Až jednou tu nebudou, budou to pořád oni?

Čas letí a to tak že rychle. Člověk si to mnohdy ani neuvědomuje, a když si to uvědomí, tak se hrozně diví. Já se právě podivil nad skutečností, že letos uplynou už čtyři roky od okamžiku, kdy nás opustil Ladislav Smoljak. Na mysli mi vytane vzpomínka na několik představení Divadla Járy Cimrmana, která jsem měl to štěstí vidět v mém rodném městě a říkám si, vždyť to bylo včera, nanejvýše předevčírem. Myšlenky se však záhy vydají jiným směrem, spojí se s proudem těch, které nesou poselství zhaslých duší loni na věčnost odešlých herců téhož divadla. A mě napadá vtíravá otázka, zda toto divadlo bude tím stejným divadlem, i když v něm nebudou herci, které si naše paměť pamatuje z legendárních zvukových či audiovizuálních nahrávek cimrmanovských her a případně nejlépe z představení naživo. S obavami prohlížím stránku Wikipedie věnovanou DJC a nejprve mě uchlácholuje jistá kontinuita hereckého ansámblu, kdy herci přicházejí, odcházejí a jsou průběžně nahrazováni novými, ale pak se vrátí mé obavy po té, co si prohlížím medailonky herců a u těch zakládajících nelze nepřehlédnou jejich datum narození... A ta otázka je zpět a já na ni neznám odpověď. Vlastně ani nevím, zda na ni potřebuji znát odpověď. A tak to nechám koňovi, místo toho se pokusím zrekonstruovat seznam těch několika málo představení, kdy jsem měl to štěstí...

• Posel z Liptákova, 2007-06-17
• Afrika, 2008-06-16
• České nebe, 2009-06-15
• Švestka, 2012-06-22