A teď k věci. Kamarádi, kolegové již včera přišli s myšlenkou na uspořádání tréninku na páteční Run-Up 2012. Atak se stalo že workout 22.5.2012 pokračoval běžeckým tréninkem do schodů. Pokusili jsem se vyzkoušet "závodní schody", nicméně pohledná recepční nám na ně odepřela přístup - prý jde o nouzové požární schodiště, které je střežené alarmem a snad i zamčené :-) WTH? Atak jsme se uchýlili k původnímu plánu, potrénovat v mnohem přístupnějšímu M-Paláci, který je sice o něco nižší než Spielberk B Tower, ale jeho výška 60m a zejména 14-ti patrové schodiště slibovalo kvalitní trénink. Nevím, kde se vzala důvěra kamarádů v mé běžecké schopnosti, když mě vyslali na schody jako prvního, s tím, že jsem ten poslední, který by někoho brzdil. Trošku se mýlili, ale což, ... Je poznat, že schody nejsou mojí doménou, v 12 patře jsem měl pocit, jako by vzrostla gravitace naší matičky Země aspoň tří násobně. Nezapomenutelný zážitek - nohy tuhnou a těžknou, běh po dvou schodech se postupně mění v chůzi, zakopáváte o každý schod, v otočce dostáváte body check od zábradlí, když se vrávoravě snažíte vytočit vracečku. Zažíváte pocity pilotů proudových stíhaček, tunelové vidění, které pomalu přechází v totální zatmění... A schodiště se zdá být nekonečné ... Vytoužený cíl, konečná, z poledních sil vypínáte stopky, 1:23:8. Po korekci času způsobené mojí latencí lze mluvit přibližně o čase 1:21. Myslím, že teď jsou Hudsonské šífy jasné ...
Žádné komentáře:
Okomentovat