Zastavení první - labužníkův ráj
K moři bych se sbalil za pár chvil, ale dovolená v lázních a především v horách pro mě byla velkou neznámou, proto naše dovolená začínala v NMNM mým nekonečným balením se... Všechno zlé je však pro něco dobré, tentokráte moji pomalost ocenil žaludek :-) Dostalo se mi možnosti ocenit kulinářské umění V.K., kdybych byl oprávněný udělovat Michelinské hvězdy, tak mám jasno, kdo by ocenění přebíral jako první... Výsledek byl o to úchvatnější oč kratší byla doba přípravy, oč nižší byly náklady na přípravu jídla a oč větší bylo využití domácích zdrojů přímo ze zahrádky... Ještě teď se mi sbíhají sliny.
Zastavení druhé - akční V.K.
Jsou ženy, které okouzlují tím, popř. oním, ale málokteré vším... V.K. je jednou z nich ;-) Dříve než se člověk otočí, je posbíráno spadané ovoce, dříve než se člověk otočí zpět, je opravena rozpadlá zeď... Tak akční lidi nepotkáte na každém kroku a vy to víte, pokud bude chtít, dostanete to i písemně s razítkem Kanceláře prezidenta republiky.
Zastavení třetí - lázeňský švihák
Lazeňských šviháků jsou plné lázně, já mezi ně přirozeně nepatřím, ale to mi nebrání pojídat luxusní lázeňské oplatky, popíjet vodu z minerálních pramenů, zkrátka užívat si lázeňské pohody. Jako bonus nelze opomenout mé topení se vedle báječné plavkyně V.K. Letní pohodička jak má být :-)
Zastavení čtvrté - na cestě do hor
Ohrané cédéčko jistě není zárukou zábavné cesty stejně jako šašek za volantem, který má problémy s parkováním na rozdíl od stále veselé a na správnou hudbu neuvěřitelně rozkošně pařící V.K. Ten pohled je nezapomenutelný...
Zastavení páté - Beskydy, den první
Veselá cesta našla svůj cíl ve Frýdku-Místku, kde jsem zanechali auto na parkovišti poblíž autobusového nádraží a autobusem vyrazili vstříc horám. Saharská vedra nás provázela jak na cestě do Frenštátu pod Radhoštěm tak i po přestupu ve směru Trojanovice, Ráztoka (585m). Zde jsme započali naši beskydskou odyseu. Pravda, na vrchol prvního kopce, Pusteven (1018m), nás dopravila lanovka, takové příjemné potykání si s horami :-) Nádherný rozhled, který vás provází na všech vyhlídkách a vrcholech Beskyd vám ihned učaruje a není možné se do Beskyd nezamilovat... To se mi přihodilo již při cestě lanovkou vzhůru. Z Pusteven jsme vyrazili po modré poklonit se pohanskému bohovi slunce a hojnosti, Radegastovi (1105m). U něj jsme se otočili a vrátili se zpět na Pustevny, kde můžete obdivovat původní architekturu v podobě Libušína, Maměnky, dřevěné zvonice a mnohého dalšího. Zde jsem nastoupili na zelenou ve směru na Tanečnici (sedlo), kde jsem přestoupili na druhou kolej, červenou, směrem Čertův Mlýn (1205m), Pod Bukovinou (910m), Bařiny (815m) až na Martiňák (785m). Na Martiňáku jsme strávili první noc ve stejnojmenné horské chatě. Zde by vaší pozornosti nemělo ujít občerstvení v podobě vynikajících brynzových halušek a kynutých knedlíků s borůvkami posypaných mákem. A kdybyste zavítali na zdejší chatu v období pádů Perseidů, tak neopomeňte vyzkoušet houpačku před vchodem ;-) První den jsme uzavřeli na metě 13,3km.
Zastavení šesté - Beskydy, den druhý
Z Martiňáku jsme po ránu vyrazili po modré ve směru Mečová (806m), Kociánka (628m) až na Polanu (892m). V tuto chvíli nelze opomenout silný lesní zážitek, asi 1km od Martiňáku jsme uslyšeli podivné zvuky, ve kterých jsem zanedlouho rozpoznali dusot koní. Tři kovbojové kolem nás prosvištěli na nádherných koních. Luxusní obraz, ale dostal malý šrám, když si o několik zatáček později jeden z kovbojů ustlal na tvrdé zemi v okamžiku, kdy jeho kůň nezvládl zatáčku a atakoval mohutný strom. Na pomoc spěchající V.K. naštěstí neměla žádnou práci, jezdec bych zjevně jen otřesený a lehce potlučený, bez vážného zranění a kůň až na odřeninu boku vyvázl taktéž dobře. Z Polany jsem se vydali po červené na Smrk (1276m) a Smrk (sedlo)(1150m). Za náročný výstup jsme byli odměněni dokonalým výhledem do krajiny a překrásným lesem na vrcholu Smrku. Ze sedla jsme pokračovali z kopce po krkolomné červené přes rozcestí Nad Holubčankou (870m), do Ostravice. V Ostravici jsem si odpočinuli při obědě. Poté jsem po červené pokračovai ve směru Butořanka (730m) a Lukšinec (953m) až na Lysou horu (1323m). Druhý náročný výstup dne, pro tentokráte na nejvyšší horu Beskyd, za času protektorátu dokonce nejvyšší horu České republiky, byl na konci stejně sladký jako na Smrku. Nepopsatelně nádherný výhled okořeněný zapadajícím sluncem, dešti v dálce a chladným horským vzduchem je silně působivý a zaryje se vám hluboko do srdce. A to raději nemluvím o noční podívané, kterou je však zbytečné popisovat, tu musíte zažít... Na Lysé hoře jsme přespali v SKI Chatě Lysá hora, což je po vyhoření Bezručovy chaty jediná možnost ubytování, tedy do doby než bude postavena nová chata Slezský dům. Občerstvení se nám dostalo v restauraci Kameňák. Občerstvení bylo vážně velice slabé, nudle s mákem, které jsem si dal, byly ty nejlevnější těstoviny navíc zcela rozvařené se špatně namletým hořkým mákem zalité podivným tukem, navíc všeho bylo zoufale málo. Nabízí se srovnání s jídlem na Martiňáku, nesmysl, to snad ani nelze srovnat. Luxusní Martiňák a příšerný Kameňák. Ale člověk není v horách kvůli jídlu a tento maličký škraloup byl rychle zapomenut :-) Druhý den jsme uzavřeli na metě 24,6km.
Zastavení sedmé - Beskydy, den třetí
Dlouho po rozbřesku jsem vyšli z Lysé hory po modré směrem na Malchor (1205m) okolo symbolu bojů za svobodu Mohyly Ivančena (925m) a Pod Kykulkou (938) jsem uhnuli po červené na Kykulku (996m), Kyčeru (sedlo)(873m), Kabát (650m), Baštici (570m), Husinec (580m) až do Pražma (425m). Zde jsem opět vyměnili turistické značení, červené za modré a pokračovali ve směru Nad Vysutým (700m) s krásným rozhledem a dále pak nahoru na Prašivou (706m). Zde jsem se ubytovali v horské chatě na Prašivé. Krom krásného pokoje s balkonem a výhledem na nádherný dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského, jsem se zde posilnili. Česnečka "Horský dech" (s tvarůžkou) byla naprosto nepřekonatelná. Další tip, který byste při putování Beskydy neměli opomenou :-) Třetí den jsme uzavřeli na metě 21,3km.
Zastavení osmé - Beskydy, den čtvrtý
Poslední den v horách nás přivítalo slunné jitro na Prašivé. Čekala nás bohužel již poslední cesta, cesta po červené ve směru Kamenité (480m) až do Dobratic pod Prašivou (353m). Zde jsme nasedli na vlak, RegioNovu, pro ni zcela netypického modrého zbarvení (NAJBRT), viz obrázek 1 a obrázek 2, který nás dovezl do Frýdku-Místku, kde na nás stále čekalo zaparkované auto. Čtvrtý den jsme uzavřeli na metě 5,2km.
Zastavení deváté - Technické muzeum Tatra
Pozorná V.K. po cestě z Beskyd ukojila moje technické chutě tím, že nás nasměřovala do Kopřivnice do Technického muzea Tatry. Pro milovníky automobilismu a techniky vůbec jde svatostánek, kde bych strávil v tahu i několik dní... Fotogalerii naleznete zvlášť.
Zastavení desáté - Valašské muzeum v přírodě
Po báječných zážitcích v Technickém muzeu Tatry nás čekaly neméně parádní zážitky ve Valašském muzeu v přírodě. Nebudu zapírat, že i v tomto muzeu naleznete více než dost techniky :-) Nicméně život našich předků je pro mě neméně zajímavý. Nejvíce mě logicky zaujaly ty nejjednodušší řešení, aneb "V jednoduchosti je síla!" Fotogalerii naleznete zvlášť.
Zastavení jedenácté - lázeňské placatění
Opakovaní jest matkou moudrosti a to platí beze zbytku :-) Parádní odpočinek v lázních byl opět zakončen gastroorgasmy... Luxusní lázeňské oplatky, luxusní zákusky v cukrárně a neméně luxusní grilované prase... Juchůůů... A přirozeně, nebylo to jen o jídle, pohodička u vody a ve vodě a kdekoliv jinde s V.K. byla neméně uspokojivá ;-)
Zastavení dvanácté - další hvězda pro V.K.
V Krně dovolená začínala i končila. Dopoledne jsme strávili v autě s nudným řidičem za volantem (ano, myslím sebe), ale vážně jsem musel dával pozor na ty dva koše ovoce v kufru :-) Po doploužení V.K. připravila další luxusní oběd, sliny mi tečou jen při vzpomínce... Aneb jak luxusní dovolená začala, stejně tak i skončila.
Žádné komentáře:
Okomentovat