Někdy (často) se projevují mé šetrno-lakomo-praktické sklony. A tu se začnu poohlížet místo po krásných silných motorkách (popř. autech) po něčem, co akcentuje atributy typu poměr cena/výkon a nebojí se postavit takovým sprostým slovům jako je "praktičnost". A jeden takový nositel tohoto atributu mě přivedl do autosalonu Peugeotu. Peugeot Rifter GT Line 1.5 BlueHDi (130 S&S MAN6).
O co jde? Rodinný autobus/dodávka, nástupce Peugeotu Partner jen trochu posazený na vlnu SUV a rodinného života AKA posun od pracovního užití. Takže základní představu máme, 5/7 místná mini-dodávka pro lidi. Low-cost přepravník... No, to jsem trochu přehnal. Pokud zkoukneme akční ceník z listopadu 2018, zjistíme, že cena se dle motorizace a výbavy pohybuje v rozmezí 385-595.000Kč. A to je, nemýlím-li se, skoro dvou násobek ceny skutečného low-cost přepravníku 5/7 v podobě vozu Dacia Lodgy (225-410.000Kč). Nicméně každé tvrzení se nutně musí opírat o svůj kontext a pokud tím kontextem budeme rozumět svět velkoprostorových rodinných vozů, tak mé tvrzení o low-cost není tak přiražené za vlasy.
Vůz je dostupný ve dvou karoseriích, běžné a dlouhé tj. v délkách 4403mm a nebo 4753mm. Šířka vozu je 1848mm/2107mm a výška pak 1882mm. Dvěma délkám odpovídají i dva rozvory 2785mm a 2975mm. K tomu si můžeme připsat velikost zavazadlového prostoru od 775-3500l v případě standardu a 1050-4000l v případě dlouhé varianty. Objem zavazadlového prostoru je přirozeně nepřímo úměrný počtu sedadel. Zde je vhodné poznamenat, že 7 sedadel můžete mít nejen v prodloužené variantě.
Neméně zajímavé jsou i další technikálie. Kupříkladu příkladná hmotnost okolo 1,6t, konkrétně 1505kg v případě 5-místné standardní benzínové 1,2 až 1668kg u 7-místné prodloužené nejsilnější naftové 1,5. Jak vidno kombinace různých motorizací/výbav/karoserií/počtu sedadel dělají z technických parametrů slušný matrix. Takže se následně zaměříme pouze na podstatné generalizované/zaokrouhlené informace. Příslušné detaily naleznete na webu výrobce.
Zajímavé je obutí vozu. Dvě nižší ze tří stupňů výbavy jezdí na poměrně velkých 16" kolech s pneumatikami 215/65R16 a nejvyšší testovaná verze GT Line dokonce na 17" kolech s pneumatikami 215/60R17. Poměrně vysoké profilové číslo naznačuje, že nepůjde o šlupky, které přenesou do interiéru tsunami po přejetí zrnka kávy.
Zmiňované tři stupně výbav nebudu dále příliš rozpitvávat, poněvadž jde o jednu z nejrychleji zastarávajících informací, která vám za týden třeba už nic nepřinese. Naopak motorizace bývá u některých výrobců poměrně stálou proprietou. Tj. věřte, že v zimě 2018 byla dostupná jedna benzínová motorizace o objemu 1199ccm (nepřekvapivě s turbem) disponující následujícími maximy: 81kW@5500rpm a 205Nm@1750rpm. Z pohledu čerpací stanice zde komplement tvoří trojice přeplňovaných naftových patnáctistovek odlišených výkonem 75k, 100k a 130k. Vrcholná motorizace nabízí 96kW@3750rpm a 300Nm@1750rpm. Nejslabší diesel je k dodání pouze s manuální pětistupňovou převodovkou. Ke zbytku si můžete vybrat manuální šestikvalt a nebo 8-stupňový automat (v případě benzínu až v roce 2019).
Bezpečnost. Bod číslo jedna. Na poli (ne)bezpečí si Rifter nevede vůbec špatně. Sice to v hodnocení Euro NCAP nestačilo na vytoužených 5 hvězdiček, ale daleko to od nich nebylo. Navíc srovnáte-li pasivní ochranu posádky při nárazech, zjistíte, že si vůz nevede vůbec zle a to se nemusíte bát srovnání s vozy, které 5 hvězdiček mají. Stejně tak zpomalená videa nárazů představují vůz v pozitivním světle. V případě střetu z jiným vozem byste pak jistě ocenili i pohotovostní hmotnost někde okolo zmiňovaných 1,6t. Tj. ve výsledku si není nač stěžovat. BTW porovnání se vzpomínanou Dacií Lodgy jasně ukazuje, jakým způsobem se liší to nejlevnější od levného...
Vzhůru na silnici, nechme promluvit motor. 130k a manuální šestikvalt spolu s papírovými údaji (max. rychlost 186km/h a zrychlení z 0-100km/h za 10,4s) vypadají poměrně povedeně. Že je dieselový agregát kultivovaný se dovíte už během prvních metrů, kdy budete jen marně lovit pazvuky traktoru a to i za předpokladu, že vůz stojí venku a okolo panují teploty tzv. nulové. Ke skutečnému zahřátí budete muset motoru dopřát třeba okolo 6-10km jízdy, během níž se už tak dobrý dojem ještě zlepší. Odhlučnění a charakter motoru je zkrátka vyhovující. Nadprůměrně bych však hodnotil manuální převodovku, která šla hladce přestože motor byl studený a to jsem doposud nezmínil, že šlo o poměrně surový vůz, který nenajel ani 500km. Dráhy krátké řadící páky byly krátké a kulisa přesná, něco, co bych od francouzského vozu neočekával. Tady Rifter sahá po plusových bodech. O něco hůř na tom byl motor z pohledu pružnosti a síly. Skutečnost ve srovnání s hodnotami na papíře působila poněkud nudně. To, že zde nebyl patrný příliš velký turboefekt bych hodnotil vlastně kladně, nicméně pocitově to auto prostě nejelo tak, jak bych čekal. Nevím, co za tím stojí, zda primárně vysoká hmotnost, zjevně neideální aerodynamika, obojí či úplně něco jiného. Tak či onak výbava "GT Line" odkazující na GT vypadá přinejmenším neadekvátně ne-li naprosto směšně. Spotřebu jsem během jízdy nepozoroval, takže mohu sloužit opět pouze papírovými hodnotami, které se pohybují ve všech sledovaných režimech mezi 4-5l/100km, což při objemu nádrže 50l činí akční rádius vozu poměrně úctyhodným. BTW dle prodejce nepřekvapivě záleží na jízdním stylu a při využívání potenciálu motoru se klidně můžete podívat až někam na desítku.
Jestliže mě motor vzhledem k marketingu víceméně zklamal, tak jízdní vlastnosti taky. :-) Dělám si srandu, nicméně rozporuplné pocity ve mě zůstávají. Původně jsem chtěl způsob jakým Rifter jezdí, zatáčí a zdolává nerovnosti vychvalovat, což bych pořád mohl, ale od tohoto záměru mě zrazuje nulová zpětná vazba na volantu. Je pravdou, že asi ne každý nějakou očekává, ale ten kdo ano, bude vyloženě zklamaný. Ve výsledku je to škoda, poněvadž vůz si skvěle poradí s táhlými zatáčkami, hmotnost, vysoko položené těžiště, velká světlá výška, vysoká stavba vozu, to vše jako by se ztratilo. Stejně tak filtrování nerovností funguje ve voze slušně, krom vyladěného podvozku za to nepochybně mohou i zvolené pneumatiky. Komfortu jdou k duhu i sedačky, které jsou dostatečně komfortní, což neznamená měkké a navíc disponují dobrým bočním vedením jak sedáku, tak opěráku. Ale abych jenom nechválil, za prvé jsem mluvil o sedačkách předních, na kterých naleznete také minimálně jednu vadu, velice krátký sedák, takže přestože sedíte poměrně vysoko a dalo by se uvažovat o tom, že vaše nohy budou řádně podepřeny, tak nebudou. To je ale pořád dobré, značně horší je to na zadních sedačkách, které můžete dostat buď jako samostatné 3 sedačky popřípadě jako 2+1. V obou případech jde však o 3/4 housle. Zkrátka šířka sedáků je taková, že mé levé stehno knokautovalo zadní posuvné dveře a to pravé přetékalo do 1/3 sedačky vedlejší. Jasná daň za poměrně kompaktní rozměry (tedy aspoň šířku). Ale zpět k jízdním vlastnostem, ať už jsem napsal cokoliv, co vypadalo možná více negativně, tak ve mě zanechaly dojem veskrze pozitivní. Zkrátka překonaly mé vlastní očekávání.
Interiér je na tom značně hůř. Ani nejvyšší stupeň výbavy nepředvedl nic světoborného. Tím nejlepším byly pro mě sedačky. Druhým pozitivním středobodem bych označil volant a přístrojový štít, malý věnec volantu umístěný dostatečně nízko ve srovnání s poměrně vysokou kapličkou znamená nestíněný výhled na budíky a kontrolky. Ty se navíc stále nacházejí v zorném poli vašeho zraku, tj. kontrola toho nejdůležitější neznamená zdlouhavé a tím nebezpečné putování vašeho zraku po palubovce. K logice některých ovladačů bych asi pár poznámek našel, ve výsledku však nic krizového. No a co je tedy to horší? Primárně primární zpětné zrcátko, které bylo zkrátka příliš maličké a já v něm viděl pouze výřez zadního okna, fail. BTW hlavně že nad ním je ještě jedno menší pro kontrolu posádky/nákladu. Polohu a funkčnost řazení/řadící páky jsem již vyzdvihoval, tam je to v pořádku, což se ovšem nedá říct o středové konzoli, která je typicky a zbytečně široká, takže stále docházelo k nepříjemnému kontaktu mého kolena s vozidlem. Co ještě bylo nechválihodné? Použité materiály, nejvyšší verze pouze ušla a ta nejnižší je pouho-pouhá tvrdoplastovka na způsob dodávek (no dobře možná ne přímo z devadesátek). Jinak klasika, velký display navigace (v nejvyšší verzi), autorádio s BT HF v základu, hromada odkládacích schránek plus jedna velká nad hlavou, zkrátka nic co by bylo třeba více rozebírat.
Praktičnost, to je to oč tu běží. Dostatek prostoru, tedy na délku, jak pro cestují ve předu, tak pro ty vzadu. Pokud jste si všimli, tak už technikálie zmiňovaly skoro třímetrový rozvor v případě prodloužené verze. Stejně jako prostor pro kolena oceníte rovnou podlahu v interiéru. O objemu zavazadlového prostoru jsem vás také již informoval, teď ještě doplním "podstatnou" informaci od prodejce, že do kufru se stále vleze europaleta, takže stěhovák stavebního materiálu jak vyšitý. Když už jsme v kufru, tak věřte, že máme k dispozici na výběr buď dvoukřídlé dveře a nebo ve stylu hatchbacku klasicky výklopné dveře. Stejně tak lze pochválit dvě vertikální polohy plata. BTW pokud byste hledali rezervu, tak ji naleznete pod vozem, nikoliv uvnitř (výhody i nevýhody jsou zřejmé, tedy aspoň některé a někomu). Svoji pozornost si zaslouží i sedačky, které lze v druhé řadě složit víceméně do roviny, což je chválihodné. Jo, ale podobné kejkle lze provést i se sedačkou spolujezdce, což znamená třímetrovou ložnou plochu a to snad netřeba komentovat. Za praktické bych se nebál označit hagusy, které tak vychvaloval prodejce, njn. rakev na běžky by se hodila, jenže pak bych očekával žebřík v základní výbavě (nezapomínejte na výšku vozu téměř 1,9m). Další plusy vidím v posuvných dveří s vychvalovanými elektricky stahovacími okénky (nechápu, proč s tím dělají Francouzi takové cavyky, vážně v tom byl takový problém to tam dodělat?). Kladným aspektem je nepohybně i vnější oplastování, praktické a nevzhledné... :-) BTW přestože v autě sedíte vysoko a kufr není dlouhý, nevidíte, kde vám začíná a kde končí vůz. Co s tím? Naštěstí je tu parkovací kamera s tak moderním ptačím pohledem, která nebyla špatná, ale na konkurenci vážně nestačí (i tak palec vzhůru). Další body navrch bere auto za přístupné světlomety, ve kterých vyměníte žárovku i poslepu... Bodejť by ne, když výška kapoty šlape na paty eiffelovce, díky čemuž je motor umístěn pod úrovní světlometů. To je hodně fajn, domnělá zákeřnost francouzských konstruktérů by tu vyšla hodně rychle najevo, ono posadit motor o 20-30cm, abyste se nedostali ke světlometům (ano, jsem ochoten věřit tomu, že tyhle věci nevznikají až zas tak náhodou), tak by se těžiště posunulo tak vysoko, že byste se snad jednou v pořádné zatáčce převrátit museli. :-)
Exteriér? Jako vždy záležitost osobního vkusu, výbavy vozu a dalších 30 neznámých. Jo, za mě dobrý.
Závěr. Na poměry levné praktické auto nabízející překvapivě hodně muziky a slušné svezení. Tu a tam se najde nějaká muška, nicméně je třeba pamatovat na kontexty a zejména ten můj. :-) Vezmeme-li kupříkladu rodinu s malými dětmi, tatínek i maminka do 170cm, tak si stěží kdo bude stěžovat na krátké sedáky vepředu, úzké sedačky vzadu, nulovou zpětnou vazbu od kol, silou nepřekypující motor a třeba i ten interiér působí ve srovnání s Felicii naprosto luxusně... Takže asi tak.
Štítky
auta
(18)
běh
(34)
beskydy
(13)
brusle
(34)
cukroví
(11)
divadlo
(1)
DIY
(2)
filmy
(17)
golf
(1)
hory
(37)
IT
(68)
jednokolka
(1)
kola
(109)
kolce
(10)
koloběžky
(4)
koncert
(4)
koně
(1)
létání
(20)
lezení
(22)
literatura
(8)
lodě
(2)
lyže
(130)
motorky
(61)
osobni
(1)
osobní
(102)
plavání
(4)
posilování
(2)
potraviny
(27)
příroda
(8)
recenze
(3)
recepty
(62)
sauna
(1)
squash
(3)
tanec
(3)
telefony
(19)
turistika
(60)
USA
(58)
vlaky
(4)
vysocina
(3)
wakeboarding
(1)
závod
(1)
závody
(84)
ZLM
(66)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat