Sabelell: Liga je liga aneb stonožka a kolečka

V neděli 8.6. bylo na programu další kolo sportovního občasníku zvaného Žďárská liga mistrů, tentokráte bylo věnováno kolečkům, a to ve většině případů rovnou osmi. Ač ligu beru s úsměvem a jistým nadhledem, prostě tak, abych se jí jenom bavil a nestalo se z ní vážné závodění s vážnými tréninky, které by mi radost pokazily, přesto jsem se k několika jakožetréninkům odhodlal. A nejen to, pořídil jsem po 1000km na inlinech nová kolečka i s ložisky - konkrétně Rollerblade Spiral HP 100mm/84A s ložisky HTO. V týdnu jsem se dvakrát projel v Brně, v pátek s Láďou na oválu u Ski 13km, v sobotu ráno na cyklostezce Sázava-Přibyslav dalších 20km, pak pro zábavu v sobotu odpoledne na kole 42km a v neděli dopoledne asi 25km, jo ty cyklokilometry vážně asi moc neprospěly, ale o to více bavily, podobně jako spálená záda, nohy a následná sauna na motorce.

Plán byl přímočarý jako obvykle. Brzký příjezd na start, vmáčknutí se do první rozjížďky, ideálně spolu s Láďou a mámou (no ano, další člen rodiny, kterého jsem ukecal do závodění :-)) vystřihnout to nejlepší, co ve mě je a pak hurá domů, do Brna plnit sliby.

Jaké však bylo naše překvapení, když ještě po 15h probíhaly na ovále v ZR nějaké mnohem prestižnější inline závody...(BTW liga měla začínat v 15:30). A jaké bylo naše překvapení, když odhad mluvil o 2h zpoždění... No nic, sedli jsme do auta, dojeli domů, dali jsem saunavyjížďku na mašinách, najedli se a zase valili zpět. Na místě jsme zjistili, že odhad organizátorů byl naprosto neadekvátní dané situaci a že všichni mají závod odjetý, jen my ne... No aspoň jsme nemuseli čekat :-)

Lehce jsme se rozbruslili a hurá na start. Vystřelil jsem jako z praku (no spíš z natrženého praku, ale to tu nebudeme rozmazávat) a valil si to ve vnitřní dráze vstříc dalšímu okruhu ve snaze něco urvat (já měl na mysli dobrou pozici, ostatní mluvili o jakémsi svalu nebo co :-)). No každopádně jsem příliš nevnímal, že na mě od začátku hulákají, že mám jet v prostřední dráze :-) Takže jsem byl po jednom kole stažen ze závodu, nuceně jsem počkal až dojela má jízda a mohl jsem si to sám v klidu zopakovat. Kdo by to byl řekl, že mě to jedno kolo naplno vyčerpalo a že při opakovaném startu (který se mi snad povedl i o trochu lépe než ten první) budu po prvním kole zcela KO. Prostě mi došlo po 333m a zbylé dva okruhy tj. 666m jsem bojoval už zcela klasicky se starými známými - sám sebou, svým vyčerpáním a díky tomu stále větší pravděpodobností rozbití huby... Přes jistá škobrtnutí a nechutně silové pojetí, které jsem si před startem mimochodem zakázal, jsem se nakonec do cíle nějak doploužil v čase 1:47,9. Trága, průměr okolo 33km/h, asi bych se měl rozpomenout na doby, kdy jsem byl schopen na inlinech atakovat 40km/h. Výsledkem je Bůh ví kolikáté místo, jedno je však jisté, smůla, kterou bych už asi měl začít nazývat pravým jménem - něco jako závodnická impotence pokračuje a v lize se mi nedaří. Jímá mě jisté podezření, že příští závod to nespraví, teda hlavně protože na něj asi zase nepůjdu :-)

Ale co, zábava byla a o tom to je. Nebo snad ne? :-)

[update] Po zveřejnění výsledku se ukázalo to, co jsem anoncoval, na závody si odskočil nějaký "profík" ze závodů, které předcházely lize a natrhl "pr..." všem, dokonce i neochvějné inline stálici ligy, Radimu Kamenskému a to rovnou o více než 14s - propastný rozdíl na jednom kilometru. Já dostal naděleno více jak 25s - au, au, au! Tím se srazil i můj bodový příděl na nechutně nízké číslo, takže jediné, na co není potřeba nahlížet naprosto kriticky je pořadí v závodu, 5. místo je doposud nejlepší umístění na lize... Je naprosto jasné, kde musím přidat:

fyzička - síly mi nesmí dojít po prvním kole!
technika - v zatáčkách jsem pomalý a na rovinkách stejně tak, navíc to peru silou
brusle - 10s propast nepřeklene ani technika s fyzičkou, mizerné fitness brusle je třeba nahradit speedovými, to se nedá nic dělat :-)

Zajímavé odkazy: