu. Vše je k dispozici v miliónu příchutí a miliónu stupňů beztučnosti avšak s neskutečným přídělem cukru. A to vážně vše... Člověku se již po prvním dni pomalu zvedá žaludek při pomyšlení na sladké snídaně, sladké pečivo, přeslazené sladké... a když zjistíte, že ani obchodňák nic jiného nenabízí... Co budu jíst? Nakonec se nám s pomocí prodavačky podařilo najít samotné ovesné vločky, no samotné, na krabici maji namalované borůvky, na výběr byly ještě maliny :-) U těstovin, byť jejich výběr byl i ve srovnání s malým českým krámkem poměrně tristní, to nebylo tak zlé, jsou semolinové a dokonce jsem našel i celozrné bez příchuti :-) Největší zlo však představovalo ovoce a zelenina, to snad i český autoservis případně pošta nabízí větší výběr a ty ceny... nakonec jsem našel aspoň malou hlávku baleného zelí, kus bratru za 30Kč, nejlevnější volba, volba téměř z ničeho, k tomu jsem si koupil zavařené chilli papričky a tohle asi budou mé saláty :-) No co vám budu povídat, v potravinách jsem se nasmáli, jen škoda té neodpustitelné ironie...
Žádné komentáře:
Okomentovat