Štítky

auta (18) běh (34) beskydy (13) brusle (34) cukroví (11) divadlo (1) DIY (2) filmy (17) golf (1) hory (37) IT (68) jednokolka (1) kola (109) kolce (10) koloběžky (4) koncert (4) koně (1) létání (20) lezení (22) literatura (8) lodě (2) lyže (130) motorky (61) osobni (1) osobní (102) plavání (4) posilování (2) potraviny (27) příroda (8) recenze (3) recepty (62) sauna (1) squash (3) tanec (3) telefony (19) turistika (60) USA (58) vlaky (4) vysocina (3) wakeboarding (1) závod (1) závody (84) ZLM (66)

středa 14. října 2015

Okolo Brna cestička...

Vandráci na cestě z Obřan do Křtin, Sabelell je jim v patách... Proč nejde s nimi? Klasika :-) V 7:15 ještě ve Městě, let na mašině, uklizení stroje, let na kole, svlíkačky, převlíkačky, oblíkačky a emhádéčko do Obřan, ale jo, mohl jsem to stihnout na 9:30, nakonec to však nějak nedopadlo, o 18 minut... Vandráci vyvandrovali deset minut přede mnou a já jim dlouho nestačil, tří kilometrů bylo třeba, abych smazal svoje manko...

Lenku, Hanku, Káťu, Páju, Jirku, Pavla a Petra jsem doběhl až v Bílovicích, kde se sextet usadil v Sokolovně. Pivo, latte, knedlíky, česnečky, čaje a tatranky, zkrátka nic, co bych byl s to pozřít... takže opět nasucho :-)

A pak dál, dál až do Křtin. Pohodový pochod mi rozveseloval především podzim. Nemohl jsem si nevzpomenout na zahradu širou, beskydskou krajinu při letním putování před lety... Podzim je však snad ještě láskyplnější a to i zde, v kraji plochém jak žehlící prkno. Jablka, hrušky, švestky a vlašské ořechy... Netřeba krást, stačí sbírat to, co by na chodnících, silnicích a cestách prašných našlo svoji smrt :-) A tak jsem nakonec se i přes nevelkou zásobu potravin vlastních vracel s plným žaludkem, no jo, i cestování prochází... :-)

Škoda, že nám počasí nijak zvlášť nepřálo... Přestože se místní smíšené lesy oblékly do nápadných pestrobarevných svršků, nevyznělo to zdaleka tak slavnostně, natožpak uhrančivě, jako kdyby v podvědomí zněla něžná melodie blankytu, blankytu vysněného vysoko nad hlavami.

V Křtinách se všichni usadili v zámecké restauraci, tedy kromě mě a Jirky. My jsme zvolili variantu duchovní potravy, prohlédli jsme si Santiho dílo, nepřehlédnutelný kostel sousedící s opulentnim zámkem.

A jelikož se všichni hodlali vrátit do Brna autobusem, chopil jsem se svého vzdoru a vyrazil zpět pěšky... Nakonec však došlo i na mě, kopce u Adamova se mě rozhodly přesvědčit o tom, že jsou to skutečné kopce, nikoliv Potěmkinovy vesnice... A vážně, celkem mě unavily, ještěže jsem neměl kanady :-) Putování bylo... a teď nevím, den ode dne se vzpomínka na neděli jeví trošku jinak :-) takže zůstaňme u toho, že bylo :-) a jídlo bylo a koně byli a václavky byly (jediné houby, které jsem za celý den viděl) a myšlenky byly a s těmi je to nejtěžší :-)

Cesta tam čítala 14km a cesta zpět asi 20... Celých 34 km si můžete prohlédnout na mapě. Vrátil jsem se krátce před setměním, poměrně unavený, ale možná i spokojený, byla to jedna z mála letošních pěších túr, kterou jsem absolvoval celou... Doufejme také, že ne poslední :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat