Cyklistická časovka je takovým milým výletem ze Žďáru nad Sázavou do Skleného. Necelých 8km z nichž je 7km do kopce. Ale nejsme ve skutečných horách, naše opičí hory to jistí, takže větším problémem než převýšení může být vítr, který občas nepříjemně fouká na otevřených pláních a zejména množství sil, který se ukrývá v našich slupkách (nebo spíše neukrývá :-)).
Ač jsem ještě nedávno anoncoval neúčast na časovce, která byla doposud historicky mojí nejsilnější disciplínou na lize, tak osud se vším nějak tak klasicky zamával. Plánovaná Literární Vysočina se rozsypala na litery, které se poskládaly do titulku cyklovýletu na jihu Moravy s návštěvou vinného sklípku a o den pozdější návštěvou Dukovan. Ale i zde se osud vyřádil (no dobře, trochu jsem mu pomohl :-) občas tahám, jak jdeme společně ruku v ruce s osudem) a tak jsem nakonec skončil na Vysočině a pařil na Nova Civitas - 100 zvířat, Uhlíř :-), The Tap Tap, Poletíme... No moc jsem toho nenaspal, ale to neva, noha přežila, takže vzhůru na neděli, kterou jsem strávil v JE Dukovany (nebojte, do řídicího centra mě nepustily, takže bezprostřední jaderná havárie asi nehrozí :-), po cestě zpět se zastavil na procházku v Mohelenské hadcové stepi (pokud jste zde nebyli, doporučuji to napravit, užasnou a ojedinělou přírodní scenérii tu kazí snad jen Dukovany na obzoru, jinak bych musel mluvit o dokonalosti :-). Pak už jen spousta povinností a slibů, s časem jsme zase už klasicky hráli na honěnou. Kdyby tu někoho překvapilo, že je pozdní odpoledne a já se chystám psát o závodech, které začínaly v 10h ráno, tak bych tu měl pořadatelům nemálo poděkovat za možnost švihnout si závody ve večerním extra termínu spolu s Anitou. Ale zpět k věci. Jak jsem se již výše přiznal, moje rekordní váha ve spojení s mizernou fyzičkou slibovali další extra průser... Po dlouhé době jsem pěkně vyměknul a rozhodl se nejet závod na PVTM (Punk Vehicle Training Machine) třeba už jen proto, že jsem ji přestavěl na PVFM (Punk Vehicle Fixie Machine) a na ní jsme se rozhodl nejet, protože jsem ji jednoduše prodal :-) No a na fullovi jsem týden před závody zajel tréninkově časovku za 22min, ehm ehm, tak to asi ne... Ve své tragikomičnosti jsem poprosil Aldu o půjčení silničky, rozuměj skutečného silničního kola, juchůůů stal jsem se tenkodušákem (trefné, Et...). Alda jezdí na CB, takže jsem dostal kolo bez pedálů, ať si přidělám svá SPDčka - no málem jsem dozávodil a to jsem ani nezačal :-) Sundat SPDčka z mého fulla jednoduše nešlo, ani s půlmetrovou pákou na klíči se je nepodařilo povolit. Takže jsem skočil za Láďou, který mi ochotně půjčil svoje kolo, abych si z něho mohl půjčit SPDčka :-) To to začíná, aspoň, že trenky jsem měl svoje ;-) Nevím jak se to stalo, ale čas byl zase přede mnou a já ho musel stíhat. Nejraději bych jel i na start blbých 13km autem, ale asi čtvrthodinová přednáška Aldy o tom jak na silničce jezdit a jak nejezdit mě přesvědčila k tomu, že bych se na ní měj nejprve naučit jezdit :-) Lidi, to je věc, to kolo letí jako šíp a nebrzdí, juchůůůůů! Je pravda, že jsem se celkem zrušil už při cestě na závody, ale co, to mi je podobné. Během čekání na Anitu jsme dlouze pokecali s panem Šustrem (organizátor), správných chlápek... Pak se objevila Anita a s ní i odhalení malého nedorozumění, nepojedu s Anitou, ale jejím synem :-) Jo takže budu někomu koukat 8km na záda, tedy pokud mi nezmizí v první zatáčce :-) Tak 15letý borec, který se právě vracel ze závodů, běžel čtvrtku, půlku a nevím co ještě... Klasický atlet jak ze žurnálu vystřižený na překrásném Duratecu, to zas bude ostuda pomyslel jsem si... Ale co, jdeme na věc.
5, 4, 3, 2, 1, start! Borec šel do vedení, ale já měl v zásobě skvělou strategii - žádnou strategii, prostě jsem to jako vždy od začátku napálil co to šlo :-) Pokud člověk nejde s profíky, pro které je mé napálení jen vlažným tréninkovým tempem, tak se v těchto okamžicích odpoutávám od startovního pole a užívám si pár vteřin slávy v čele, než mi doje :-) Navíc jsem nechtěl jet v háku, dokonce mi přišlo nefér, aby jel v háku on :-) Abyste pochopili, normálně se časovka startuje s minutovým intervalem, tj. jízda v háku by pro nás byla zvýhodněním oproti ostatním a o to vážně nestojím... Takže jsem mu prostě ujel, no ano, po prvním kilometru mi začalo krutě docházet. Klasická hyperventilace (LOL asi bych měl přestat používat tento termín, zvlášť, když znamená něco úplně jiného, než chci říct) :-) Prostě jsem funěl jak parní lokomotiva, nosem jsem nestíhal zásobit plíce vzduchem, takže jsem nasával vzduch na maximum otevřenými ústy, ale ani to nestačilo... Vcelku běžná zatmění, kdy mám pocit, že se i s kolem svalím do příkopy by mi to potvrdila :-) Po krátké době jsem se už jen více otáčel za sebe než šlapal :-) To bych si měl pro příště odpustit, při jednom otočení povolil pedál a já se vyckvaknul a ztratil nějakou tu vteřinu nápravou, aspoň že jsem si nerozbil hubu... Ale co na Sklené jsem se nakonec vyškrábal v čase 17:38 a borce před sebe nepustil. Na kopci jsem měl pocit, že mi někdo vyrval všechny sliznice z krku, takhle je vysušit by nezvládla ani sušička vzduchu jedoucí na 120%.
Co říci k výsledku, dva roky zpět jsem to jel za 17:23,10 na Favoritce... Těžko říct, kolik mi přidalo/ušetřilo půjčené kolo - jednu nebo dvě minuty? Nevím, ale asi o tolik jsem na tom hůře než v sezóně, kdy jsem na sobě vážně makal. Aneb další tragédie za mnou a o té co přijde - dálkové plavání se raději nezmiňovat...
[update] Výsledky odhalily nelichotivou skutečnost - 7. místo, tj. stejné umístění jako před 2 lety. Jenže tehdy jsem proháněl borce na neskutečné plečce a byl jsem na tom dobře, teď své slabosti záplatuji skvělým materiálem... No ale aby vše nevyznělo tak tragicky, tak zkusím vnést trochu pozitiv do závěrečných vět, třeba jakože jsem se v celkovém hodnocení dostal do první padesátky aneb posunul jsem se o 10 míst vpřed. Ještě pozitivnější je pozice Ládi - v celkovém hodnocení mu patří 25. místo - gratuluji!
Zajímavé odkazy:
Žádné komentáře:
Okomentovat