Dva roky bez ligy, rok bez sportu...
Druhý závod ZLM 2022, můj druhý závod na běžkách v sezóně a také můj první závod po hromadě let společně s Janičkou se zcela nepřekvapivě odehrál na běžkách. Překvapující přirozeně nebyl ani slabý výkon, přeci jenom dva roky bez každodenního dojíždění do práce, dva roky bez závodění, rok bez sportu a lyžařská váha řádově 100kg se prostě projevit musela. A ani zimní restart na běžkách s přibližně 700km (z toho bych za platné počítal necelých 200km visení za Markem u Ski) mi nepomohl k rozumnému výsledku.
Obdivně jsem sledoval, kterak mi hned ze startu mizí v dáli Marek a Radim, kteří jeli žďárskou extraligu, zatímco já neohrabaně pinkal sotva tu základní. Na řádkovce už byli zcela bezpečně nedostižitelní. Překvapivě jsem si však na třetím místě vybudoval nějaký náskok, který však v nekonečných serpentinách vzal za své. Předjeli mi nějací mlaďoši z kategorie do 15 let (z místního lyžařského klubu). Trochu smutné bylo, že mě malí kluci dojížděli a předjížděli s kopce a nikoliv do kopce. Překvapivě tito dva to po prvním kole zaparkovali, protože měli naordinovaný pouze jeden okruh, čímž jsem se dostal jakože na třetí místo, které jsem si po zbytek závodu hlídal. Poslední šestinu závodu jsem se de facto už jen vyjížděl, abych se do cíle dostal nezadýchaný. Škoda mé cílové ekvilibristiky, která po větrném poryvu skončila pádem, nataženým stehenním svalem, natlučeným zadkem, utrženým poutkem hole a všeobecným ohrožením okolí... Ve výsledku po započítání dvojnásobku času dosaženém na 5km trati pro závodníky do 15 let bych se měl vejít do první desítky.
Co stálo za dalším neúspěchem? Mizerné kondici a vysoké hmotnosti jsem se věnoval už dost. To, že mi chybí na běžkách technika a koordinace pohybů je věc také všeobecně známá. Lyže tentokráte byly jen podružným problémem, jejich přípravě jsem věnoval více než 2,5h předchozího dne a po vyzkoušení na sněhu jsem byl celkem nadšený, že to vlastně na místní poměry jede celkem dobře. Tohle platilo do okamžiku přímého srovnání na trati, kdy mi ve sjezdech neskutečně rychle mizeli mnohem lepší Marek s Radimem, ale také malí kluci s poloviční váhou (to že i oni byli lepší se nevylučuje). Zkrátka je to jako vždy, pokud nemám běžky aspoň o něco lepší než ostatní, tak nejsem schopen předvést výkon srovnatelný s ostatními. :-) Tak tomu říkám zjištění. Dále mi do karet nehrála ani tragická úprava Koukalova areálu. Za daných okolností z toho asi nešlo dostat více, nemyslím si, že by žďárští úpravu zanedbali, to rozhodně ne. Těmi okolnostmi myslím oblevu, déšť, mokrý sníh a vítr okolo 13m/s. To vše s nízkou sněhovou pokrývkou nedovolilo vyjet rolbě a úprava čtyřkolkou prostě jinak než špatně ani dopadnout nemohla. Je pravdou, že pokud jste zvyklí na skútrové stopy a vážíte třeba okolo 60kg, tak vám to mohlo přijít v pohodě. Ale v okamžiku, kdy předešlé dva měsíce jezdíte na velmi slušně upravených závodních tratích z technického sněhu a k tomu vaše váha snese srovnání se 100kg, tak vám nezbude stav tratí hodnotit velice negativně. Když se vám při každém odrazu na více než polovině tratě boří běžky i hole a povrch je hrbolatý, že se sotva držíte na nohách, tak je to zkrátka o dost těžší.
Když už jsem u trati, tak si nemohu odpustit zcela osobní kritiku okruhu na kterém se liga typicky odehrává. Je mi až smutno, že za těch pár let, kdy se tu a tam objevím na ZLM se nikdy nejel závod na zeleném (Žďárském okruhu) a na místo toho se jede vždy na Řádkovu louku a pak zpět na start. To co mi vadí, je celá Řádkova louka, kde je natočených řádově 1,5km trati v serpentinách připomínající běžecké tratě na ledovci. Jenže tu nejste ve 3000mnm, abyste těžili z vysoké nadmořské výšky, ani tu nemáte výhled na hory nebo do krajiny, vy tu totiž nemáte žádné výhledy, můžete tak maximálně koukat na ošklivý les okolo a navíc ještě stále traverzujete ve svahu, což vám výjezd neulehčí a zkroucené tělo to také zrovna neocení. To mi snad už přijde milejší ježdění na, pro mě příliš obtížném, dvoukilometrovém kolečku u Ski, což je co říct, protože pokud mě znáte, tak víte, že ho upřímně nesnáším. Vážně nechápu proč... Nechápu! Kdyby tu snad nebyl Žďárský okruh a kdyby snad měl závod pevný termín, tak pak možná kdo ví snad... Ale pokud si mohu vybrat termín podle podmínek a mám tu Žďárský okruh, který má řádově chtěných 10km a hlavně je profilově i krajinně velice zajímavý? Tento okruh má vše, co bych očekával, táhlé mírné i prudké krátké kopce, lehké i techničtější sjezdy a stejně tak rovinky. Tj. krom neodmyslitelné dřiny by člověk i něco viděl a něco si užil, takhle vždy končím otrávený, že se 3km ze závodu motám jak Jihlavák na Českém mlýně. Promiňte do Jihlavy, za pokus si vystřelit z Vaší skvělé práce, kéž by bylo podobného nadšení i v jiných lokalitách. Opravuji, myslel jsem jak Pražák na Vypichu, tady už se vším pohrdáním namířeným vůči této šaškárně. Abychom to zakončili trochu optimističtěji jsem moc rád, že jsem na trati závodu viděl jen trávu a že se neopakovala situace z předešlého dne, kdy jsem na inkriminovaném a důsledně pomluveném místě dřel závodní běžky po kamenech a krtincích... :-) Příště snad lépe. Lize zdar!
Žádné komentáře:
Okomentovat