Sobota 30.3.2019, Velký Javorník jako středobod Beskyd a co na tom, že jen stěží vyvážený
Normálně bych asi zvolil jiné místo pro další pěší eskapády v oblíbených kopcích, ale vzhledem ke skutečnosti, že jsem plánoval vyrazit sám v brzkých hodinách a ideálně někam, kde nepotkám příliš mnoho lidí a zároveň nechtěl riskovat případné setkání se zatoulaným medvědem, jsem velmi ocenil Davidovu radu, vyrazit na Velký Javorník. Přeci jenom jsem tam ještě nebyl a tak jsem se stejně těšil jako malý kluk.
První pořádná turistika v sezóně mě stála spoustu sil, přestože bych si myslel, že po zimní běžkařské sezóně nebude zase tak zle. Bylo. Největší stoupání mě čekalo hned na začátku z Frenu na Velký Javorník, sice jen trapných 500 výškových metrů do 917mnm, ale byl jsem vyřízený jako bych lezl aspoň do 2.500mnm... Co však lze považovat za dobré znamení, že jsem nepotkal o moc více než 10 lidí, což v místech, které je nemálo oblíbené a prý snese srovnání i s Václavákem, je skoro zázrak a nebo to prostě znamenalo, že se medvěd přesunul právě sem. :-) Co už? Odměnou mi byl jeden z nejlepších výhledů na Beskydy, Slovensko a Polsko, co jsem zažil. BTW samozřejmě už po cestě vzhůru to bylo výjimečně krásné. No a pak klasicky dolů do sedla, nahoru na Kamenárku a to ideálně po spádnici, nikoliv po turistické, dolů do Rožnova. Odtud vás zelená turistická provede okolo několika nádherných historických staveních po loukách pod kopcem Chlácholůvek, abyste mohli šplhat na další z kopců nesoucí netypický název, Myší hora. Z ní už je to jednoduchý návrat domů pod Kyčerou a Malým Javorníkem. Výhybka vás přesune na modrou turistickou kolej a zpět dolů do Frenu, kde na vás čeká skokanský areál Jiřího Rašky. Ten mě zaujal už z toho důvodu, že jsme poprvé v životě spatřil skokanský můstek s kritickým bodem ve vzdálenosti 9m, tj. K9 a na to bych si troufl. Všímáte si, jak je ta hra s čísly a písmeny nebezpečná, jsou kombinace na které bych si naopak rozhodně netroufl, třeba B7 nebo K2 (pro ty, kteří by snad neslyšeli, B7 je zkratkou Beskydské sedmičky, ultra běhu o délce 95km s převýšením řádově 5,5km, K2 je pro změnu se svými 8611m druhou nejvyšší horou světa). No a ve hře písmen bychom klidně mohli pokračovat, však ani B-1 či B-2 bych se neodvážil postavit, vždyť jde o strategické bombardéry se schopností nést jaderné hlavice...
Toliko k sobotní milé procházce (25km/1610m/4,5h), kterou pak vystřídala troška práce a nekonečný odpočinek podporovaný jídlem a tetičkováním.
Neděle 31.3.2019, voda jako vodka aneb na Bašku mi nesahej
BTW zmiňovaný test se odehrál na hrázi vodní nádrže Baška ve stejnojmenné obci. Asi nikdy mě nepřestanou bavit místní názvy (na Severní Moravě a ve Slezku). Takže pozor, rozhodně si neplést českou Bašku se stejně velkým městem na Makarské, která nese název Baška Voda a ani se stejnojmennou vesnicí poloviční velikosti na ostrově Krk. Je pravdou, že absenci moře se vám tu snaží nahradit vodní nádrží s výhledem na Lysou, ale co si budeme povídat hlavní hřeben Biokova s nejvyšším vrcholem Sveti Jure rozhodně také není k zahození. :-) Fajn procházka zakončená sledováním rybářů s občerstvením v ruce od bufetu, co více si lze přát? :-)
Naše cesty:
Žádné komentáře:
Okomentovat