Sabelell ante portas aneb přechod části Alp

O co jde?

V průběhu 24. ročníku memoriálu Aleše Nováka (přechod Nízkých Tater) mi Jirka s Petrem nabídli možnost zúčastnit se jejich výpravy do Alp. V plánu bylo asi toto - http://veloroutes.org/bikemaps/?route=116816. Celkem mělo jít o 223km s převýšením 18.500m a ještě následným výstupem na čtvrtou nejvyšší horu Rakouska, 3662m vysoký Grossvenediger.

Pátek 18.7.2014, vydání se na cestu

V práci to balím v 14:00 a běžím na vlak, je vedro jako v pekle, leje ze mě, jako obvykle spěchám zbytečně, EC171 Hungaria má 15min zpoždění, vsadím se, že zpoždění nevzniklo na území ČR, přeci byste nečekali, že za něj mohou ČD :-) Okolo 15:00 se ocitám na nádraží v Břeclavi, kde už na mě drahnou chvíli čeká Petr s Jirkou. 15:15 vyjíždíme a za nějakých 6h vystupujeme na 600km vzdáleném parkovišti ve Sankt Sigmundu. Cesta po dálnici byla pruda, ale nakonec utekla celkem rychle, to protože jsem několikrát usnul. V cílové stanici, tedy na počátku naší pěší cesty voní lesy tak překrásně, že bych se do nich s chutí zakousl. Naštěstí jsem unavený tak, že padám k zemi a spím na parkovišti pod širákem, naše odysea pomalu začíná...

Ujítá vzdálenost: 2km
Nastoupáno: 0m
Vyklesáno: 0m
Jídlo:
  Svačina: banán, suk

Sobota 19.7.2014, konec kamzíka v Alpách 

Hned první den s nelibostí zjišťuji, že na tuhle výpravu nemám. V podstatě celý den dělám stín Jirkovi a Petrovi a to stín vrhaný sluncem, které se plazí na obzoru. Do kopce nemám sílu a z kopce je to snad ještě horší, hned první sestupy mi odvařily kolena a přední stehenní svaly, takže lezu jako stařenka před totální endoprotézou. Nevím kam se poděla přezdívka "kamzík" z Nízkých Tater. Mohu jen hádat, v první řadě to jistila špatná fyzička, které nepomohla ani týden stará viróza, kterou jsem léčil v pátek sekáním futer, sbíráním rybízu v dešti, v sobotu celodenním vařením marmelád, v neděli PG a zednickou výpomocí a od pondělí do středy dalším PG. Nedobré bylo i zbytečně těžké vazadlo, 30kg bylo v daném kontextu prostě příliš. Svoji roli v mé nevýkonnosti sehrála i absence ženského elementu v naší výpravě, přeci jenom ženy jsou stále tím nejvíce motivujícím co znám...

Horské prostředí je okouzlující, krása Alp se jednoduše musí zažít, těžko se popisuje a proto připojím jen pár postřehů:

• Slunce, teploty snad okolo 30°C a jasná obloha, topím se v potu, kupodivu zásadně nepodceňuji pitný režim, za den jsem zvládl možná 6l vody.
• Voda, něco co na pochodu přes Alpy neřešíte, na každém druhém kroku je totiž řeka, říčka, potůček, vodopád a nebo něco podobného ledovcového původu a není nic jednoduššího než se ke zdroji sehnout a pít. 
• Obavy, krom obdivu horské kráse mě naplňoval i pocit obav, hned první den jsem udělal tisíce kroků, kdy by mi Zbyňou doporučované pojištění Alpenverein bylo k ničemu, maximálně tak, že by se má rakev proletěla vrtulníkem... Netušil jsem, že budu muset udělat tolik kroků, kde mě každý bez nadsázky může stát život.
• Vrcholy, hned první den výpravy jsme v rámci fakultativních výletů zdolali nejvyšší vrchol cesty, 3002m vysoký Schöntalspitze.
• Krávy, v nižších polohách okolo 1500m jsou samé krávy, a jak Jirka podotkl, vypadají kýčovitě. Od té doby jsem je považoval za kýč, za malovaný kýč a tak mi ani nepřišlo podivné proplétat se mezi nimi, no a to bych si doma nedovolil :-)   
• Hygiena, koupel v ledovcovém potoku je slušnej odvaz.
• Slivovice, jo bez ní by to nešlo...

Vstávání: 5:30
Cesta: 7:15-19:15
Ujítá vzdálenost: 23km
Nastoupáno: 2000m
Vyklesáno: 1300m
Jídlo:
  Snídaně: špagety
  Svačina: suk
  Oběd: špagety
  Svačina: suk
  Večeře: 150g uzeného Eidamu 40%, 150g poličanu, chléb

Neděle 20.7.2014, vrať se, ty odporné slunce

Budím se pořádně rozlámaný, po uvaření čaje a špaget se kocháme východem slunce. Teploty nadále zůstávají vysoké, ale obloha se postupně zatahuje, takže je celkem příjemně, tedy než v 14:30 přijde déšť. Přechody sedel ve výšce okolo 2800m a výstupy na vrcholy vysoké asi 3000m mi dělají stále větší a větší problémy, cítím se vyřízený. Prosím kluky, aby mi pomohli se zavazadly, díky nim jsem lehčí o nádobu s benzínem a půl stanu :-) Poprvé spatřuji všudepřítomné sviště, po chvíli nabývám pocitu, že jich tu je více než krav :-) Bez slivovice to nešlo ani tentokrát, stále teče proudem..., stejně jako ledovcové potůčky, ve kterých se opět umývám. Díky brzkému zakempování vymýšlíme speciální program, rozpravy o ženách jsou vystřídány mým Kindlem, ze kterého nám začíná Petr předčítat, první na řadu přichází Páni ze Žumbokova od M. Žambocha.

Vstávání: 5:30
Cesta: 7:30-14:30
Ujítá vzdálenost: 10km
Nastoupáno: 900m
Vyklesáno: 800m
Jídlo:
  Snídaně: 150g poličanu, chléb
  Svačina: suk, 2 čtverečky čokolády
  Oběd: špagety
  Svačina: suk
  Večeře: 100g poličanu, chléb

 

Pondělí 21.7.2014, neustávající déšť

Po propršeném nedělním odpoledni se zdá být počasí o trochu přívětivější a tak na nic nečekáme a již v 6:15 jsme na cestě. Přelezeme jedno sedlo ve výšce 2700m a za Neue Regensburger Hütte to balíme, je 10:00 a spolu s mlhou se vrací ve velkém déšť. Celý zbytek dne strávíme ve stanu posloucháním M. Žambocha v Petrově podání - tentokráte knihy Líheň 1. K neustávajícímu dešti se přidává slušná zima. Bez slivovice by se to snad ani nedalo...

Vstávání: 5:30
Cesta: 6:15-10:00
Ujítá vzdálenost: 7km
Nastoupáno: ?m
Vyklesáno: ?m
Jídlo:
  Snídaně: špagety
  Svačina: suk
  Oběd: špagety
  Svačina:
  Večeře: špagety

Úterý 22.7.2014, zmáčený hate

Po propršené noci se probouzím zmrzlý a přednasraný. Zjištění, že potok, který se objevil pod naším stanem mi vytopil batoh a díky mé nedůslednosti promočil jednu tašku s oblečením, o druhé oblečení se postaral včerejší déšť, takže mi zbývá asi tak jedna třetina suchého oblečení, mě vážně nepotěšilo. Nemluvě o tom, že po odlehčování batohu mým zoufalým vyžíráním jídla mi zavazadla zase ztěžkla nasáklou vodu a věřte mi, že to bylo poznat. Podobně radostné pro mě bylo rozhodnutí zbytku výpravy vyrazit neprodleně na cestu, byť bylo jisté, že dříve nebo ještě dříve zmokneme... Všudepřítomná mlha přecházela volně v mrholení, občas do deště a zpět. První třetinu cesty jsme šlapali v ovčích exkrementech, tolik sra..k jsem v životě neviděl, proč jen ty ovce tak zbožňují turistické cesty? Mokro činilo cestu ještě mnohem nebezpečnější, na jednom kameni jsem uklouzl a už jsem se viděl na zádech, to jsem naštěstí ustál. Druhý pád, kdy mi uklouzla noha na svahu a já už pomalu mizel v nějaké propasti byl horší, sice jsem se udržel na cestě, ale následky pádu odnesla kyčel. Ke všemu kombinace mlhy a měsíční krajiny (ve výškách nad 2500m) už byla vážně otravná, první tři dny mi tato krajina připadala zajímavá, ale teď to byla monotónní mrtvá krajina zahalená mlhou a srač...mi ovcí. Zlaté Nízké Tatry a o Beskydech raději ani nemluvě, to bychom se mohli dostat k Cimrmanům, něco ve smyslu - když to srovnám s výletem na Kokořín... :-) Odpoledne se však trochu vyčasilo, já postupně začal sušit na batohu hadry, sestoupili jsem níže a já viděl zase neviděnou krajinu a tak jsem se trochu uklidnil a začal jsem si to opět užívat. Okolo 17h spolu s příchodem deštěm jsme to zapíchli a postavili stan. Nakonec pěkný den jsme zakončili koupelí v ledovcovém jezeru - luxus, tak ledovou vodu jsem ještě nezažil, zima ochromovala mé tělo do té míry, že jsem se nemohl hýbat - skvělý zážitek, další posunutí vlastních hranic :-) Večer Petr pokračoval v předčítání Líhně 1. O slivovici se asi ani zmiňovat nemusím, že?

Vstávání: 5:30
Cesta: 7:45-17:00
Ujítá vzdálenost: 20km
Nastoupáno: 1300m
Vyklesáno: 1300m
Jídlo:
  Snídaně: špagety
  Svačina: suk
  Oběd: 150g salámu, chléb
  Svačina:
  Večeře: špagety

Středa 23.7.2014, návrat kamzíka? ne, bohužel ne

Ve středu mi svitla naděje, že by se můj stav mohl zlepšit. V prvním výstupu jsem se držel zuby nehty kluků, kopce pak začal sbíhat a do dalších kopců jsem letěl stejně jako v Tatrách. No ano, jako za starých dobrých časů, jenže okolo jedné hodiny mi došlo a propadl jsem se tam, kde jsem byl o den dříve. Během výstupu (spíše výběhu) jsem si zlomil nehet na palci, kvůli kterému jsem pak večer nemohl usnout, ale to neva, šlo o skvělý den. Při jednom výstupu do sedla ve výšce přibližně 2800m jsem všechny předbíhal a vesele si pak pod vrcholem na sněhovém poli vykračoval s rukou v kapse, v druhé jsem držel sojový suk, který jsem pomalu ujídal. Oblečen do termotrika se proti mě z mlhy vynořovali lidé navlečení do zimních bund, čepicí, rukavic, na nohách mačky, v ruce cepíny... LOL připadal jsme si typicky nepatřičně, je také pravdou, že na vrcholu bylo +8°C a celkem větrno, takže jsem nepatřičně oblečený byl, nešlo jen o pocit. Po cestě se nám podařilo tentokráte i zakufrovat, nikomu se nechtělo vracet, takže jsem si to pokusili zkrátit cestou přímo za nosem, no myslím si, že tento příspěvek mohu psát jen díky rostoucím kapradinám, kterých jsem se několikrát zoufale chytal ve snaze nepřijít o svůj život... Možná je na místě vyslovit pár kritických slov na adresu rakouského značení turistických tras v Alpách. Jsou k ničemu, tedy pardon, pokud se budete držet nedůsledného a nekonzistentního značení, tak máte jistotu, že někam dojdete, otázka ovšem zní kdy, kam a jakou cestou a to vám značení neřekne... V 16h jsme cestu zabalili a po postavení stanu začali sušit hadry na rozpálených kamenech. Pak následovala chvilka poezie, tedy pardon, prózy a večerní koupel - tentokrát v teplé vodě jednoho mělkého bezodtokového ledovcového jezírka. Zároveň se objevila na slunci skvrna, tedy špatná zpráva - došla slivovice.


Vstávání: 5:30
Cesta: 7:30-16:00
Ujítá vzdálenost: 16km
Nastoupáno: 1200m
Vyklesáno: 1300m
Jídlo:
  Snídaně: 100g salámu, chléb
  Svačina: suk
  Oběd: 150g salámu, chléb, špagety
  Svačina: suk
  Večeře: salám, chléb, špagety
 

Čtvrtek 24.7.2014, Italský závěr

Ráno jsme vyrazili vzhůru do sedla a poprvé změnili plán, místo cesty přes nekonečnou řadu dalších sedel á la nahoru a dólu jsme se rozhodli pro delší zato však jednodušší cestu přes Itálii. Překvapilo mě, jak se změnila krajina a zejména charakter horských vrcholů. Kluci to popisovali jako bychom se rázem ocitli v Dolomitech. Snad půlku cesty jsme valili traverzem v neskutečném svahu, který mě nemálo poznamenal, při jednom uklouznutí jsem už padal do neznáma, instinktivně se zachytil levou rukou trávy, jenže moje celková hmotnost přesahovala hrubo 100kg a rameno to nevydrželo, mám pocit, že dopadlo jako moje pravé při pádu na kolečkových lyžích před dvěma roky. Druhou půlku jsme šlapali po silnicích a zpevněných cestách pro auta, na nich nás chytla bouřka, která na nějakou dobu ustala a pak se zase iterativně vracela ve slabších reinkarnacích. V nehostiném počasí provázeni nechutnými cedulkámi, které v lesích nad Brennerem zakazovaly houbaření jsme okolo 17h dorazili do cíle mé cesty. Zde jsme zapadli do obchodňáku, kde jsme se malinko rozšoupli. Kluci se nakonec rozhodli spolu se mnou ukončit naši výpravu ještě dříve než jsme se dostali do její poloviny, což mě nemálo překvapilo. Mohla za to dlouhodobá předpověď počasí, která neslibovala nic příjemného. Já jsem byl již před výjezdem rozhodnutý ukončit své putování dříve, dokonce jsem měl koupenou jízdenku žlutým z Innsbrucku do Brna, protože pár dní před odjezdem na dovolenou jsem se dověděl o služební cestě, ale o tom někdy (brzy) příště :-)


Vstávání: 5:30
Cesta: 7:30-17:00
Ujítá vzdálenost: 32km
Nastoupáno: 1000m
Vyklesáno: 1700m
Jídlo:
  Snídaně: 100g salámu, chléb, špagety
  Svačina: suk
  Oběd: 150g salámu, chléb, špagety
  Svačina: suk, energetický gel Enervit
  Večeře: 150g bílého jogurtu, 100g sušené šunky, špagety
 

 

Pátek 25.7.2014, Innsbrucká odysea

Poslední noc byla zkrátka příšerná. Rozhodli jsme se spát pod širákem krytí přístřeškem nedostavěné novostavby někde uprostřed Brenneru. Na tom by asi nebylo nic extra zvláštního, ale představa jak nás dostanou italští Carabinieri s obviněním "neoprávněný vstup na cizí pozemek" a přišitím pokusu o vloupání a kdoví čím ještě mi nedopřávala klidu. Tento pocit se ještě prohloubil v okamžiku, kdy jsem byl ze sna probuzen nějakými opilci, kteří kolem nás slídili... Další probuzení s pohledem na povalený ruksak mi klidu nepřidalo. K tomu rámus řeky, vlakového nádraží, mlha, zima a totální unava... BTW to že na nás bylo vidět, podle kluků, z administrativní budovy přes silnici znervózňovalo asi jen mě, nicméně ráno jsem se tomu od srdce zasmál, když jsem obešel budovu z druhé strany a zjistil, že šlo o policejní budovu... aneb pod lampou bývá největší tma :-)

Zbudil jsem se již před 5h ranní, s úlevou jsem zjistil, že mi nikdo nic neukradl a začal se balit na cestu. Po páté jsem se rozloučil s kluky a vyrazil do 30km vzdáleného Innsbrucku, kde jsem měli domluvený sraz na hlavním vlakovém nádraží. V životě jsem stopoval pouze jedenkrát, během studií, a to neúspěšně, když mi v Brně na hl. nádraží zatímco já stál již na nástupišti změnili nástupiště příchozího vlaku na Vysočinu a já místo domů jel někam na Adamov. Samozřejmě jsem tehdy spěchal, nejspíše na rande a tato komplikace donutila i zapřísáhlého nestopovače začít stopovat, jenže se nepovedlo a nakonec jsem tak musel počkal na vlak, který mě vrátil do Brna. Tentokrát to byla výzva bez příchuti notorického nestopníka, aneb dostaň se z Itálie do rakouského Innsbrucku a nejezdi prosím vlakem :-) Co si však budeme povídat, zarostlý šílenec s ohromným báglem na zádech před 6h ranní bez ženské... Překvapení! Asi desáté auto mi zastavilo, borec jedoucí v Suzuki Jimny... Když jsem se na potřetí neúspěšně pokoušel dostat do třídveřového teréňáku, nemohl jsem si nevzpomenout na Jirkův popis problémů spojených se stopováním natěžko :-) Nakonec jsem se do auta dostal, rukama a nohama se s borcem domluvil a on mě přiblížil o 10km blíže mému cíli. Vyhodil mě ve Steinachu, kde jsem se pokusil o další kolo stopování. Opět jsem ušel asi kilometr opět až na konec obce a asi dvacáté auto mi zastavilo, borec z Liebherru, který v dodávce jel do práce do Innsbrucku. Tentokráte jsme pokecali o trochu více, dokonce jsem zjistil, že jeho dědeček pocházel z ČR z Brna, svět je zkrátka malý. Reálně jsem se po necelé hodině od začátku stopování objevil v Innsbrucku, to nebylo tak zlé...

První pocity z Innsbrucku ve mě zanechaly velice kladnou ozvěnu. Nádherné čisté město plné cyklistů (kola tedy děsivá a navíc v příšerném technickém stavu, ale who cares), hromada motorek a ukázněný provoz. Asi po půl hodině chůze jsem se dostal na hlavní vlakové nádraží. Po další hodině dorazili Jirka s Petrem a tak jsem se mohli vydat na prohlídku města. Naše první kroky vedly do nádherného parku Hofgarten, zde jsme posnídali a v klidu vyrazili na prohlídku historického centra, které mi přišlo působivější a krásnější než např. historické centrum Prahy. Ale nejen historií živ je člověk, na městě můžete obdivovat téměř cokoliv, krom památek např. řeku Inn, architekturu, olympijská sportoviště a rozhodně nelze opomenout působivé panorama hor, které Innsbruck obklopují. Chtělo by se mi použít antipatern cimrmanovského "v Českých Budějovicích by chtěl žít každý"... ano, tady bych si dokázal představit svůj život.

V 13h jsem naskákali do auta a vyrazili k domovu. Stejně jako cesta tam i cesta zpět trvala zhruba 6h a byla 600km dlouhá. Do Břeclavi na nádraží jsme dojeli v 19:04, tedy minutu před odjezdem mého vlaku do Brna, naštěstí měl 5min sekeru, takže jsem ho stihl a nečkaně už v pátek večer dorazil do Brna.

Vstávání: 5:00
Cesta: 5:50-13:00
Ujítá vzdálenost: 10km
Nastoupáno: 0m
Vyklesáno: 0m
Jídlo:
  Snídaně: 200g rozinek, suk, 500g podmáslí, špagety
  Svačina: suk
  Oběd: 500g podmáslí, špagety
  Svačina: suk
  Večeře: suk

A jaké to tedy bylo?  

Náročné, nebezpečné a krásné, nejlépe však vyzkoušet na vlastní kůži, nic lepšího ze mě asi nedostanete.

A kolik to stálo?

Doprava:
1400Kč - náklady na cestu autem, parkování apod., při cestě 3 osob
  65Kč - jízdenka ČD Brno-Břeclav (In-karta)
  65Kč - jízdenka ČD Břeclav-Brno (In-karta)
 288Kč - storno SA jízdenky Innsbruck-Brno
======
1818Kč

Jídlo:
 47Kč - Prosc. Crudo FF 100g 1,69EUR
   6Kč - yogurt nat. int. 150g 0,23EUR
  28Kč - podmáslí 500g (2 x 0,50EUR)
  20Kč - rozinky 200g
  65Kč - Poličan 350g
  45Kč - Vysočina 300g
  35Kč - Eidam uzený 45% 150g
  64Kč - sojový suk 50g (13 x 4,90Kč)
  68Kč - špagety 500g (4 x 16,90Kč)
    0Kč - Enervit en. gel 25g
  40Kč - tmavý celozrnný chléb 500g (2 x 20Kč)
======
 418Kč

Celkem:
1818Kč - doprava
 418Kč - jídlo
======
2236Kč

Kolik energie jsem spotřeboval na cestě

Tento odstavec tu není protože bych tak žral výživové hodnoty, ale primárně slouží pro mě jako vodítko, abych věděl kolik potravin a jakých budu potřebovat na další výlet do hor :-)

Jednotkové kalorické hodnoty zkonzumovaných potravin:

• Prosc. Crudo FF (100g): 774kJ, tuky - 5,3g, sacharidy - 0g, bílkoviny - 34g
• yogurt nat. int. (100g): 278kJ, tuky - 3,7g, sacharidy - 4,7g, bílkoviny - 3,6g
• podmáslí (100g): 163kJ, tuky - 1g, sacharidy - 4g, bílkoviny - 3,4g
• rozinky (100g): 1252kJ, tuky - 1g, sacharidy - 79g, bílkoviny - 3,1g
• Poličan (100g): 2038kJ, tuky - 47g, sacharidy - 0g, bílkoviny - 18g
• Vysočina (100g): 2054kJ, tuky - 48g, sacharidy - 0g, bílkoviny - 16g
• Eidam uzený (100g): 1367kJ, tuky - 26g, sacharidy - 1g, bílkoviny - 25g
• sojový suk (100g): 1776kJ, tuky - 16g, sacharidy - 56g, bílkoviny - 11g
• špagety (100g): 1494kJ, tuky - 1g, sacharidy - 73g, bílkoviny - 11g
• Enervit en. gel (100g): 1225kJ, tuky - 0g, sacharidy - 71g, bílkoviny - 0g
• chléb (100g): 1000kJ, tuky - 1g, sacharidy - 50g, bílkoviny - 8g

Kalorické hodnoty zkonzumovaných potravin:

• Prosc. Crudo FF (100g): 774kJ, tuky - 5,3g, sacharidy - 0g, bílkoviny - 34g
• yogurt nat. int. (150g): 417kJ, tuky - 5,6g, sacharidy - 7,1g, bílkoviny - 5,4g
• podmáslí (1000g): 1630kJ, tuky - 10g, sacharidy - 40g, bílkoviny - 34g
• rozinky (200g): 2504kJ, tuky - 2g, sacharidy - 158g, bílkoviny - 6g
• Poličan (350g): 7133kJ, tuky - 165g, sacharidy - 0g, bílkoviny - 63g
• Vysočina (300g): 6162kJ, tuky - 144g, sacharidy - 0g, bílkoviny - 48g
• Eidam uzený (150g): 2051kJ, tuky - 39g, sacharidy - 2g, bílkoviny - 38g
• sojový suk (650g): 11544kJ, tuky - 104g, sacharidy - 364g, bílkoviny - 72g
• špagety (2000g): 29880kJ, tuky - 20g, sacharidy - 1460g, bílkoviny - 220g
• Enervit en. gel (25g): 306kJ, tuky - 0g, sacharidy - 18g, bílkoviny - 0g
• chléb (1000g): 10000kJ, tuky - 10g, sacharidy - 500g, bílkoviny - 80g

Za 7 dní jsem tedy snědl:

• váha - 5925g
• energie - 72401kJ 
• tuky - 505g
• sacharidy - 2549g
• bílkoviny - 600g

V průměru na jeden den připadá:

• váha - 846g
• energie - 10343kJ 
• tuky - 72g
• sacharidy - 364g
• bílkoviny - 86g