Rádoby zapomenutý, ve skutečnosti ztracený nožík

Na houby či na kolo? To je to oč tu běží. Většinou to bývá naopak, jedu na kolo a skončím na houbách. V sobotu jsem to udělal přesně naopak, cílem se stal kdysi dávno v pralese zapomenutý nožík, který byl klíčem k houbaření, ale na padlém kmeni zapomenutý nožík nebyl, buď ho někdo odklidil, protože škaredý plastový nůž nemá v pralese co dělat, nebo ho spolkl prales, nebo jsem ho ztratil úplně někde jinde :-) Nicméně byl dobrou motivací pro cyklistický výlet, 32km se do sbírky hodí...

Jak (ne)prodávat mobil

Jednoho krásného dne se člověk rozhodne prodat svůj mobil, inzerát specifikuje co nejjasněji tak, aby vyloučil jakékoliv pochybnosti o jeho stavu, požadované ceně a zejména pak o skutečnosti, že ho chce vyměnit jen a pouze za peníze. Nakonec se však stejně nestačí divit, jaké mu přicházejí nabídky :-)

• Dobrý den seriozně nabízím 11000.- Bych si iphone převzal 
• Dobry den, nemate zajem o vymenu za sony Xperia s? Za vas iphone.
• Dobrý den, vyměním za moto Kawasaki. Byl by zájem? Prosím o odpověď. Nashledanou..

Zdravotní péče mě drtí

Po týdnu práce jsem strávil týden běháním po zdravotnických zařízeních a ležením v posteli... Ještě že jsou věci mezi nebem a zemí, díky kterým jsem přežil, přežil s úsměvem na rtech ;-) Klasicky vidím drama tam, kde o něm většinu lidí ani nenapadne přemýšlet. Nicméně bytostně nesnáším pocit, kdy nejsem zdravý, protože se necítím silný, k tomu přidejte pár šarlatánů v bílých pláštích, kteří mě prezentací svých schopností odsoudili k zbytečně dlouhé léčbě a za chvíli by mě přivedli na buben... Někdy si vážně říkám, že úhybné manévry před klasickou medicínou jsou nejlepším receptem na přežití :-)

Prokletí jménem Opencard

Není nadto snažit se pořídit si Opencard na začátku září, kdy se školáci vracejí do svých lavic. Praha se opravdu předvedla... Měl bych sto chutí začít kydat hnůj... Že bude situace takto tragická jsem si nepředstavoval ani v nejhorším snu, zabil jsem zcela zbytečně 2h svého života kvůli blbé čipové kartě a to nemluvím o tom, že jsem měl ještě velké štěstí a narazil jsem na slušné lidi za přepážkou, neboť nemálo hrozilo, že po 2h čekání odejdu s nepořízenou. A co že se stalo, inu nic, jen někdo není absolutně připravený na očekávanou zátěž. Derou se mi do úst slova oblíbené Nohavicovi písně "Ladovská zima". Copak je tak složité stáhnout si jakýkoliv volně dostupný simulační toolkit, posbírat pár dat z minulých let a nasimulovat si zátěž na přepážkách. Kdo by to udělal, ten by ihned zjistit, jak je poddimezovaný počet obsluhujících přepážek. Od tud je již krátká cesta k zjištění počtu potřebných přepážek, tak aby lidé ve frontách stali snesitelnou dobu (zajisté existuje nějaká směrnice Evropské unie, která se tímto zabývá a pokud ne, tak věřím, že při nejmenším existuje výbor, který právě hledá vhodnou budovu, kde by zasedal... no uznávám, slabá parafráze Werichových forbín, ale co už?). Přirozeně by asi bylo zbytečné pořizovat odpovídající počet stacionárních přepážek, poněvadž zájem o OpenCard bude jistě značně kolísat v závislosti na ročním období/datu/nazvývejme to jakkoliv. Proto bych pořídil mobilní přepážky, které by byly v provozu pouze při očekávaných vlnách zájmu... Vlastně ani nevím, proč to sepisuji na blog a rovnou nepošlu návod na spokojené zákazníky na odpovědná místa, nebo spíše proč si ten simulační nástroj nestáhnu sám, neseženu potřebné statiscké údaje a sám nezjistím, kolik že přepážek chybělo :-)

Peklo na poušti aneb Triexpert Cup 2012

První běžecký závod - pisáreckou etapu Triexpert Cupu 2012 jsem absolvoval 25.7.2012. Vzápětí Kuba přišel s tím, že se za měsíc koná odveta ve stejný čas na stejném místě. Tak se stalo, že 29.8.2012 jsem opět stanul v Pisárkách na dalším běžeckém závodě.

Jak to se mnou vypadalo v den závodu?

• Měsíc, který uběhl od prvních závodů jsem sice strávil aktivně, nicméně bez běžeckého či cyklistického tréninku, tj. objektivně jsem byl hůře připraven. Ve snaze dohonit tréninkové manko jsem si od soboty do pondělí vyrazil třikrát zaběhat asi po 8km. Ano mnozí jistě tušíte, že to nebyl dobrý nápad, protože den přestávky v úterý nestačil k rekonvalescenci a většina svalů na mých nohách byla příšerně ztuhlá.
• Z pohledu výbavy jsem se posunul o světelný krok dopředu, když jsem vyměnil své krásné volejbalové boty za ještě krásnější běžecké :-)
• Ve snaze nezopakovat chybu s tekutinami a stravou jsem před závody popíjel a pojídal střídmě. Žádný litr pudinku se nekonal, pouze samotné těstoviny a na pití voda.
• To co jsem ovšem příliš nevychytal, byl zdravotní stav. Od počátku týdne mě provázely žaludeční obtíže, které svého lokálního maxima nabyly právě ve středu, kdy jsem se cítil regulerně nemocný, globálního maxima nabyly mé problémy až v pátek, ale to je již jiná story :-)

Klasický deníček:

17:15

Přifařil jsem se společně s Kubou do auta nové kolegyni a jejímu příteli, skoro bych řekl "klasika".

17:30

Jsme v Pisárkách, jdeme se registrovat. Posledně panovala v Pisárkách a na cyklostezce dusná atmosféra deštného pralesa, dnes takové vlhko rozhodně není, nicméně teploty se blíží tropické 30 ve stínu. Sucho jak na Sahaře...

17:40

Za 60Kč dostávám startovní číslo a čip.

17:45

Pouštím se do rozcvičky, společně s Kubou se jdeme vyklusat. V těchto chvílích poprvé hořce lituji toho, že jsem nešel domů ležet do postele. Mám takový pocit, že žaludek a střeva sjíždějí na prkně ty největší vlny na Havaji. Pokud se dnes nestane "toaletní faux pas", tak asi už nikdy :-) Po vyklusání následuje rozcvička, kdy zjišťuji kolik že svalů zůstalo naprosto betonově ztuhlých... Hodně :-(

17:55

Jdu si odskočit, do startu zbývá jen pár minut.

17:57

Vtlačil jsem se na start mezi první běžce, klasika... :-) 

18:00

Výstřel odstartoval běh.

100m

Držím se přibližně na místě, na kterém jsem odstartoval.

500m

Pomalu se propadám startovním polem, cože? Já to nepřepálil? Ale přepálil, nicméně o trochu méně, než napoprvé :-)

1000m

Stále se pomalu propadám startovním polem, je to hrozně těžký úděl pro psychiku nesnažit se za každou cenu držet krok s ostatními.

1500m

Stoupání okolo Jungle Parku, tady jsem trochu zrychlil, některé závodníky dokonce předbíhám. Ač nevím proč, tento kopec mi sedí.

2000m

Čeká mě kilometrové klesání, ve kterém mě před měsícem předběhla nehorázná hromada lidí, děje se tak i dnes, ale je jich podstatně méně a neutíkají mi o tolik, že by nové běžecké boty zaúřadovaly?

3000m

Polovina trati, stejně jako před měsícem toho mám plné kecky. Zejména mi chybí tekutiny, mám chuť někoho poprosit ať mi půjčí vodu, jinak že umřu žízní. Vždy když chci polknout, tak musím 300m sbírat v ústech sliny, aby se mi to podařilo... Desert hell :-)

3500m

Potkávám své kolegy ve stejných místech jako před měsícem, zdá se, že i přes svůj zdravotně neoptimální stav běžím podobné tempo. V těchto místech jsem naposledy umíral, teď je to o poznání lepší, stále běžím bez křečí a bolestí v bocích.

4000m

Závodníci mě stále předbíhají, ale není to úplná krizovka, stále běžím :-)

4500m

Nejvyšší bod trati je za mnou, teď jen z kopce a po rovince až do cíle.

5000m

To co před měsícem přišlo ne metě 3000-3500m přichází dnes na metě 5000m, nicméně píchání v boku nepřišlo v takové intenzitě a i malé zpomalení stačilo k tomu, aby přestalo.

5500m

Snažím se zachytit několika závodníků, kteří mě předbíhají, ale jejich tempo nejsem schopen akceptovat, asi bych se nedostal do cíle. Po chvíli se sice ukazuje, že i ti přede mnou to trochu přehnali a už mi dále neutíkají, přesto asi nemám dost sil, abych je doběhl.

5800m

Téměř jako přes kopírák, zbývá 200m do cíle, jsem vyřízený, skoro bych měl chuť se plazit do cíle po břiše... Tentokráte však spatřím mezi diváky trio kamarádů - Et, Jirka, Pavel. V tu chvíli vím, že do cíle budu opět sprintovat... A taky že jo, nasazuji drtivý finiš, poslední dvoustovku běžím s větrem o závod, luxusní sprint, během kterého porážím opět asi 5 závodníků. Ano, vše je jen o motivaci ;-)

6000m

Jsem v cíli, opět se držím na nohou jen díky nezdolné vůli. Házím do sebe jeden kelímek pití za druhým, jednu půlku banánu za druhou... Asi po 5 minutách jsem schopen sundat číslo a čip a po 10 minutách můžu začít i mluvit s kamarády. Krásně bolestivý závod je za mnou a já jsem znovu spokojen, protože jsem porazil sám sebe.

Můj výsledek:

• čas - 24:09
• pořadí - 43 místo (z 270)
• průměrná rychlost - 14,93km/h

Zajímavé odkazy:

• http://www.triexpertcup.cz/
• http://www.triexpertcup.cz/vysledky-zavodu

Patnáctero nákupu jízdního kola

Byl jsem vyzván členy "fight clubu", abych stvořil patnáctero nákupu jízdního kola, tak tady je...

POZOR!........alfa verze, 0.1 [8.9.2012]...........POZOR!

1. Neřešte to a hlavně dál nečtěte toto patnáctero
1. Poznámka - dokud nezačnete řešit kde, co, jak, proč, za kolik a vlastně nač máte koupit, tak budete šťastní. V okamžiku, kdy začnete budoucí jízdní kolo řešit a/nebo kdy si přečtete toto patnáctero (respektive zbylých 14 pravidel), tak se před vámi otevře nový (pravda, pro mnohé fascinující) svět cyklistiky, zejména cyklistiky plné otázek, na které však budete jen těžko hledat objektivní odpovědi. A pozor, lidem, kteří mají rádi pravdu a navíc rádi rozumí podstatě věcí to nedělá dobře.
2. Rada - zajděte do prvního vám sympatického obchodu, řekněte jim vaši představu o budoucím jízdním kole a zejména předpokládaném způsobu jeho užívání a pak jim jen slepě věřte každé slovo.
2. Přečtěte si znovu pravidlo č. 1
1. Poznámka - myslím to smrtelně vážně.
2. Rada - zkuste poslechnout pravidlo č. 1. Pokud tak nehodláte učinit, tak mějte prosím aspoň na paměti, že všechny poznámky a rady obsahují jistou míru zjednodušení a čím jednodušeji znějí, tím bývá problematika složitější a zároveň to, co píšu je obecně méně platné. Navíc jde o MŮJ OSOBNÍ NÁZOR, nic víc, nic míň.
3. Položte si otázku, na co kolo potřebujete
1. Poznámka - ze všeho nejdůležitější je vědět, na co kolo potřebujete, jak a kde ho budete používat. Problémem jest, že mnohdy člověk tyto informace zjistí až v okamžiku, kdy kolo vlastní a začne ho používat. Dalším problémem jest, že potřeby člověka se v čase mohou měnit, stejně tak požadavky na jízdní kolo. Obvykle tato skutečnost vede k tomu, že lidé kola prodávají a kupují taková, která jím budou více vyhovovat, popř. kupují si kompromisní kola (pro více způsobů použití), popř. nakoupí si více kol pro jednotlivé způsoby použití.
2. Rada - položte si tuto otázku několikrát a vážně se dobře rozhodněte, co vlastně potřebujete a proč. Nejlépe je vypůjčit si zamýšlený typ kola od kamarádů a vyzkoušet jeho použití v předpokládaných podmínkách. Ušetříte si zbytečné starosti a finanční výdaje. Dle mého je toto nejdůležitější rozhodnutí.
4. Vyberte si správný typ kola
1. Poznámka - Znáte-li s jistotou odpověď na otázku "na co jízdní kolo potřebuji" můžete se vrhnout to výběru správného typu kola. Typy kol jsou seřazeny vzestupně tak, že typ kola s nižším číslem je schopn s jistými omezeními zastávat roli typu kola s vyšším číslem. Naopak je to však poměrně obtížnější, ne-li zcela nemožné.
1. Horská kola - chci jezdit mimo silnice, chci komfort
1. Podle odpružení 
1. Bez odpružení - chci závodit (sprinty)
2. S odpruženou přední vidlicí - chci jezdit v běžném terénu (les, polňačky)
3. Celoodpružené - chci jezdit v těžkém terénu, chci pohodlí
2. Podle velikosti kol
1. 26" - klasika, nejnižší cena, největší výběr kol a dílů
2. 27,5" - hybrid mezi 26" a 29", malá kompatibilita, Vendor lock...
3. 29" - trendy, vyšší cena, váha, menší výběr kol a dílů
2. Treková/krosová kola - jezdím po silnici, ale občas chci vyrazit mimo silnici, konstrukcí podobné horským kolům, obvykle mají užší pláště (méně komfortu), kola mají velikost 28" (jsou větší něž 26" horská, tím i rychlejší), mají těžší převody než horská kola (rychlejší), často mají však horší odpružené vidlice s nízkým zdvihem
3. Cyklokrosová - chci závodit (cyklokros), popř. mám speciální využití, konstrukcí jde o silniční kolo s lehčími převody, terénními plášti a lepšími brzdami oproti silničním kolům
4. Městská kola - chci jezdit po městě, optimalizované převody, větší komfort, blatníky, odrazky, nosiče, ...
5. Fitness kola - chci trénovat na silnici, ale nevyhovují mi berany silničního kola
6. Silniční kola - chci jezdit po silnici, chci závodit
7. Triatlonová/časovkářská kola - chci závodit (triatlon/časovka), speciální silniční kola
2. Rada - Pokud vaše požadavky přesahují jeden typ kola (obávám se, že je to častý případ), pak doporučují nakoupit více kol (pro každý způsob použití jedno) s tím, že začnu nákupem kola typu s nejnižším číslem... (od nejvšestrannějšího k nejspecifičtějším). Př. pokud si koupím např. krosové kolo s tím, že si kolo budu užívat na silnici i v terénu, tak jsem s největší pravděpodobností na omylu. Na silnici nebudu nikdy zdaleka tak rychlý jako na silničním kole a v terénu budu oproti lidem na horských kolech mnohem vyklepanější a pomalejší. Pokud však kolo používám z 80% na dojíždění do práce a trasa vede ze 70% po silnici a zbytek po zpevněných cestách, tak naopak budu těžko hledat pohodlnější a zároveň rychlejší variantu.
5. Vyberte si správné místo nákupu
1. Poznámka - obchody dělím přibližně do 3 kategorií. 
1. Internetoví přeprodejci - výhoda levného pořízení, nevýhoda - nedostanete dokonale seštelované kolo, nedostanete kolo, které přešel mechanik, můžete mít problémy se servisem, můžete mít problémy s reklamací. 
2. Velké cyklistické prodejny - výhoda nižší ceny, nevýhoda - často chybí osobní přístup (ve srovnání s drobnými prodejnami), vyšší ceny servisu. 
3. Malé cyklistické prodejny - výhoda osobního přístupu (často je vlastník prodejcem a zároveň cyklistickým nadšencem), nižší ceny servisu, nevýhoda v menším sortimentu na prodejně a vyšších cenách.
2. Rada - vyberte variantu, která nejvíce sedí vaší nátuře. Vždy je to něco za něco a záleží pouze na vašich osobních preferencích.
6. Vyberte si správný čas nákupu
1. Poznámka - tímto pravidlem se řiďte pouze v případě, že je pro vás důležitá cena. Pokud výše vašich prostředků pro nákup jízdního kola je neomezená, nezdržujte se a jděte na další pravidlo. Čas nákupu zcela logicky, stejně jako u každého sezónního zboží, ovlivňuje především cenu jízdního kola. Tj. pokud na nákup nespěcháte, tak jej uskutečněte po sezóně, podzim-jaro.
2. Rada - Chcete-li ušetřit, kupte jízdní kolo po sezóně.
7. Vyberte si správnou cenovou kategorii jízdního kola
1. Poznámka - Cenová kategorie je často jedním z nejvíce omezujících faktorů. Zároveň vám však může sloužit jako kontrola reálnosti vašich představ. Všechny ostatní požadavky na jízdní kolo po přetavení do reálných komponent vám většinou vyfiltrují poměrně stravitelný seznam jízdních kol, ze kterých vzejde váš vítěz, zároveň vymezují cenové spektrum vašich požadavků. Pokud se toto spektrum rozumně překrývá s vaší vysněnou cenou kategorií, pak to znamená, že jste buď dítě štěstěny nebo to jednoduše máte v oku :-) Pokud nevíte kolik investovat do kola tak vám zkusím nastínit několik cenových hladin s brutálním zjednodušením, každému typu jízdních kol přísluší specifické spektrum, a ta se mohou i poměrně zásadně lišit...
1. 0-5.000Kč - supermarketovky = nebrat, o bazarovce se dá rozhodně uvažovat
2. 5.000-10.000Kč - dá se na tom již jezdit, spoustu důležitých míst je ošizených
3. 10.000-20.000Kč - rozumná kola pro běžné použití, stále bude něco ošizeno
4. 20.000-70.000Kč - kvalitní kola pro jakékoliv použití, některá vhodná i na závody
5. 70.000-250.000Kč - závodní kola, jde o co nejnižší váhu za jakoukoliv cenu
2. Rada - Pamatujte: "It is not about the bike" :-) Ano, cyklistika je především o nohách. Téměř bezvýhradně to platí pro rekreační cyklistiku, přesuneme-li se do závodní sféry, tak toto oblíbené pořekadlo ztrácí na síle, protože v prostředí, kde se bojuje o zlomky vteřiny má i technika nezanedbatelnou roli. Nicméně, pokud můžete, dopřejte si kvalitní kolo, servis sice bude drahý, všechny náhradní díly budou drahé, ale kolo bude mít dostatečný potenciál pro váš růst a bude bezpečným prostředkem, který vám umožní zažít báječné zážitky na kole...
8. Vyberte si správnou značku kola
1. Poznámka - Co je to správná značka? Existuje vůbec něco takového? Kašlete na značku (image), poslouchejte svůj rozum! Kašlete na rozum, vyberte si správnou značku (image)! Dělejte si jak chcete. Značka má vždy podstatnou roli, tedy minimálně (často však jen v tomto případě) na cenu a to často negativní :-) Podobně jako v předchozích případech by se na toto téma dala napsat diplomová práce, ale to není mým cílem. Na běžných kolech pochází 80% komponent od několika málo firem, tj. kolo jako celek se liší zejména rámem a barvou, jenže v ve většině případů i rám je "general Tchaj-wan produkce". Tj. to co odlišuje jízdní kola jedno od druhého výrobce je zejména aura firmy, přidané hodnoty, jak záruka apod. Pozor, u dražších kol může být situace hodně rozdílná, existují přirozeně firmy, které mají svůj vývoj a nenakupují rámy z katalogů "Tchaj-wan".
2. Rada - Jestli dáte na image, dejte! Pokud kašlete na image, kašlete dál! Je to jen na vás.
9. Vyberte si správný rám kola
1. Poznámka - Rozlišme rámy následujícím způsobem:
1. Dle velikosti - nechte se změřit a vyberte dle tabulek výrobce (každý prodejce by je měl mít) správnou velikost rámu, předejdete tím neefektivnímu šlapání a případně i zdravotním problémům. Dalším levelem jsou rámy vyráběné na míru, pokud je tato možnost, rozhodně ji využijte.
2. Dle materiálu
1. Hliníkové slitiny - nejčastější, nejlevnější, nejprověřenější
2. Karbon - dražší, pevnější a lehčí než hliníkové slitiny
3. Ocel - po čase je "in", nicméně má nejvíce nedostatků
4. Titanové slitiny - exluzivní materiál náročný na zpracování
2. Rada - Vyberte si zejména vhodnou velikost rámu, materiál, pokud nehodláte závodit, nebo nemáte specifické požadavky nehraje podstatnou roli.
10. Vyberte si správná kola
1. Poznámka - Neexistuje univerzální ideální kolo. Existují specifické případy, kdy jsou na kolo kladeny jiné požadavky, než budou následovat. Nejblíže se ideálnímu kolu blíží následující specifikace - co nejtužší a nejlehčí kolo s co nejnižším aerodynamickým odporem, nádherným designem, které je zcela bezúdržbové a má dokonalá ložiska. Ať si kdo chce co chce říká, je to šílená alchymie. Můžete se koupit tovární zapletená kola, popř. strojově/ručně zaplétaná s běžných komponentů, náboje mohou být konusové nebo na průmyslových ložiscích, ráfky mohou být z různých slitin popř. karbonové. Tak či tak, kola jsou jednou z komponent, které jsou nejvíce šizeny a nejméně se to na nich pozná.
2. Rada - Vhodný výběr je závislá na typu kola, na zamýšleném použití kola a tak nelze jakkoliv validně poradit něco obecného, kromě následujícího: "Pořiďte si kvalitní kola!" Aneb raději si pořídím jízdní kolo s kvalitními koly a o 2 řady nižším "řazením" než-li naopak.
11. Vyberte si správnou vidlici
1. Poznámka - Zkusme se na tuto problematiku podívat mixem systematických pohledů:
1. Pevné vidlice (zejména silniční a fitness kola) - volte pružnost a nízkou váhu
1. Ocel (CrMo) - těžké, levné, pružné (důležitá vlastnost pro komfort)
2. Hliníkové slitiny - lehčí, dražší, méně pružné
3. Karbon - nejlehčí, nejdražší, nejpružnější (správná volba)
2. Odpružené vidlice (zejména horská a treková kola) - volte kvalitu pružení, nízkou hm.
1. Pružina-elastomer - fuj, nebrat
2. Pružina-olej - pokud vyberete správný model a máte správnou hmotnost
3. Vzduch-olej - největší možnost nastavení, nejnižší hmotnost, nejvyšší cena 
2. Rada - Ač to zní hloupě, pořiďte si kvalitní vidlici, která bude nejvíce odpovídat vašemu užívání kola. Nejlepší jsou vidlice typu vzduch-olej, které skýtají největší a hlavně nejjednodušší možnosti nastavení vzhledem k hmotnosti jezdce a zamýšlenému použití kola.
12. Vyberte si správné řazení
1. Poznámka - Řazení stejně jako každý jiný díl na kole vyrábí po světě hromada firem, nejznámější a zejména nejrozšířenější jsou v současné době - Shimano, Sram, Campagnolo. Každá z těchto firem vyrábí ucelené řady řazení a převodů, od nejzákladnějších až po závodní. 
2. Rada - Neexperimentujte a zvolte celé "řazení" od jedné z následujících firem - Shimano, Sram, Campagnolo. Většina i těch nízkých řad řazení funguje bezproblémově. Rozhodně preferuji investici do jiných částí kola než do řazení, např. kola, vidlice, rám, ...
13. Vyberte si správné brzdy
1. Poznámka - Z pohledu brzd je situace poměrně komplikovaná, existuje několik brzdných systémů a u všech můžete nalézt zásadní výhody a zároveň i nevýhody. Bez znalosti způsobu užívání jízdního kola zkrátka správný typ brzd nevyberete. Nemluvě o tom, že je to pouze první krok, po výběru brzdného systému se musíte rozhodnout pro konkrétní model konkrétního výrobce, jakože výběr výrobce i modelu je nepoměrně složitější než výběr takového řazení. Nicméně je možné aspoň poznamenat, že současným trendem je umisťovat hydraulické kotoučové brzdy na téměř všechny typy kol - začalo to přirozeně horskými koly, pokračovalo trekovými a cyklokrosovými a za dveřmi jsou připraveny tyto brzdy pro kola silniční.
2. Rada - Pokud opravdu víte, jak bude jízdní kolo užívat, tak se poraďte s odborníky o volbě vhodných brzd (typ, výrobce, model).
14. Vyberte si správně ostatní komponenty (řidítka, představce, sedlovky, sedla, ...)
1. Poznámka - Opět nic jako správné ostatní komponenty neexistuje. Vždy je třeba uvažovat v kontextu typu jízdního kola a způsobu užívání. Prostě turista na horském kole bude mít poměrně rozdílné ostatní komponenty než závodník na silničním kole... V této oblasti naleznete přehršel výrobců a výrobků z nespočtu různých materiálů. 
2. Rada - Pokud na tom z nějakého důvodu netrváte, tak se touto oblastní téměř nemusíte zabývat. Čestnou výjimkou je sedlo, které se z poměrně velké části podílí na komfortu případně diskomfortu jízdy.
15. Vyberte si správné oblečení
1. Poznámka - Ke komfortní a efektivní jízdě dnes neodmyslitelně patří cyklistické oblečení. Moderní materiály podporují dobrou termoregulaci těla čímž nám cyklistiku zpříjemňují a zefektivňují. Zároveň je důležité neopomenout skutečnost, že se v současnosti není cyklistika pouze o obtaženém sportovním oblečení, ale že si člověk může vybrat z nespočtu jiných možností.
2. Rada - Vyzkoušejte cyklistické oblečení.

Esence radosti s V. Kroftovou

Nesnesitelná lehkost bytí protkaná nesnesitelnou radostí žití, přesně tak vypadala týdenní dovolená s V.K., dovolená, na kterou se nezapomíná. A protože i cesta může být cíl, zkusím načrtnout tuto luxusní dovolenou jako zastavení dvou poutníků na cestě...

Zastavení první - labužníkův ráj
K moři bych se sbalil za pár chvil, ale dovolená v lázních a především v horách pro mě byla velkou neznámou, proto naše dovolená začínala v NMNM mým nekonečným balením se... Všechno zlé je však pro něco dobré, tentokráte moji pomalost ocenil žaludek :-) Dostalo se mi možnosti ocenit kulinářské umění V.K., kdybych byl oprávněný udělovat Michelinské hvězdy, tak mám jasno, kdo by ocenění přebíral jako první... Výsledek byl o to úchvatnější oč kratší byla doba přípravy, oč nižší byly náklady na přípravu jídla a oč větší bylo využití domácích zdrojů přímo ze zahrádky... Ještě teď se mi sbíhají sliny.

Zastavení druhé - akční V.K.
Jsou ženy, které okouzlují tím, popř. oním, ale málokteré vším... V.K. je jednou z nich ;-) Dříve než se člověk otočí, je posbíráno spadané ovoce, dříve než se člověk otočí zpět, je opravena rozpadlá zeď... Tak akční lidi nepotkáte na každém kroku a vy to víte, pokud bude chtít, dostanete to i písemně s razítkem Kanceláře prezidenta republiky.

Zastavení třetí - lázeňský švihák
Lazeňských šviháků jsou plné lázně, já mezi ně přirozeně nepatřím, ale to mi nebrání pojídat luxusní lázeňské oplatky, popíjet vodu z minerálních pramenů, zkrátka užívat si lázeňské pohody. Jako bonus nelze opomenout mé topení se vedle báječné plavkyně V.K. Letní pohodička jak má být :-)

Zastavení čtvrté - na cestě do hor
Ohrané cédéčko jistě není zárukou zábavné cesty stejně jako šašek za volantem, který má problémy s parkováním na rozdíl od stále veselé a na správnou hudbu neuvěřitelně rozkošně pařící V.K. Ten pohled je nezapomenutelný...

Zastavení páté - Beskydy, den první
Veselá cesta našla svůj cíl ve Frýdku-Místku, kde jsem zanechali auto na parkovišti poblíž autobusového nádraží a autobusem vyrazili vstříc horám. Saharská vedra nás provázela jak na cestě do Frenštátu pod Radhoštěm tak i po přestupu ve směru Trojanovice, Ráztoka (585m). Zde jsme započali naši beskydskou odyseu. Pravda, na vrchol prvního kopce, Pusteven (1018m), nás dopravila lanovka, takové příjemné potykání si s horami :-) Nádherný rozhled, který vás provází na všech vyhlídkách a vrcholech Beskyd vám ihned učaruje a není možné se do Beskyd nezamilovat... To se mi přihodilo již při cestě lanovkou vzhůru. Z Pusteven jsme vyrazili po modré poklonit se pohanskému bohovi slunce a hojnosti, Radegastovi (1105m). U něj jsme se otočili a vrátili se zpět na Pustevny, kde můžete obdivovat původní architekturu v podobě Libušína, Maměnky, dřevěné zvonice a mnohého dalšího. Zde jsem nastoupili na zelenou ve směru na Tanečnici (sedlo), kde jsem přestoupili na druhou kolej, červenou, směrem Čertův Mlýn (1205m), Pod Bukovinou (910m), Bařiny (815m) až na Martiňák (785m). Na Martiňáku jsme strávili první noc ve stejnojmenné horské chatě. Zde by vaší pozornosti nemělo ujít občerstvení v podobě vynikajících brynzových halušek a kynutých knedlíků s borůvkami posypaných mákem. A kdybyste zavítali na zdejší chatu v období pádů Perseidů, tak neopomeňte vyzkoušet houpačku před vchodem ;-) První den jsme uzavřeli na metě 13,3km.

Zastavení šesté - Beskydy, den druhý
Z Martiňáku jsme po ránu vyrazili po modré ve směru Mečová (806m), Kociánka (628m) až na Polanu (892m). V tuto chvíli nelze opomenout silný lesní zážitek, asi 1km od Martiňáku jsme uslyšeli podivné zvuky, ve kterých jsem zanedlouho rozpoznali dusot koní. Tři kovbojové kolem nás prosvištěli na nádherných koních. Luxusní obraz, ale dostal malý šrám, když si o několik zatáček později jeden z kovbojů ustlal na tvrdé zemi v okamžiku, kdy jeho kůň nezvládl zatáčku a atakoval mohutný strom. Na pomoc spěchající V.K. naštěstí neměla žádnou práci, jezdec bych zjevně jen otřesený a lehce potlučený, bez vážného zranění a kůň až na odřeninu boku vyvázl taktéž dobře. Z Polany jsem se vydali po červené na Smrk (1276m) a Smrk (sedlo)(1150m). Za náročný výstup jsme byli odměněni dokonalým výhledem do krajiny a překrásným lesem na vrcholu Smrku. Ze sedla jsme pokračovali z kopce po krkolomné červené přes rozcestí Nad Holubčankou (870m), do Ostravice. V Ostravici jsem si odpočinuli při obědě. Poté jsem po červené pokračovai ve směru  Butořanka (730m) a Lukšinec (953m) až na Lysou horu (1323m). Druhý náročný výstup dne, pro tentokráte na nejvyšší horu Beskyd, za času protektorátu dokonce nejvyšší horu České republiky, byl na konci stejně sladký jako na Smrku. Nepopsatelně nádherný výhled okořeněný zapadajícím sluncem, dešti v dálce a chladným horským vzduchem je silně působivý a zaryje se vám hluboko do srdce. A to raději nemluvím o noční podívané, kterou je však zbytečné popisovat, tu musíte zažít... Na Lysé hoře jsme přespali v SKI Chatě Lysá hora, což je po vyhoření Bezručovy chaty jediná možnost ubytování, tedy do doby než bude postavena nová chata Slezský dům. Občerstvení se nám dostalo v restauraci Kameňák. Občerstvení bylo vážně velice slabé, nudle s mákem, které jsem si dal, byly ty nejlevnější těstoviny navíc zcela rozvařené se špatně namletým hořkým mákem zalité podivným tukem, navíc všeho bylo zoufale málo. Nabízí se srovnání s jídlem na Martiňáku, nesmysl, to snad ani nelze srovnat. Luxusní Martiňák a příšerný Kameňák. Ale člověk není v horách kvůli jídlu a tento maličký škraloup byl rychle zapomenut :-) Druhý den jsme uzavřeli na metě 24,6km.

Zastavení sedmé - Beskydy, den třetí
Dlouho po rozbřesku jsem vyšli z Lysé hory po modré směrem na Malchor (1205m) okolo symbolu bojů za svobodu Mohyly Ivančena (925m) a Pod Kykulkou (938) jsem uhnuli po červené na Kykulku (996m), Kyčeru (sedlo)(873m), Kabát (650m), Baštici (570m), Husinec (580m) až do Pražma (425m). Zde jsem opět vyměnili turistické značení, červené za modré a pokračovali ve směru Nad Vysutým (700m) s krásným rozhledem a dále pak nahoru na Prašivou (706m). Zde jsem se ubytovali v horské chatě na Prašivé. Krom krásného pokoje s balkonem a výhledem na nádherný dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského, jsem se zde posilnili. Česnečka "Horský dech" (s tvarůžkou) byla naprosto nepřekonatelná. Další tip, který byste při putování Beskydy neměli opomenou :-) Třetí den jsme uzavřeli na metě 21,3km.

Zastavení osmé - Beskydy, den čtvrtý
Poslední den v horách nás přivítalo slunné jitro na Prašivé. Čekala nás bohužel již poslední cesta, cesta po červené ve směru Kamenité (480m) až do Dobratic pod Prašivou (353m). Zde jsme nasedli na vlak, RegioNovu, pro ni zcela netypického modrého zbarvení (NAJBRT), viz obrázek 1 a obrázek 2, který nás dovezl do Frýdku-Místku, kde na nás stále čekalo zaparkované auto. Čtvrtý den jsme uzavřeli na metě 5,2km.

Zastavení deváté - Technické muzeum Tatra
Pozorná V.K. po cestě z Beskyd ukojila moje technické chutě tím, že nás nasměřovala do Kopřivnice do Technického muzea Tatry. Pro milovníky automobilismu a techniky vůbec jde svatostánek, kde bych strávil v tahu i několik dní... Fotogalerii naleznete zvlášť.

Zastavení desáté - Valašské muzeum v přírodě
Po báječných zážitcích v Technickém muzeu Tatry nás čekaly neméně parádní zážitky ve Valašském muzeu v přírodě. Nebudu zapírat, že i v tomto muzeu naleznete více než dost techniky :-) Nicméně život našich předků je pro mě neméně zajímavý. Nejvíce mě logicky zaujaly ty nejjednodušší řešení, aneb "V jednoduchosti je síla!" Fotogalerii naleznete zvlášť.

Zastavení jedenácté - lázeňské placatění
Opakovaní jest matkou moudrosti a to platí beze zbytku :-) Parádní odpočinek v lázních byl opět zakončen gastroorgasmy... Luxusní lázeňské oplatky, luxusní zákusky v cukrárně a neméně luxusní grilované prase... Juchůůů... A přirozeně, nebylo to jen o jídle, pohodička u vody a ve vodě a kdekoliv jinde s V.K. byla neméně uspokojivá ;-)

Zastavení dvanácté - další hvězda pro V.K.
V Krně dovolená začínala i končila. Dopoledne jsme strávili v autě s nudným řidičem za volantem (ano, myslím sebe), ale vážně jsem musel dával pozor na ty dva koše ovoce v kufru :-) Po doploužení V.K. připravila další luxusní oběd, sliny mi tečou jen při vzpomínce... Aneb jak luxusní dovolená začala, stejně tak i skončila.