No a teď bych do toho mohl vnést aspoň trošku světla a stát se tak poslem světla nebo aspoň té duhy :-) Tříbarevná duha je tvořena, přes celou místnost, rozloženým paraglidem, který suším po nelétání. Kobylky a otisky kravských lejn pochází z krávami poseté přistávačky, kde jsem s tím křídlem malinko dováděl.
A teď aspoň chvíli chronologicky, pěkně od začátku, retrospektivní metody hodmě za hlavu. Neděle ráno, zatímco se Brno pomalu probouzí, na parkovišti u Tesca se sjíždí několik vozů. Okolo patnácti lidí pak naháže batohy různých barev, tvarů a velikostí (samé XXXL a více) do čtyř vozů a společně vyrážejí směrem na Vídeň. Cílem cesty je národní park Hohe Wand a převážně paragliding. Ti co nelétají (doplněk toho převážně) mají na programu proslulou HTL a další ferraty.
Už je to tady, hodiny ukazují něco okolo 11h, urazili jsme více než 200km autem, zaplatili vstupné za osobu a vůz do národního parku a další eura jsem proměnili v "povolenku" startu. Pomalu jsme se doplazili na startovačku, kde s jistými obtížemi odlétá cizí pilot. Jeden z nás, Marek, nedbaje na nárazy větru, který se točí jak holub na báni, rozkládá křídlo a jde na to, spěchá dolů, aby si mohl dát HTLko. Jenže jeho start vypadá nervózně a vůbec úplně špatně. Východní startovačka je zcela pohodová, bohužel vítr je spíše jižní... Po několika klapancích, nedbaje pokřiku ostatních, aby start zabalil, běží dál. Už je ve vzduchu. Přichází větrný poryv. Z tří metrové výšky se zřítí na zem. Žije! Měl více štěstí než rozumu, nestalo se mu vůbec nic. Právě nám předvedl, jak to nemá v žádném případě vypadat.
My všichni ostatní usedáme na kopci a máme v plánu počkat několik hodin, než se vítr (který je mnohem divočejší, než se z předpovědí mohlo zdát) uklidní. Špatným znamením je i to, že jsme na jinak velmi oblíbeném kopci zcela sami, což o něčem svědčí. Několik pilotů to balí a odjíždí na ferraty, většina jde do hospody. Tedy hned po té, co doprovodí Martina na jižní startovačku. Ta je určena výhradně zkušeným pilotům, já na ní viděl zatím pouze rogalisty a i to byl zážitek. Asi patnáctimetrová dráha je zakončena skalním útesem, v podstatě tu není žádný prostor pro nápravu případných chyb možná ani ne jedné chyby. Martin je natolik zkušený, že nakonec nikam neletí, protože vítr (i přes správný směr) je příliš prudký.
Já jsem se vydal na přistávačku procvičovat ruku, která po zlomení není ještě zcela ve formě. Ukazuje se, že pobíhání na přistávačce mezi kravskými lejny s větrem divoce měnícím směr je poměrně náročné, zvlášť, když azurovou oblohu nezdobí zrovna mnoho mraků a teploty vystoupaly do astronomických výšin. Vracím se zpět za ostatními, se kterými jdu opět zkontrolovat jižní startovačku. Vítr se netiší, spíše naopak, ale co, špatnou náladu nám vylepšuje náhoda, potkáváme rozesmátou Moniku, jo jo, svět je skutečně malý... Společně s ní jsem pak zamířím na skywalk, na kterém vyfukuje tak, že by šlo odstartovat na tričku s krátkým rukávem :-)
Okolo třetí hodiny odpoledne (tj. 4h po příjezdu) je rozhodnuto, balíme to. Hohe Wand nakonec opouštíme po páté (čekáme na ferratisty) a do Brna přijíždíme až okolo osmé večerní.
Takže si to zrekapitulujme, den v háji (rozmezí 7-20h zmizelo jak paraglide v bouřkovém mraku :-)), na tachometru se skví 430km, zaplatili jsme za vstup do národního parku a za létání, aniž by někdo z nás letěl. Zároveň jsem bytostně přesvědčený, že každý s křídlem na kopci toužil minimálně po jednom sletu, když už ne vožení se v termice. S výjimkou Marka se o to však ani nikdo nepokusil, byť to jistě stálo hromadu přemlouvání sebe sama. Ale v tom je to kouzlo, najít vnitřní klid, sílu odepřít si lákavé potěšení z létání, hodit za hlavu ztracený čas (toto neberte doslovně, pokec s kamarády, ostatními padáčkáři není samozřejmě špatně stráveným časem) a poklidně se smířit s vyhozeným balíkem peněz. Nejen že toto všechno je nesmírně důležité pro zajištění vaší vlastní bezpečnosti pokud létáte, ale přirozeně i v běžném životě, kdy váš život zrovna nevisí na kevlarových vláknech, můžete zúročit tyto natrénované schopnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat